Naturu 2000 Rakousko vítá, ale je z ní i v rozpacích

Projekt Evropské unie na velkoplošnou ochranu ptactva Natura 2000 zasahuje pochopitelně i Rakousko - a není přijímán jednoznačně, podobně jako v jižních Čechách.
\"2000 hektarů luk v oblasti Freiwaldu v okrese Freistadt se mají brzy stát chráněným ptačím, a tím přírodním, územím,\" píše linecký deník OÖ-Nachrichten. \"Kdy do Natury bude zařazen Rannatal, naopak ještě není jisté.\"
List cituje vedoucího oddělení ochrany přírody zemské vlády Josefa Hartla, podle kterého byly Horní Rakousy před Vánocemi výslovně vyzvány, aby zmíněnou oblast luk u Freiwaldu \"donominovaly\" jako chráněné ptačí území. \"Příslušné informační rozhovory s dotčenými občany proběhly, respektive proběhnou,\" říká Hartl. Jakmile těchto 2000 hektarů bude chráněných, budou automaticky včleněny do Natury 2000. Co se týče dalších území, mohlo by podle OÖN padnout \"předrozhodnutí\" 17. března při rozhovorech iniciovaných Evropskou komisí. Zda bude rozhodnuto i o Rannatalu, nechtěl Hartl odhadovat, ale ujišťuje, že jde o území odborníky uznávané jako významné. Zelený zemský rada pro životní prostředí Anschober je přesvědčen, že oblast bude brzy donominována jako \"klasické území pro Naturu 2000\".
Přesvědčit a zaplatit?
Nadšení nad projektem ale neprojevují všichni. V redakčním komentáři s titulkem \"Peníze za přírodu\" OÖN píší: \"Přání rozšiřování hornorakouských území Natury 2000 nejsou ,rajcovním\' tématem jen pro dotčené majitele pozemků, ale staví před problémy i samotnou ochranu přírody. Evropská unie může z Bruselu snadno požadovat, že by ráda v Mühlviertlu obrovské území s ochranou ptactva. S u nás obvyklou smluvní ochranou přírody při naprosté dobrovolnosti všech vlastníků půdy je to ale jen velmi těžké spojit. Politika zemské vlády také vsadila na onu ,smluvní ochranu přírody\', protože si chce ušetřit odpor - pokud půjde o malé plochy, může snadno vyplatit odškodnění, a to i při vědomí, že tyto plochy stejně nejsou zemědělsky využívány. Pokud by ale šlo o stovky hektarů, je k získání souhlasu třeba mnoho informací a osvětové práce: jenom koupit se všechno nedá. Přesto by peníze mohly kladně zapůsobit ve formě investice do ,zástupné rentability\' chráněných přírodních území. Turisticky se totiž dají všechny dobře nabízet, když se ,hodně krajiny\' šikovně spojí s pár lokálními zvláštnostmi a pěkným ubytováním . . .\"
Vrány se smějí
A ptáci v Rakousku v souvislosti s EU ještě jednou. OÖN píší, že v klinči s unií se ocitli myslivci. \"Protože EU nechce odstranit ze své ,ptačí linie\' formální chybu, nemají už smět být odstřelováni havranovití,\" uvádí list.
Podle něj šlo o chybičku ministerstva životního prostředí ještě za ministra Martina Bartensteina. Tehdy se při navrhování drozda k odstřelu zapomnělo v návrzích \"zakřížkovat\" havranovité jako vrány a straky, \"které jsou pokládány za velké lupiče hnízd, nešetřící mláďata\".
Biolog hornorakouského svazu myslivců Christopher Böck to v OÖN označuje za malou chybu, srovnatelnou se známým \"marmeládovým\" problémem označení neitalských zavařenin, která by podle něho mohla být rychle napravena. Ze strany EU, \"která by podle kritiků ráda redukovala lov čistě na boj se škůdci\", prý také zprvu bylo oznámeno, že balíček norem nově \"přešněruje\" s rozšířením unie. \"Teď ale o tom nechce ani slyšet, což ,zelené kamizoly\' zlobí,\" pokračuje linecký list. Myslivci protestují: Přece není možné, aby drozd, který je už tak spíš vzácný, měl být najednou lovný, a naopak vrány a straky, které se v mnoha částech Rakouska tak přemnožily, že mladá nízká zvěř nemá šanci přežít a silně decimovány jsou i jiné druhy ptactva, mají být kvůli malému omylu chráněny.
\"Nejde o vyhubení havranovitých, nýbrž o udržení jejich stálého stavu na úrovni, která zajišťuje přežití ,slabých\' v kulturní krajině,\" uzavírá deník.