Vláda schválila novelu zákona o GMO

Vláda na svém zasedání schválila návrh novely zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO). Zákon bylo nutné novelizovat, aby byl v souladu s platnou evropskou legislativou [1] a Aarhuskou úmluvou.

Dnes platný zákon o nakládání s GMO (č. 78/2004 Sb.) totiž nepočítá s účastí veřejnosti, občanských sdružení a krajů ve správních řízeních o povolování nakládání s GMO. To je ovšem v přímém rozporu s požadavky Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti na rozhodování a právní ochraně ve věcech životního prostředí, kterou ČR podepsala v červnu 1998 a ratifikovala 6. července 2004 [2]. Tento rozpor v zákoně vznikl poslaneckým pozměňovacím návrhem při projednávání ve Sněmovně.

Novela, kterou dnes na návrh MŽP vláda schválila, toto právo veřejnosti vrací a stejně tak přiznává toto právo krajům. Reaguje tak na připomínku Ústeckého kraje, která vznikla při tvorbě tohoto zákona, aby i krajská samospráva mohla být účastníkem těchto řízení.

„Zejména otázka uvádění GMO do životního prostředí, ale i do oběhu, je velice citlivá. Veřejnost tudíž musí mít právo být o těchto věcech informována a účastnit se správních řízení, i kdyby to mezinárodní smlouvy nevyžadovaly,“ komentoval dnešní rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Dodal, že je přesvědčen, že poslanci i senátoři nutnost této změny uznají a návrh odsouhlasí.

Novela reaguje i na požadavky Státní politiky životního prostředí na léta 2004 – 2010, kterou vláda schválila 17. března tohoto roku [3].

Poznámky:

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003, o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003, o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů.

[2] Čl. 9 Aarhuské úmluvy upravuje  právo veřejnosti  nechat přezkoumat zákonnost prvoinstančních rozhodnutí soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem, a to jak po stránce věcné, tak procesní. Toto právo má příslušet dotčené veřejnosti vždy, jde-li o rozhodnutí podle čl. 6 Úmluvy, což se týká i rozhodnutí o tom, zda povolit záměrné vypuštění GMO do životního prostředí, včetně záměru je pěstovat.

[3] Plný text je k dispozici na internetových stránkách MŽP (http://www.env.cz) v rubrice „Politika a nástroje ochrany životního prostředí“ pod odkazem „Politika a strategie“.