Poklad v českých dolech

Z účtů uhelných společností a ze státního rozpočtu odtečou ročně miliardy korun na zahlazení následků těžby, které by měly vdechnout měsíční krajině nový život. Děje se tak? Bližší pohled ukazuje, že s povinností rekultivovat dostávají uhelné společnosti do rukou moc dělat si s jimi zničeným okolím, co chtějí.

Golf, kočáry a tak dále

Velké bagry se neúnavně zakusují do země a obloukem se vyhýbají kolíkům s nápisem \"strom\" nebo \"jamka č. 18\". Právě tady - na výsypce u někdejšího hnědouhelného dolu Silvestr dva kilometry od Sokolova - má v rámci rekultivací vzniknout golfové hřiště.
\"Před osmi lety mě napadlo, že by bylo dobré vybudovat tady rekreační areál, a protože mám kamarády golfisty, tak mi hřiště přišlo jako dobrý nápad,\" říká Michal Matyo (nezávislý), starosta Dolního Rychnova, tisícihlavé obce ležící hned u paty výsypky z dolu Silvestr. Šéfům tehdy ještě státní Sokolovské uhelné (SU) se starostův plán zalíbil a rozhodli se, že krajinu, která se mezitím sama vzpamatovala, \"zrekultivují\". \"Stroje vytrhaly stromky a pak začaly upravovat terén pro hřiště. Celé to přišlo zhruba na 100 milionů,\" popisuje Pavel Vaněk, šéf sekce rekultivací Sokolovské uhelné. \"Že si s tím už příroda sama poradila? To je sice pravda, ale my ze zákona rekultivovat prostě musíme. Peníze, které máme jen na to, je lepší utratit, než je nechat ležet.\"
Většina území se pod taktovkou Sokolovské uhelné mění v hospodářský les nebo pastviny, na kterých pak opět hospodaří sama firma. \"Jsme největší zemědělec i lesník v kraji,\" chlubí se Jiří Pöpperl, vedoucí rozvoje SU. Golf měl přinést do tohoto stereotypu změnu. \"U dolu Silvestr vznikla jen džungle a tu tady nikdo nechce,\" vysvětluje Pöpperl, proč společnost před čtyřmi lety vsadila na golf. Starostu Matya přístup firmy potěšil: Dolní Rychnov bude mít něco, co by \"obecní rozpočet nikdy nezaplatil\". \"Golf k nám přitáhne turisty severských zemí, kteří zatím jezdí hrát golf do Německa. My ale budeme levnější, a tak budou jezdit k nám,\" uvažuje nahlas starosta a s prstem na mapě pokračuje ve výčtu dalších plánů: \"Tady postavíme hotely, parkoviště, tady je už parcela pro nové domy a plánuji i kočárovou dopravu mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Musíme mít přece co nabídnout.\"
Na začátku letošního roku zástupci těžařů společně se starostou založili akciovou společnost Golf Sokolov - 100% vlastněnou Sokolovskou uhelnou. Tato firma, respektive SU, zaplatí dalších zhruba 100 milionů na konečnou úpravu hřiště, parkoviště a další příslušenství. Na přilehlém pahorku pak chce firma provozovat ještě oplocený zoopark a lesopark. Nu, a u budoucího golfového hřiště, na pozemku, který firma vyvlastnila původním majitelům na počátku těžby, už začal stavět svůj zbrusu nový dům generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek.

Nechme to ladem

Sokolovská uhelná odkládá na účet pro rekultivace ročně zhruba 180 milionů korun. Většinu z nich utratí a zhruba pětinu si nechává jako rezervu. Coby už soukromý podnik bude muset dávat stranou své peníze, dosud však čerpá z rezerv, které jí ještě jako státní firmě přišly na účet od daňových poplatníků. Kolik do obnovy krajiny ať už Sokolovská uhelná či jiné těžařské společnosti celkově investují, záleží čistě na nich. Samy zpracovávají odhad, kolik bude stát odstranění následků těžby. Vyčíslenou sumu pak - u konkurenčních Severočeských dolů a Mostecké uhelné představuje zhruba dvojnásobek zmíněných 180 milionů - formálně schválí obvodní báňský úřad. Ze zákona musí společnosti pouze v co nejkratší době po útlumu těžby začít likvidovat následky.
\"To, jak bude rekultivace vypadat, máme přesně rozpracováno v plánu, který prochází klasickým správním řízením,\" říká Pöpperl ze Sokolovské uhelné. \"My k tomu sice můžeme dát stanovisko, ale to je tak všechno. Pokud dané místo není ze zákona chráněno, tak způsob rekultivace neovlivníme,\" zoufá si náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko a pokračuje: \"Lidé chtějí mít prostředí okolo sebe takové, jaké se líbí jim. Chybí osvěta, v čem tkví význam toho, co vzniklo přirozeně.\" Podle odborníků totiž právě samovolně obnovená místa mohou přinést české přírodě vítanou změnu a navíc ušetří nemalé peníze. \"Rekultivací se dělá příliš a pro uhelné společnosti je to vlastně pokračování jejich byznysu,\" říká geolog Václav Cílek. \"Pokud bychom alespoň část území nechali přirozenému vývoji, tak mohou vzniknout rozmanité plochy připomínající například step.\" Právě takovou strategii zvolili v sousedním Německu: ze zákona se musí třetina území určeného k rekultivaci nechat ladem.
U nás zatím žádný takový zákon není a společnosti by měly rekultivovat všechny zasažené plochy. V praxi to pak může vypadat následovně: Sokolovská uhelná zrekultivovala část výsypky z dolu Lítov za 60 milionů. Zasazené stromky se však neujaly a místo lesa je výsypka protkána erozními prasklinami a uschlými, zakrslými torzy s listím. Letos to chtějí těžaři zkusit podruhé - tentokrát za zhruba 100 milionů navezou na výsypku novou hlínu a vysadí nové stromy.

Televize se už nerozjede

Hlídat, zda jsou peníze na rekultivace využívány efektivně, žádná norma nevyžaduje, a tudíž to nikoho nepálí. Záleží jen na samotných společnostech, jak se s tím popasují, takže zatímco Sokolovská uhelná provádí většinu rekultivací sama, například Severočeské doly vypisují na všechny práce veřejnou soutěž. \"Těžaři nemají zájem na tom, aby se rekultivovalo levně a část plochy se nechala ladem. Naopak je pro ně důležité, aby zakázky byly drahé a z účtu se co nejvíc čerpalo. Tak ty peníze využijí,\" říká biolog Martin Konvička.
Od nového roku alespoň mají uhelné firmy povinnost uložit peníze určené pro rekultivace na speciální účet. V minulosti totiž často docházelo k tomu, že se používaly k úplně jiným aktivitám. Sokolovská uhelná například úvěrovala rozjezd televize Nova a Mostecká uhelná zase nikdy nevyvrátila podezření, že její manažeři ovládli společnost právě za peníze určené na rekultivace. A na ministerstvu životního prostředí se nyní alespoň začalo diskutovat o zmíněné německé cestě nechat část krajiny přirozenému vývoji. \"Zatím jde jen o debatu mezi odborníky a naším rezortem,\" říká náměstek Miko. \"Ale určitě se o změnu v tomto směru v nejbližší době zasadíme.\"

Eliška Bártová, Marek Pokorný