K přírodě přijatelnější domácnost - Zahrada

I tam je spousta možností co dělat ohleduplněji k přírodě. Právě o nich si povíme v dnešním článku.

Spoléháme na vlastní síly

I za cenu větší námahy bychom se mohli vyhnout použití nejrůznějších motorových sekaček, křovinořezů a podobných žroutů elektřiny či benzínu a naučit se používat alespoň na chalupě kosu. Taková kosa dokáže nejen posekat trávník stejně dobře jako sekačka, ale také si díky práci s ní slušně procvičíte zádové svaly, které má většina z nás ochablé.

Obejdeme se bez chemie

Proč hnojit drahými chemickými hnojivy, když na každé zahradě najdeme mnoho přírodních surovin vhodných na kompost, který je ideální pro hnojení. Proti hmyzím škůdcům můžeme použít postřiky ze silnějších výluhů kopřiv, ořechového listí, přesličky nebo rebarbory. Na mšice platí také poprašování napadených rostlin jemným dřevěným popelem.

Co se spadaným listím a starou trávou

Právě listí a stará tráva jsou dvě základní suroviny, ze kterých lze udělat kvalitní kompost. Proto spadané listí ze zdravých stromů nepálíme (což je mimochodem zakázané a navíc i zdraví škodlivé!), ale hodíme na kompost. Ještě lepší je nechat ho ležet na záhonech, kde vytváří nejpřirozenější kryt půdy před zimou. V poslední době je zvykem starou trávu vypalovat, ale proč, když jí můžeme využít při mulčování nebo jako podestýlku pro domácí zvířata a lze ji samozřejmě i kompostovat.

Jak pečujeme o půdu

Půdu pokud možno nenecháváme dlouho nechráněnou - pokud není pokryta plodinami, její povrch mulčujeme nebo oséváme rostlinami na zelené hnojení (vhodné jsou jeteloviny a jiné vikvovité rostliny, které pomocí hlízkovitých bakterií umí vázat dusík ze vzduchu). Půdu zbytečně neobracíme.

Jak zaléváme

Nezaléváme zbytečně často - vláhu v půdě udržujeme mulčováním, popř. kypřením svrchní vrstvy. Volíme raději jedno vydatné zalití než každodenní kropení. O tom, že na zalévání nepoužíváme vodu z kohoutku ale odstátou, nejlépe dešťovou vodu, snad mluvit nemusím.

Co a jak kompostujeme

Kompost zakládáme ve stínu, někde v koutu zahrady, kde nám nebude překážet. Kompostovat můžeme trávu, listí, stonky, kořeny, seno, slámu, pomocné dřevo a kůru, hobliny, zbytky ovoce a zeleniny, řezané květiny, čajové sáčky, kávové filtry a sedlinu, vlněné zbytky, malé kousky papíru, papírové sáčky a ubrousky, peří, chlupy, celulózu, dřevěný popel aj. Vrstvy kompostu vždy dobře promícháme a provzdušníme, aby v hromadě byl dostatek kyslíku. Ten spotřebovávají mikroorganismy při rozkladu vámi nahromaděného biologického odpadu na humusoidní látky.

Užiteční obyvatelé naší zahrady

Určitě mezi ně patří ptáci. Pokud jim na vhodná místa vyvěsíme odpovídající budky, odvděčí se nám nejen zpěvem, ale i sběrem hmyzu. Známým zvířátkem, které hodně pomáhá naší zahradě je i žížala, která kypří a provdušňuje půdu, případně i kompost.

Máme-li možnost, vybudujeme malé zahradní jezírko. Mimo toho, že nám jezírko bude dělat parádu, zlepšíme v zahrádce mikroklima a zároveň z něj můžeme čerpat zachycenou dešťovou vodu. Jezírko také dobře poslouží jako zdroj vody pro naše zvířecí miláčky, kteří se na zahradě pohybují.

Alena Rulfová, email: target=_blank>alena_rulfova@post.cz
Zdroj: www.priroda.cz