Bambus, pomocník člověka, se vytrácí

V Indii má přezdívku dřevo chudých, v Číně mu dali přezdívku přítel lidí. Z bambusu se dá udělat nábytek či hudební nástroj, postavit dům nebo most a výhonky mnoha druhů nejsou pouze jedlé, ale i chutné. Na světě je 1200 druhů bambusu. Zatím. Nová studie, na níž se podíleli odborníci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a ochranářské organizace Mezinárodní síť pro bambus a ratan, totiž varuje, že třetina a možná až polovina bambusových druhů může v příštích letech vymizet.
Důvod? Pokračující bezohledná těžba dřeva.
Dvě stě padesát druhů bambusů už dnes roste na území, které dohromady nedá ani dva tisíce kilometrů čtverečních - což je zhruba čtyřnásobek rozlohy Prahy.
Na bambusu je přitom závislá řada zvířat. Mnohé z nich jsou na seznamu ohrožených druhů.
\"Někteří živočichové jsou s bambusem spjati velmi těsně. Strava goril horských se v jistých částech roku ze 70 až 90 procent skládá z bambusových výhonků,\" řekla agentuře Reuters jedna z autorek studie Valerie Kaposová, která pracuje v britské pobočce UNEP.
Výhradně bambusem se živí panda velká. V přírodě přežívá už jen asi šest set jedinců - hlavně proto, že v posledních třiceti letech vymizela polovina čínských bambusových lesů, jež panda velká obývala.
Čína sice zůstává zemí s největší rozlohou bambusových lesů na světě - podle různících se odhadů se rozkládají na 44 až 70 tisících kilometrech čtverečních - ale s bambusem se tam i nadále plýtvá.
Bambus má velké regenerační schopnosti, jeden jeho trs může postupně dodat až patnáct kilometrů materiálu pro tyče - samozřejmě za předpokladu, že se v lese těží s rozmyslem. To není případ Číny. Její poptávka po bambusových tyčích je enormní: v přepočtu na váhu se jich tu ročně \"vyrobí\" sedm miliónů tun - což je třetina světové \"produkce\". Horečně se sklízejí i bambusové výhonky. Do ciziny jich Čína ročně prodá za pět miliard korun, o domácí spotřebě nemluvě.
Důsledek je zřejmý: tamní bambusové lesy se nestačí obnovovat.
Jiný příklad je z východoindického státu Mizóram. Podle serveru OneWorld South Asia se odtud ročně ilegálně vyveze nejméně 1,7 miliónu tun bambusové suroviny. Pašeráci ji přes Barmu vozí do továren v Jižní Koreji, Malajsii, Japonsku a v dalších asijských zemích. Bezohledná těžba spolu s vypalováním džungle může za to, že se plocha mizóramských lesů každý rok zmenší o 40 tisíc hektarů.
\"Bambusy jsou jedny z nejstarších a nejvíce fascinujících forem života na Zemi. A nová studie ukazuje, jak je pro mezinárodní společenství důležité, aby se o tyto neobyčejné druhy více zajímalo,\" citoval britský list Guardian výkonného ředitele UNEP Klause Töpfera.