Chodci a cyklisté ptákům nevadí

Sliby jsou univerzálním druhem potravy, protože nakrmit s nimi můžeme kdekoho. Připomněl jsem si tuto myšlenku před několika dny, když se ve Slavonicích sešli lidé, kteří usilují o větší prostupnost česko-rakouské hranice. Čtyři roky ujišťují státní úředníci, že otevření turistického přechodu brání "jen" absence mezistátní dohody, k jejímuž podpisu dojde velmi brzy. Sliby a zase jen sliby! Mezitím lidé, kteří v blízkosti hranice žijí, najezdili stovky kilometrů přes vzdálenější přechod; mezitím turisté přijíždějící po kvalitní asfaltce ke stažené hraniční závoře proklínali neschopnost či neochotu kompetentních lidí zasadit se o zrušení této relikvie minulosti.
S ohledem na námitku Ministerstva životního prostředí, že cesta k hraničnímu přechodu vede po hrázi rybníka Blanko, který je přírodní rezervací, a pohybem pěších či cykloturistů by došlo k významnému narušení hnízdění ptactva, nebude pravděpodobně turistický přechod otevřen ani po podpisu mezistátní smlouvy s Rakouskem. Ze smyšlené námitky neobviňuji úředníky z pražského ministerstva, protože je mi jasné, že ti ani nevědí, kde leží Nová Bystřice. Opět jsme totiž svědky ubohoučké msty některých místních rádoby ochránců přírody (a hranic), kteří nedokážou překousnout skutečnost, že Nová Bystřice už není uzavřeným městem, ale městem přitažlivým pro cestovní ruch.
Opravdu nechápu, jak mohou pěší turisté nebo cykloturisté, směřující po asfaltce k hranici na Smrčné, ohrozit hnízdiště některých druhů ptáků. Nerozumím důvodům zejména proto, že se titíž lidé v případě nemožnosti překročit hranici budou muset po stejné trase vracet. Chci jen věřit, že námitky Ministerstva životního prostředí ve věci hraničního přechodu Smrčná-Haugschlag jsou jen prázdninovým plácnutím do vody.
AUTOR: Jiří Zimola, starosta Nové Bystřice