Sobota, 20. dubna 2024

Návrat expedice z Antarktidy

Návrat expedice z Antarktidy

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Z Antarktidy se včera večer vrátila česká geologická expedice. Čeští vědci se na ledový kontinent vypravili po dlouhém čase. Geologové tam odebírali vzorky a zkoumali místo, kde bude stát česká polární stanice. Jejich expedice trvala šest týdnů.

Planina téměř bez života a nad ní česká vlajka. Na místě bude za rok stát vědecká základna. Geologové zkoumali, jestli je to dobré místo.

Petr Mixa, geolog:
Potok, zdroj pitné vody, ústí do moře poměrně rozsáhlou deltou.

V ledovém moři hledali i přístaviště pro čluny a lodě.

Daniel Nývlt, geolog, Česká geologická služba:
Místo pro českou polární základnu je zřejmě nejlepší z toho, co jsme tam viděli.

Vědci zkoumali taky to, jak se v historii měnilo klima, nebo to, jak průmysl znečišťuje panenskou přírodu. To všechno se dá vyčíst z kamenů a rostlin.

Daniel Nývlt, geolog, Česká geologická služba:
Zpátky jsme dovezli asi 250, 300 kilogramů materiálu, který bude následně analyzován.

Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby:
Je poměrně populární výzkum těch změn, které probíhají v současnosti, ale abychom jim mohli dobře porozumět, je nutné znát i to, jakým způsobem se klima vyvíjelo v minulosti.

Celkové náklady na tuto expedici přišly na necelé 3 miliony korun a zaplatilo je Ministerstvo životního prostředí. Geologická expedice zahájila dosud nejrozsáhlejší výzkum Antarktidy v dějinách České republiky. V tuto chvíli pracují blízko jižní točny další čtyři čeští vědci.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Tak to je ostrov Jamese Rosse. Od pevniny ho dělí dvanáctikilometrový průliv Prince Gustava. Ostrov je údajně geologický poklad. Na místo zamířilo už několik expedic a jejich objevy doslova obletěly svět. Ten poslední je unikátní nález pozůstatků dinosaura. Informovali jsme vás o něm před několika dny. Objev dokládá, že klima tu kdysi bylo pro život mnohem příznivější než dnes. Čeští geologové našli například zkameněliny téměř celých stromů.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Geologové Petr Mixa a Jan Košler. Pánové, dobrý večer.

Petr Mixa, geolog:
Dobrý večer.

Jan Košler, geolog:
Dobrý večer.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Včera jste se vrátili z expedice. Proběhlo všechno tak, jak mělo?

Petr Mixa, geolog:
Co se týče výsledků vědeckých, tak ano. Cesta trvala trošku déle, než jsme plánovali. Doprava na James Ross ale neohrozila nijak expedici.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Takže to vás zaskočilo?

Petr Mixa, geolog:
Poněkud ano. Logistické zabezpečení těchhle cest je velmi náročné.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Co vás mile překvapilo?

Jan Košler, geolog:
Mile nás překvapila hlavně spolupráce s argentinskými geology a vůbec s argentinskými vědci a vlastně výhled do budoucnosti, kdy tahle spolupráce, doufáme, bude pokračovat.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Slyšela jsem, že byli velmi vstřícní opravdu v těch nejběžnějších věcech.

Jan Košler, geolog:
Ano. Zajistili nám přepravu z ostrova James Ross na jejich základnu Marambio a potom do Buenos Aires.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Američané objevili pozůstatky dinosaura, jak jsme viděli. Co jste objevili vy? Objevili jste také něco?

Petr Mixa, geolog:
My jsme nestudovali fosílie a odebírali jsme jiný typ vzorků. Přivezli jsme skoro 250 kilo na analýzy a výbrusy a na další studium, takže jsme spokojeni a ...

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Údajně jste ale našli tulení hřbitov nebo dokonce zkamenělé stromy, celé zkamenělé stromy.

Petr Mixa, geolog:
Zkamenělé stromy jsme našli. Na ostrově jsou vynikající paleontologické lokality a tulení hřbitov je možná poněkud silný výraz, ale našli jsme mumie tuleňů vzdálené několik kilometrů od pobřeží a ve vysokých nadmořských výškách, což je jistě zajímavý problém.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Expedice byla zaměřena i na klimatické změny v posledních deseti tisících letech. Lze na ostrově Jamese Rosse pozorovat globální oteplování, o kterém se tak často v poslední době mluví?

Jan Košler, geolog:
Nesporně. Ta severní část ostrova, ve které jsme pracovali, je částí odledněnou. Ten ledovec v té části ostrova původně existoval, stejně tak před necelými deseti lety byl celý ostrov připojen k Antarktickému poloostrovu šelfovým ledem, který v dnešní době již neexistuje.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Takže on taje? Je tam voda?

Jan Košler, geolog:
Tam je průliv, jak bylo vidět z těch záběrů, ve kterém plují ledové kry.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Pane Mixo, jak se dá z kamenů zjistit klimatická změna? Nedokážu si to vůbec jako laik představit.

Petr Mixa, geolog:
Ano, ano. My budeme studovat stáří sedimentů, stáří hornin, které usadil ledovec a podle toho se dá zjistit, kdy tam ledovec byl a kdy nebyl a z toho zase usoudit, kdy byly etapy oteplení, případně ochlazení.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Můžete být konkrétnější, jak s tím kamenem ... ten kámen jako rozeberete a potom zkoumáte?

Petr Mixa, geolog:
Ano, my zkoumáme minerály nazývané zirkony, z nichž se dá určit složení těch kamenů, odkud byly ledovcem přineseny. A jsou i jiné metody, třeba studiem pylových zrn nebo izotopických analýz.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Která jsou v tom kameni?

Petr Mixa, geolog:
Které jsou součástí toho sedimentu, případně i jak jste zmínila ty tulení kosti, tak i datováním, izotopickým letováním těch tuleních kostí se dá zjistit, kdy ta plocha byla odledněna.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Já se ptám zcela laicky, protože věřím, že je to pro diváka velmi nepředstavitelné. Vy jste přivezli skutečně velké množství vzorků. Jak budete zjišťovat, zda se na Antarktidu dostávají vzduchem škodlivé látky, které produkuje průmysl ve světě?

Jan Košler, geolog:
Tak na Antarktidu jako takovou se v podstatě škodlivé látky nedostávají.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
To je dobrá zpráva.

Jan Košler, geolog:
Nedostávají se tam třeba ani pylová zrna z jižní polokoule. Ten monitoring, který jsme tam dělali, který se týkal životního prostředí, se týká spíše té budoucí stanice, kde vlastně v podmínkách existence stanice stojí, že je třeba provádět sledování obsahu třeba organických škodlivin v půdě, takže my jsme odebrali ty první vzorky a tenhleten průzkum bude pokračovat každým rokem, co tam ta stanice bude stát - po dobu příštích 30 let.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Měli jste skutečně posoudit místo. To jste dělali, posuzovali jste místo, kde má stát stálá stanice. Vyhovuje ostrov Jamese Rosse?

Petr Mixa, geolog:
Myslíme si, že to je ideální místo, jak co se týče možnosti vědecké práce do budoucna, tak co se týče technických možností pro stavbu, přistávání, získávání zdroje sladké vody a podobně. To jsou věci, které jsme dokumentovali pro stavbu, která se uskuteční v příští terénní etapě.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Nemůže se tedy stát to, co se stalo v tomto týdnu Rusům, že se pod nimi rozlomila kra a šlo jim o život?

Petr Mixa, geolog:
Ne, to je vyloučeno.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
To je vyloučeno. Proč jsou důležité klimatické změny na Antarktidě pro nás? Výzkum stojí miliony korun a lidé se na to jistě ptají.

Jan Košler, geolog:
To je samozřejmě pravda. Ten výzkum není levný a je levnější provádět výzkum například v českém masivu. Na druhou stranu z vědeckého hlediska Antarktida tvoří poměrně vzácnou část naší planety, která je lidskou činností relativně nepostižena. To říkám proto, že v takovéhle oblasti jsou jakékoli, byť nepatrné, změny životního prostředí velmi patrné a dají se dobře sledovat. Takže to je vlastně důvod, proč nejenom Česká republika, ale i řada ostatních zemí provádí tenhleten výzkum právě v Antarktidě.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Pánové, kdy se na Antarktidu zase vrátíte?

Petr Mixa, geolog:
Předpokládáme, že v lednu příštího roku.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Tak hodně štěstí, hodně úspěchů. Na shledanou.

Petr Mixa, geolog:
Děkujeme. Na shledanou.

Jan Košler, geolog:
Na shledanou.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Pro dnešek je to všechno. Přeji vám hezký zbytek večera.

Moderátor (Daniela Drtinová, Veronika Sedláčková):
Jestli chcete vědět, jaké bude zítra počasí nebo vás zajímá sport, ještě nepřepínejte. Zítra na shledanou.

Zdroj: Televize ČT1

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů