Čtvrtek, 28. března 2024

Svět se bude radit o tom, jak na pašeráky

Svět se bude radit o tom, jak na pašeráky
Jaguáří zuby, peří exotických ptáků, výrobky ze slonoviny, vzácné želvy či živé orchideje patří mezi předměty nelegálního obchodu, jehož ziskovost snese srovnání jen s drogami a zbraněmi. Ochránci přírody proto navrhují, aby vznikl "Wildlife Interpol", tedy nadnárodní policejní složka, vynucující dodržování mezinárodních úmluv.
O návrhu budou jednat zástupci 166 zemí na konferenci o chráněných druzích (CITES), která začne o víkendu v thajském Bangkoku.
Tržby pašeráků, odhadované na 6,5 miliardy dolarů ročně, jsou jednoznačným důkazem toho, že třicet let stará Konvence o ochraně ohrožených druhů (CITES) není pro globalizované gangy pašeráků žádnou velkou hrozbou. Se zvířaty obchoduje ruská mafie i jihoamerické drogové kartely.
"Pachatelé už jsou globalizovaní a navíc mají osobní vazby, kontakty, znají ty země. My, když začínáme spolupracovat s kolegy ze zahraničí, většinou jsme se nikdy předtím neviděli," popisuje slovenský vyšetřovatel Mário Kern.
Právě Slovensko se nachází v průsečíku dvou hlavních tras pašeráků z Asie, Afriky a z Austrálie a zaznamenalo velký růst v obchodování s chráněnými druhy.
Podle Kerna, specialisty ministerstva vnitra, už situace dospěla tak daleko, že myšlenka nadnárodní složky jednou bude realizována, ať už na půdě OSN, nebo Evropské unie. "Teď už navíc nejde jen o ekologii. Existuje hrozba SARS, ptačí chřipky či bioterorismu, které se mohou dostat přes hranice spolu s pašovanými druhy, a to podle mě výrazně přispěje k většímu zájmu politiků," vysvětluje.
Nyní je situace taková, že každý z členských států CITES je sám odpovědný za vynucování dohody o ochraně druhů a neexistuje žádná mezinárodní instituce, která by na jeho úsilí dohlížela. Vše zůstává na politické vůli a finančních možnostech jednotlivých vlád. Nelegální obchod proto vzkvétá. Nejlepším příkladem je trh se slonovinou.

Stále žádaná slonovina
CITES před patnácti lety prosadila jeho úplný zákaz, avšak není schopna zajistit, aby se dohoda dodržovala. Mezinárodní organizace Traffic například letos zjistila, že obchod se slonovinou nadále bují nejen v Asii, ale i ve Spojených státech. Většina dodávek pochází z Číny, která je zároveň největším nelegálním trhem se slonovinou na světě.
Pašeráci mohou využívat složité trasy vedoucí přes Indonésii, Malajsii, Thajsko a Vietnam, bez ohledu na národní hranice.
V Evropě pak tyto trasy v podstatě kopírují cesty pašeráků drog. První směřuje do střední Evropy z jihu přes Balkán. Druhá vede z východu přes Ukrajinu či Bělorusko. Obě pokračují na Západ. "Pašeráci dlouho využívali mezery v legislativě i malé kapacity policie, a to se týká celé Evropy," uvedl Juraj Rizman z hnutí Greenpeace.
V Asii bývá nezájem úřadů řešit případy pašování ještě znatelnější. Do rukou policie se dostanou jen drobní překupníci, kteří vyváznou s nízkou pokutou. "Osobně znám jednoho, který byl z tohoto důvodu na krátko zatčen už sedmkrát," řekl agentuře Inter Press Service thajský senátor Kraisak Choonhavan, který je jedním z aktivistů, prosazujících vznik nadnárodní policie.
Proti nelegálnímu obchodu s chráněnými druhy nyní bojuje jen jedna specializovaná složka Interpolu a vzniklo několik regionálních iniciativ. "Je to ale velmi roztříštěné a je nás stále málo," říká slovenský odborník Mário Kern.

DNA proti kaviárové mafii
Další nadějí, jak proti pašerákům lépe bojovat, je analýza DNA. Stačí jakákoli tkáň a vědec vystopuje, zda výrobek (kožené boty, suvenýr z želvoviny, vlna) nepochází z chráněného druhu zvířete.
Minulý týden začala být DNA využívána i ke kontrole obchodu se slonovinou. Vědec Samuel Wassers z Washingtonské univerzity analyzuje DNA zabavených produktů a dešifruje, z které sloní populace pašovaný vzorek pochází. Tím usnadní práci kriminalistům i ekologům na místě.
Nejúspěšnějším příkladem využití DNA bylo testování kaviáru, dováženého do Spojených států. Odhalilo, že výrobky pocházejí z nelegálního lovu chráněného druhu jesetera. Obvinění nyní čelí většina dealerů v USA.

Na čem se dá vydělat

[*] Živý orangutan
pytlák v pralese 5 - 10 dolarů
obchodník v Jakartě 500 dolarů
obchodník v USA 30 tisíc dolarů

[*] Nosorožčí roh
pytlák v Indii 300 - 500 dolarů
obchodník
v Hongkongu 37 - 50 tisíc dolarů

[*] Tygří kůže
pytlák v Thajsku 100 dolarů
obchodník
v Číně 3 - 15 tisíc dolarů
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů