Pátek, 29. března 2024

Peníze z unie podpoří turistiku na Vysočině

Peníze z unie podpoří turistiku na Vysočině
Především na rozvoj cestovního ruchu chtějí získat peníze z fondů Evropské unie města, obce, neziskové organizace a podnikatelé z Vysočiny. V oblasti turistiky tak už mají na Vysočině připraveny projekty na získání dotací ve výši asi jedné miliardy korun. Přesto zdaleka ne všechny žádosti budou uspokojeny.

O dotace se ucházejí stovky různých projektů
Města, obce a podnikatelé žádají peníze na rekonstrukci ubytovacích zařízení, vybudování infrastruktury pro turisty nebo výstavbu nových lyžařských tratí nebo cyklistických stezek. Krajský úřad přitom už nyní eviduje na pět set sedmdesát projektů za téměř sedm miliard korun, čtvrtinu přitom tvoří žádosti o dotace do turistického ruchu.
\"Zájem je tak obrovský, že určitě nebudou všechny žádosti uspokojeny,\" řekla náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Marie Černá. Podle ní jsou investice do turistického ruchu na Vysočině potřebné. \"Pro rozvoj průmyslu souvisejícího s cestovním ruchem máme přírodní a ekologické podmínky, ale je tu zanedbané infrastruktura,\" uvedla Černá.

Kraj Vysočina chce nové značení turistických cílů
Projekty se budou ucházet o dotace v rámci společného regionálního operačního programu, v jehož rámci se kromě cestovního ruchu podporuje také drobné podnikání, rozvoj dopravní nebo komunikační infrastruktury.
Kraj si také slibuje zvýšení přílivu turistů do regionu od projektu, který má vylepšit značení turistických cílů. Nový systém má zvednout zájem lidí i o méně známá místa. Nové tabule s označením turistických cílů by měly být na dálnici D1, na ně pak naváže informační systém na silnicích nižších tříd. Kraj chce vyzvat města, obce i podnikatele k tomu, aby se na investici do nového systému také podíleli. Jedna taková značka na dálnici totiž stojí asi sto tisíc korun.

Region už v minulosti se svými projekty uspěl
Kraj chce pomoci předkladatelům projektů na získání dotací z unie s přípravou potřebné dokumentace, na kterou především menší obce nemají peníze. Proto vyhlásil dva grantové programy z oblasti zemědělství a čistoty vod, ze kterých mají přípravné práce na projektech dotovány.
Na rozdíl od cestovního ruchu mají ale velkou šanci získat peníze z operačního regionálního fondu projekty týkající se integrace sociálně znevýhodněných skupin.
Kraj Vysočina přitom už v minulých letech peníze z Evropských fondů získal a to přibližně dvě miliardy korun z asi čtyřiceti miliard, které byly v předvstupních fondech určeny pro Česko.
Vysočina tak získala nejvyšší částku ve srovnání s kraji, které nepatřily mezi ty, do kterých šlo kvůli vysoké nezaměstnanosti nebo krachům podniků nejvíce dotací, jako je Moravskoslezský či Ústecký kraj.
\"Považuji to za důkaz schopností, znalostí a energie všech předkladatelů projektů z kraje, kteří se do této neformální soutěže zapojili, a je to také dobré východisko do soubojů o financování našich projektů v Evropské unii,\" uvedl hejtman Vysočiny František Dohnal.

U rybníka Velké Dářko by měl vyrůst obří areál
Kraj Vysočina se už navíc dohodl se sousedním Jihomoravským krajem na spolupráci na přípravě projektů na získání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie.
Jeden z hlavních turistických projektů na Vysočině se připravuje na březích jednoho z největších tuzemských rybníků, kterým je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Tam by měl do šesti let vyrůst obří rekreační areál s bungalovy, přístavem nebo akvaparkem. Celý komplex má stát třicet až pětačtyřicet miliónů eur. Investoři jsou z Nizozemska, peníze na projekt by také mohly jít z evropských fondů. Do projektu se navíc zapojily obce Škrdlovice a Karlov, které u rybníka leží. Obce nyní připravují změnu územního plánu, jedná se také s padesáti majiteli soukromých pozemků v okolí rybníka, mezi nimiž je i kníže Radslav Kinský. První výstavba nových budov na březích rybníka by mohla začít v příštím roce.

Ochránci se obávají o osud ohrožených druhů
Projekt počítá se stavbou sto sedmdesáti až dvou set dvaceti nových budov. Plánuje se výstavba akvaparku, supermarketu, sportovní haly či restaurace a plážových zařízení. Počet obyvatel obce Škrdlovice by se měl zdvojnásobit, a to z dnešních asi šesti set na dvanáct set.
Ochránci přírody ze správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy ale poukazují především na to, že navržené stavby zasáhnou do druhé zóny ochrany přírody a jsou blízko samotnému rybníku, biokoridoru Karlovského potoka a hlavně biotopům ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Vadily by podle nich různým obojživelníkům, hnízdícím ptákům a také květinám, jako jsou například všivec lesní či prstnatec májový.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů