Největší výskyt bolševníku je na Mariánskolázeňsku
Chebsko - Bolševník velkolepý, původně okrasná rostlina se vyskytuje nejvíc na
Mariánskolázeňsku. V bývalém okrese Cheb ho ve větší míře najdeme také v údolní
nivě potoka Zadní Liboc, v Plesné a také mezi bývalou obcí Oldřichov a
Stebnickým potokem. Bolševník je lidem nebezpečný především tekutinou, která se
nachází v dutém stonku. Ta může způsobit i těžké popáleniny.
\"Střední výskyt monitorujeme kolem Lubů, v nivě řeky Ohře mezi Mostovem a
Kynšperkem, také v okolí rybníků mezi autokempem Jadran a Krapicemi,\" řekla nám
včera mluvčí chebské radnice Martina Kuželová. Vlastník a uživatel pozemku má
podle zákona o rostlinolékařské péči povinnost omezovat výskyt a šíření
škodlivých organismů, tedy i bolševníku, tak aby nedošlo k poškození životního
prostředí a zdraví lidí nebo zvířat.
\"V případě neplnění těchto povinností může být pověřeným obecním úřadem nebo
státní rostlinolékařskou správou uložena pokuta do výše půl milionu korun,\"
doplnila Kuželová.
Kdysi okrasa zámeckých zahrad zavlečená do našich zeměpisných šířek v minulém
století z Asie knížetem Metternichem na zámek Kynžvart nyní působí velké
problémy. Způsoby likvidace jsou nejrůznější. Experimentálně se využívají krávy
a ovce, další alternativou je ruční sekání. Rozrýpání kořenového systému
bolševníku se ukázalo jako neúčinné. Chemické postřiky jsou nešetrné k životnímu
prostředí. V chráněných krajinných oblastech se k hubení používá vápenné mléko.
Náklady na likvidaci jednoho hektaru chemickou cestou jsou až 13 tisíc korun,
manuální pak přibližně 10 tisíc korun. Neřešení situace však znamená valit
balvan likvidace před sebou s rostoucími finančními nároky.
Chebsko - Bolševník velkolepý, původně okrasná rostlina se vyskytuje nejvíc na Mariánskolázeňsku. V bývalém okrese Cheb ho ve větší míře najdeme také v údolní nivě potoka Zadní Liboc, v Plesné a také mezi bývalou obcí Oldřichov a Stebnickým potokem. Bolševník je lidem nebezpečný především tekutinou, která se nachází v dutém stonku. Ta může způsobit i těžké popáleniny.
\"Střední výskyt monitorujeme kolem Lubů, v nivě řeky Ohře mezi Mostovem a Kynšperkem, také v okolí rybníků mezi autokempem Jadran a Krapicemi,\" řekla nám včera mluvčí chebské radnice Martina Kuželová. Vlastník a uživatel pozemku má podle zákona o rostlinolékařské péči povinnost omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů, tedy i bolševníku, tak aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat.
\"V případě neplnění těchto povinností může být pověřeným obecním úřadem nebo státní rostlinolékařskou správou uložena pokuta do výše půl milionu korun,\" doplnila Kuželová.
Kdysi okrasa zámeckých zahrad zavlečená do našich zeměpisných šířek v minulém století z Asie knížetem Metternichem na zámek Kynžvart nyní působí velké problémy. Způsoby likvidace jsou nejrůznější. Experimentálně se využívají krávy a ovce, další alternativou je ruční sekání. Rozrýpání kořenového systému bolševníku se ukázalo jako neúčinné. Chemické postřiky jsou nešetrné k životnímu prostředí. V chráněných krajinných oblastech se k hubení používá vápenné mléko. Náklady na likvidaci jednoho hektaru chemickou cestou jsou až 13 tisíc korun, manuální pak přibližně 10 tisíc korun. Neřešení situace však znamená valit balvan likvidace před sebou s rostoucími finančními nároky.
\"Střední výskyt monitorujeme kolem Lubů, v nivě řeky Ohře mezi Mostovem a Kynšperkem, také v okolí rybníků mezi autokempem Jadran a Krapicemi,\" řekla nám včera mluvčí chebské radnice Martina Kuželová. Vlastník a uživatel pozemku má podle zákona o rostlinolékařské péči povinnost omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů, tedy i bolševníku, tak aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat.
\"V případě neplnění těchto povinností může být pověřeným obecním úřadem nebo státní rostlinolékařskou správou uložena pokuta do výše půl milionu korun,\" doplnila Kuželová.
Kdysi okrasa zámeckých zahrad zavlečená do našich zeměpisných šířek v minulém století z Asie knížetem Metternichem na zámek Kynžvart nyní působí velké problémy. Způsoby likvidace jsou nejrůznější. Experimentálně se využívají krávy a ovce, další alternativou je ruční sekání. Rozrýpání kořenového systému bolševníku se ukázalo jako neúčinné. Chemické postřiky jsou nešetrné k životnímu prostředí. V chráněných krajinných oblastech se k hubení používá vápenné mléko. Náklady na likvidaci jednoho hektaru chemickou cestou jsou až 13 tisíc korun, manuální pak přibližně 10 tisíc korun. Neřešení situace však znamená valit balvan likvidace před sebou s rostoucími finančními nároky.
Sdílet článek na sociálních sítích