Odjinud - a podobně jako u nás: živočichové jako investiční past?
S předznamenáním, že "křečci, mloci a dropi ohrožují miliardové dopravní nebo
industriální projekty", napsal německý list Die Welt o fenomenu, který je dobře
znám i naší veřejnosti.
Mlok za 50 000 eur
"Kde žijí tato zvířata, nemají v Německu dopravní stratégové a potenciální
investoři důvod k úsměvům," píše deník. "Tato zvířata mají pro ochránce přírody
a byrokraty Evropské unie cenu milionů a mohou sama o sobě o léta protahovat
miliardové projekty, rozhodným způsobem je prodražovat nebo vůbec zcela
zvrátit."
Welt uvádí aktuální příklady. V severním Hessensku zabraňují mloci v další
výstavbě dálnice č. 49 z Kasselu ve směru na Giessen, "a tím už léta vytouženému
hospodářskému ,nášupu' do strukturálně slabého regionu". Podle listu je po
dlouhém a tuhém vyjednávání naplánovaná trasa ze zmíněných důvodů ochrany
přírody "uložena k ledu". "Podle Hanse Knölla z hessenského zemského úřadu pro
silnice a dopravu možná dálnice vůbec nebude moci být dovedena do Giessenu,"
píše deník. Jiné řešení by neumožnilo smysluplné napojení komunikace na dálnici
č. 5 a znamenalo by nové značně drahé a dlouhé přípravné plánovací práce.
Výsledek posouzení vlivu stavby na životní prostředí, očekávaný až koncem roku,
by podle listu mohl podmiňovat stavbu podtunelováním dotčeného území. "Podle
odhadu expertů by to stálo 150 milionů eur. Minimálně 50 000 eur za každého
mloka v okruhu padesáti kilometrů," uvádí Welt a poznamenává, že o takové
podpoře si může jen nechat zdát každý příjemce sociálních dávek, který v
severním Hessensku nyní bude ještě déle čekat na pracovní místo.
Jak cenný je křeček?
Stejně drahocenný jako mlok je očividně křeček polní, pokračuje článek. "V
Mohuči jich maximálně devadesát protahovalo zdánlivě do nekonečna ve jménu
evropské směrnice Flora-Fauna-Habitat stavbu veletržního centra. Teprve 2,7
milionu eur drahé přesídlení této křeččí kolonie na třicetihektarový, zvlášť
zakoupený, pozemek osázený křečky oblíbenými rostlinami umožnilo zahájení
stavby. Ve hře je 6000 pracovních míst ve městě; a co křeček, to 30 000 eur
dodatečných nákladů . . ."
Ochrana křečka má prý pro byrokraty Evropské unie vůbec jednu z nejvyšších
priorit. "Jejím jménem slídí znalci po stopách legendárního hlodavce v téměř
každém území, v Evropě vyhlédnutém jako průmyslová zóna. Kde je toto zvířátko
ohrožené vymřením byť jen tušeno, zůstávají megaprojekty jako německo-holandský
průmyslový park Cáchy-Heerlen s předpokládanými dvanácti tisíci pracovních míst
po léta stát. Menší stavební území mají bez fungujícího konceptu přesídlení nebo
ochrany malého hlodavce, zahnaného do kouta moderním zemědělstvím, mimořádně
malé šance, a malí podnikatelé by vůbec ani neměli přicházet na myšlenku ,chytit
se do křížku' s asi 200gramovým a pětadvacet centimetrů velkým křečkem: jeho
lobby je zkrátka mocnější . . ."
Welt dále připomíná cenu ochrany dropa. "Kvůli němu musely Německé dráhy při
stavbě trasy expresů Berlín-Hannover před několika lety investovat kolem
patnácti milionů eur, tedy 273 000 eur na jednoho ptáka, do zřízení dvou
pětikilometrových zemních valů v chráněném území Havelländer Luch - údajně kvůli
hluku vysokorychlostních vlaků. Jak se ale mezitím ukázalo, ,braniborští
pštrosi' žádný takový val nepotřebují - jejich populace roste kontinuálně i tam,
kde protihluková ochrana není," uzavírá Welt.
S předznamenáním, že "křečci, mloci a dropi ohrožují miliardové dopravní nebo industriální projekty", napsal německý list Die Welt o fenomenu, který je dobře znám i naší veřejnosti.
Mlok za 50 000 eur
"Kde žijí tato zvířata, nemají v Německu dopravní stratégové a potenciální investoři důvod k úsměvům," píše deník. "Tato zvířata mají pro ochránce přírody a byrokraty Evropské unie cenu milionů a mohou sama o sobě o léta protahovat miliardové projekty, rozhodným způsobem je prodražovat nebo vůbec zcela zvrátit."
Welt uvádí aktuální příklady. V severním Hessensku zabraňují mloci v další výstavbě dálnice č. 49 z Kasselu ve směru na Giessen, "a tím už léta vytouženému hospodářskému ,nášupu' do strukturálně slabého regionu". Podle listu je po dlouhém a tuhém vyjednávání naplánovaná trasa ze zmíněných důvodů ochrany přírody "uložena k ledu". "Podle Hanse Knölla z hessenského zemského úřadu pro silnice a dopravu možná dálnice vůbec nebude moci být dovedena do Giessenu," píše deník. Jiné řešení by neumožnilo smysluplné napojení komunikace na dálnici č. 5 a znamenalo by nové značně drahé a dlouhé přípravné plánovací práce. Výsledek posouzení vlivu stavby na životní prostředí, očekávaný až koncem roku, by podle listu mohl podmiňovat stavbu podtunelováním dotčeného území. "Podle odhadu expertů by to stálo 150 milionů eur. Minimálně 50 000 eur za každého mloka v okruhu padesáti kilometrů," uvádí Welt a poznamenává, že o takové podpoře si může jen nechat zdát každý příjemce sociálních dávek, který v severním Hessensku nyní bude ještě déle čekat na pracovní místo.
Jak cenný je křeček?
Stejně drahocenný jako mlok je očividně křeček polní, pokračuje článek. "V Mohuči jich maximálně devadesát protahovalo zdánlivě do nekonečna ve jménu evropské směrnice Flora-Fauna-Habitat stavbu veletržního centra. Teprve 2,7 milionu eur drahé přesídlení této křeččí kolonie na třicetihektarový, zvlášť zakoupený, pozemek osázený křečky oblíbenými rostlinami umožnilo zahájení stavby. Ve hře je 6000 pracovních míst ve městě; a co křeček, to 30 000 eur dodatečných nákladů . . ."
Ochrana křečka má prý pro byrokraty Evropské unie vůbec jednu z nejvyšších priorit. "Jejím jménem slídí znalci po stopách legendárního hlodavce v téměř každém území, v Evropě vyhlédnutém jako průmyslová zóna. Kde je toto zvířátko ohrožené vymřením byť jen tušeno, zůstávají megaprojekty jako německo-holandský průmyslový park Cáchy-Heerlen s předpokládanými dvanácti tisíci pracovních míst po léta stát. Menší stavební území mají bez fungujícího konceptu přesídlení nebo ochrany malého hlodavce, zahnaného do kouta moderním zemědělstvím, mimořádně malé šance, a malí podnikatelé by vůbec ani neměli přicházet na myšlenku ,chytit se do křížku' s asi 200gramovým a pětadvacet centimetrů velkým křečkem: jeho lobby je zkrátka mocnější . . ."
Welt dále připomíná cenu ochrany dropa. "Kvůli němu musely Německé dráhy při stavbě trasy expresů Berlín-Hannover před několika lety investovat kolem patnácti milionů eur, tedy 273 000 eur na jednoho ptáka, do zřízení dvou pětikilometrových zemních valů v chráněném území Havelländer Luch - údajně kvůli hluku vysokorychlostních vlaků. Jak se ale mezitím ukázalo, ,braniborští pštrosi' žádný takový val nepotřebují - jejich populace roste kontinuálně i tam, kde protihluková ochrana není," uzavírá Welt.
Mlok za 50 000 eur
"Kde žijí tato zvířata, nemají v Německu dopravní stratégové a potenciální investoři důvod k úsměvům," píše deník. "Tato zvířata mají pro ochránce přírody a byrokraty Evropské unie cenu milionů a mohou sama o sobě o léta protahovat miliardové projekty, rozhodným způsobem je prodražovat nebo vůbec zcela zvrátit."
Welt uvádí aktuální příklady. V severním Hessensku zabraňují mloci v další výstavbě dálnice č. 49 z Kasselu ve směru na Giessen, "a tím už léta vytouženému hospodářskému ,nášupu' do strukturálně slabého regionu". Podle listu je po dlouhém a tuhém vyjednávání naplánovaná trasa ze zmíněných důvodů ochrany přírody "uložena k ledu". "Podle Hanse Knölla z hessenského zemského úřadu pro silnice a dopravu možná dálnice vůbec nebude moci být dovedena do Giessenu," píše deník. Jiné řešení by neumožnilo smysluplné napojení komunikace na dálnici č. 5 a znamenalo by nové značně drahé a dlouhé přípravné plánovací práce. Výsledek posouzení vlivu stavby na životní prostředí, očekávaný až koncem roku, by podle listu mohl podmiňovat stavbu podtunelováním dotčeného území. "Podle odhadu expertů by to stálo 150 milionů eur. Minimálně 50 000 eur za každého mloka v okruhu padesáti kilometrů," uvádí Welt a poznamenává, že o takové podpoře si může jen nechat zdát každý příjemce sociálních dávek, který v severním Hessensku nyní bude ještě déle čekat na pracovní místo.
Jak cenný je křeček?
Stejně drahocenný jako mlok je očividně křeček polní, pokračuje článek. "V Mohuči jich maximálně devadesát protahovalo zdánlivě do nekonečna ve jménu evropské směrnice Flora-Fauna-Habitat stavbu veletržního centra. Teprve 2,7 milionu eur drahé přesídlení této křeččí kolonie na třicetihektarový, zvlášť zakoupený, pozemek osázený křečky oblíbenými rostlinami umožnilo zahájení stavby. Ve hře je 6000 pracovních míst ve městě; a co křeček, to 30 000 eur dodatečných nákladů . . ."
Ochrana křečka má prý pro byrokraty Evropské unie vůbec jednu z nejvyšších priorit. "Jejím jménem slídí znalci po stopách legendárního hlodavce v téměř každém území, v Evropě vyhlédnutém jako průmyslová zóna. Kde je toto zvířátko ohrožené vymřením byť jen tušeno, zůstávají megaprojekty jako německo-holandský průmyslový park Cáchy-Heerlen s předpokládanými dvanácti tisíci pracovních míst po léta stát. Menší stavební území mají bez fungujícího konceptu přesídlení nebo ochrany malého hlodavce, zahnaného do kouta moderním zemědělstvím, mimořádně malé šance, a malí podnikatelé by vůbec ani neměli přicházet na myšlenku ,chytit se do křížku' s asi 200gramovým a pětadvacet centimetrů velkým křečkem: jeho lobby je zkrátka mocnější . . ."
Welt dále připomíná cenu ochrany dropa. "Kvůli němu musely Německé dráhy při stavbě trasy expresů Berlín-Hannover před několika lety investovat kolem patnácti milionů eur, tedy 273 000 eur na jednoho ptáka, do zřízení dvou pětikilometrových zemních valů v chráněném území Havelländer Luch - údajně kvůli hluku vysokorychlostních vlaků. Jak se ale mezitím ukázalo, ,braniborští pštrosi' žádný takový val nepotřebují - jejich populace roste kontinuálně i tam, kde protihluková ochrana není," uzavírá Welt.
Zdroj:Českobudějovický deník
Sdílet článek na sociálních sítích