Lišky jsou zdravé. A přemnožené
Louny - Dvě mladá liščata viděl pobíhat na silnici první třídy z Mostu do
Litoměřic jeden z občanů Hořence, osady pod správou OU v Libčevsi. Lišky jsou v
této okrajové části okresu přemnoženy. Velmi nepříjemně se o tom přesvědčila
další občanka z Hořence, které přímo z ohrady pro drůbež odnesla liška kachny a
kvočny, nasezené na vejcích. Namísto očekávaných kuřat nebo káčat zůstala
opuštěná hnízda se znehodnocenými násadovými vejci. Ze dvorů, sousedících s
volnou přírodou, mizí i ostatní drůbež.
Louny - Dvě mladá liščata viděl pobíhat na silnici první třídy z Mostu do Litoměřic jeden z občanů Hořence, osady pod správou OU v Libčevsi. Lišky jsou v této okrajové části okresu přemnoženy. Velmi nepříjemně se o tom přesvědčila další občanka z Hořence, které přímo z ohrady pro drůbež odnesla liška kachny a kvočny, nasezené na vejcích. Namísto očekávaných kuřat nebo káčat zůstala opuštěná hnízda se znehodnocenými násadovými vejci. Ze dvorů, sousedících s volnou přírodou, mizí i ostatní drůbež.
Chovatelé norníků téměř vymizeli
\"Lišky se úspěšně rozmnožují po vakcinaci proti vzteklině, která se provádí už několik let na podzim i na jaře. Díky systematickému ozdravování se vzteklina nevyskytla v okrese už několik let,\" předeslal Miloš Novák, předseda okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Lounech.
Druhou stranou téže mince je ovšem skutečnost, že stavy lišek ve volné přírodě narůstají. Dříve běžné norování speciálním druhem psů norníků, po dlouholetých sporech myslivců s ochránci přírody téměř vymizelo. Před několika lety byl chov norníků, kteří dokázali vyhnat škodnou z nory, mezi myslivci speciální a oblíbenou disciplinou, která vyžadovala kus umění od chovatele i jeho psa, a myslivci pořádali pravidelné soutěže v norování. Dnes je chovatel norníka vzácností. Zákon zakázal dříve velmi časté závody v umělé noře, kam myslivci vypouštěli proti psům živé lišky. Současná legislativa povoluje při soutěžích pouze tzv. bezkontaktní norování. \"Pes, který dnes nemá žádnou možnost přijít do přímého styku s liškou ve cvičné noře, pak při skutečném norování prakticky nemá šanci,\" objasnil Miloš Novák příčiny stále nižšího počtu chovatelů norníků.
Ti se pochopitelně o své psy, jež nemají možnost praktického výcviku, obávají. Liška navíc nemá v přírodě přirozeného nepřítele a po vymizení divokých králíků, kteří byli dříve jejich hlavním zdrojem obživy, ani dostatečný zdroj potravy. Podle Nováka tak lišky po narození mláďat v pudu sebezáchovy ztrácejí plachost a vypravují se do vesnic za potravou i za bílého dne. Ve snaze uživit mladé je pak i vyvádějí dříve z nory do volné přírody, aby si liščata sama hledala potravu.
Odstřel lišky vyžaduje čas a znalost honitby
Stát zrušil i někdejší odstřelné, jež motivovalo myslivce a částečně pomohlo i nahradit náklady na střelivo.
\"V současné době hradí stát prostřednictvím okresních inspektorátů Státní veterinární správy odstřel stovky lišek z každého okresu,\" uvedl MVDr. Jan Novotný z inspektorátu Louny Krajské veterinární správy Ústí nad Labem. Myslivcům tak po dohodě hradí veterinární správy odstřel 50 lišek po jarní a dalších padesáti po podzimní vakcinaci. Odstřelené lišky slouží potom veterinární správě ke kontrole účinnosti vakcíny proti vzteklině. Speciální testy Státního veterinárního ústavu potvrdí, že liška vakcínu pozřela a zároveň doloží absenci vztekliny. Stovka lišek, jež tak se souhlasem státu ročně zmizí z přírody okresu, je však žalostně málo. \"Ročně odstřelíme tak kolem dvacítky lišek, která patří v naší honitbě mezi nejčastější škodnou,\" uvedl Karel Lang z Honebního společenstva Charvátce se sídlem v Jablonci na Libčevesku. Odstřel lišky však vyžaduje dobrou znalost honitby a hodně času. Nejčastěji střílí myslivci na škodnou, na níž nahodile narazí při pochůzce. \"Vzteklina patří mezi nejobávanější na člověka přenosné choroby a je potěšitelné, že se v okrese zásluhou pravidelné vakcinace nevyskytl pozitivní nález už několik let. Ochránci přírody spolu a našimi zákonodárci by však měli řešit i druhou stránku věci, jíž je stále zřetelnější přemnožení lišek,\" uzavřel Miloš Novák.
Chovatelé norníků téměř vymizeli
\"Lišky se úspěšně rozmnožují po vakcinaci proti vzteklině, která se provádí už několik let na podzim i na jaře. Díky systematickému ozdravování se vzteklina nevyskytla v okrese už několik let,\" předeslal Miloš Novák, předseda okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Lounech.
Druhou stranou téže mince je ovšem skutečnost, že stavy lišek ve volné přírodě narůstají. Dříve běžné norování speciálním druhem psů norníků, po dlouholetých sporech myslivců s ochránci přírody téměř vymizelo. Před několika lety byl chov norníků, kteří dokázali vyhnat škodnou z nory, mezi myslivci speciální a oblíbenou disciplinou, která vyžadovala kus umění od chovatele i jeho psa, a myslivci pořádali pravidelné soutěže v norování. Dnes je chovatel norníka vzácností. Zákon zakázal dříve velmi časté závody v umělé noře, kam myslivci vypouštěli proti psům živé lišky. Současná legislativa povoluje při soutěžích pouze tzv. bezkontaktní norování. \"Pes, který dnes nemá žádnou možnost přijít do přímého styku s liškou ve cvičné noře, pak při skutečném norování prakticky nemá šanci,\" objasnil Miloš Novák příčiny stále nižšího počtu chovatelů norníků.
Ti se pochopitelně o své psy, jež nemají možnost praktického výcviku, obávají. Liška navíc nemá v přírodě přirozeného nepřítele a po vymizení divokých králíků, kteří byli dříve jejich hlavním zdrojem obživy, ani dostatečný zdroj potravy. Podle Nováka tak lišky po narození mláďat v pudu sebezáchovy ztrácejí plachost a vypravují se do vesnic za potravou i za bílého dne. Ve snaze uživit mladé je pak i vyvádějí dříve z nory do volné přírody, aby si liščata sama hledala potravu.
Odstřel lišky vyžaduje čas a znalost honitby
Stát zrušil i někdejší odstřelné, jež motivovalo myslivce a částečně pomohlo i nahradit náklady na střelivo.
\"V současné době hradí stát prostřednictvím okresních inspektorátů Státní veterinární správy odstřel stovky lišek z každého okresu,\" uvedl MVDr. Jan Novotný z inspektorátu Louny Krajské veterinární správy Ústí nad Labem. Myslivcům tak po dohodě hradí veterinární správy odstřel 50 lišek po jarní a dalších padesáti po podzimní vakcinaci. Odstřelené lišky slouží potom veterinární správě ke kontrole účinnosti vakcíny proti vzteklině. Speciální testy Státního veterinárního ústavu potvrdí, že liška vakcínu pozřela a zároveň doloží absenci vztekliny. Stovka lišek, jež tak se souhlasem státu ročně zmizí z přírody okresu, je však žalostně málo. \"Ročně odstřelíme tak kolem dvacítky lišek, která patří v naší honitbě mezi nejčastější škodnou,\" uvedl Karel Lang z Honebního společenstva Charvátce se sídlem v Jablonci na Libčevesku. Odstřel lišky však vyžaduje dobrou znalost honitby a hodně času. Nejčastěji střílí myslivci na škodnou, na níž nahodile narazí při pochůzce. \"Vzteklina patří mezi nejobávanější na člověka přenosné choroby a je potěšitelné, že se v okrese zásluhou pravidelné vakcinace nevyskytl pozitivní nález už několik let. Ochránci přírody spolu a našimi zákonodárci by však měli řešit i druhou stránku věci, jíž je stále zřetelnější přemnožení lišek,\" uzavřel Miloš Novák.
Sdílet článek na sociálních sítích