Pátek, 29. března 2024

Nechceme zelený diktát

Nechceme zelený diktát

Pro odpor místních je odložen plán na úřední ochranu Novohradských hor

Obojí vyvolává vášnivé debaty. Ukusovat ze zdejší "až příliš chráněné" krajiny kousky podnikatelské svobody a povolovat v národních parcích sjezdovky a zábavní centra, nebo naopak rozšířit ochranu na další území? Jasno nemá ani vláda: právě v těchto dnech schválila první chráněná ptačí území evropského projektu Natura 2000. A ve stejnou dobu stáhlo ministerstvo životního prostředí svůj letitý plán na přesun Novohradských hor mezi chráněné krajiny.

Kudy do tundry, prosím?

O tom, že v Novohradských horách by měla vzniknout chráněná krajinná oblast se uvažovalo už od pádu komunismu. "Měli jsme představu, že se z bývalých zemědělských družstev stanou ekologické farmy, ve vsích se budou pěstovat tradiční řemesla a to vše přitáhne lehkou turistiku," vzpomíná Vladimír Molek z ekologického sdružení Calla, který se tehdy na návrhu chráněné krajinné oblasti (CHKO) podílel.
Věc měla i čistě záchovný rozměr. Kolem ostnatých drátů železné opony komunisté léta udržovali zemi nikoho a této opuštěné krajině teď hrozilo, že se stane snadnou kořistí nejrůznějších kombinátorů. Plán na novohradskou CHKO měl této hrozbě zabránit. Byl projednán s obcemi, měl plnou podporu místních starostů a ministr František Benda prohlásil jeho schválení za "otázku velmi krátkého času". Novohradská městečka se přela o to, kde bude sídlo budoucí Správy CHKO, a na některých regionálních mapách už chráněnou oblast dokonce předem vyznačili. Pak šlo ale všechno k ledu: Klausova vláda schovala novohradskou složku do šuplete, odkud ji ministerstvo životního prostředí znovu vytáhlo na světlo až v roce 2000. To už byla jiná doba.
"Starostové viděli, že jejich vstřícnost neměla odezvu, a čekání je přestalo bavit. Budovy, kde ještě nedávno chtěli mít Správu CHKO, pronajali, a během let ztratili zájem i o samotnou ideu," říká šéf Národního parku Šumava Alois Pavlíčko, který kdysi působil jako zmocněnec ministra pro projekt mapování lokalit Natura 2000. "U představitelů nově vzniklé krajské samosprávy zase pojem chráněná krajina vyvolával obavy, že to bude komplikovat jejich čerstvě získanou moc a stavět zbytečné překážky rychlému komerčnímu využívání." Na ministerstvu měl agendu Novohradských hor na starost pouze jeden referent, který nedokázal přesvědčit místní samosprávy a kraj o potřebnosti tamní krajinu chránit. "Tahle laxnost a nedostatek vůle je zásadní chybou ministerstva," říká Pavlíčko. Podle něj totiž důvod k ochraně Novohradských hor nezmizel a MŽP by o ni mělo dál usilovat. "Toto místo je stejně jako jih Šumavy důležitou křižovatkou mezi alpskými zeměmi a severskou tundrou," vysvětluje ředitel Pavlíčko. "Je to první zastávka při migraci z Alp a tím se sem dostávají vzácné druhy, které obohacují faunu a flóru v celé naší zemi." Lidé na MŽP Pavlíčkovy argumenty nezpochybňují. Přesto se rozhodli přesunout pokus o prosazení novohradské ochrany až na příští vládu. "V následujících dvou letech prostě na přemlouvání samosprávy nebudeme mít čas ani energii," říká náměstek ministra životního prostředí Daniel Vondrouš. "Nelze to vnímat jako neúspěch nebo neschopnost. Otázka nových chráněných oblastí pro nás teď nebyla stěžejní. Šlo nám především o prosazení Natury 2000, která je součástí evropské ochranné soustavy. A to se podařilo."

Zelený diktát

I nová vláda - pokud bude vůbec o vzniku dalších CHKO uvažovat - však bude čelit stejným překážkám jako ta současná. Odpor místních vůči dalším chráněným územím má totiž společného jmenovatele. "Lidé se nejvíce bojí buzerace ze strany ochranářů - tzv. zeleného diktátu," říká ředitel Pavlíčko, který má s odporem samosprávy své zkušenosti, protože v současné době navrhuje rozšíření "svého" národního parku. "A ty obavy jsou oprávněné. Někteří úředníci mají pocit, že razítko v ruce jim dává možnost lidi nutně jenom omezovat." Jako příklad uvádí CHKO Žďárské vrchy, kde dodnes kvůli výskytu vzácného druhu ptáka nepovolují ani jeden dětský letní tábor. "Pro úředníky je jednodušší šmahem všechno zakázat, než říci, že pohyb bude omezen například jenom v době hnízdění. Z takového verdiktu mají strach, protože by za něj museli nést zodpovědnost a kontrolovat, jak se dodržuje."
Paradoxně se tak dnes vzniku chráněných krajinných oblastí obávají i lidé, pro které jinak ochrana přírody tvoří podstatnou část smyslu života. Jedním z nich je například Robert Blíženec (40), farmář ze samoty u Nových Hradů. Přestěhoval se sem už před víc než deseti lety z města, aby si mohl splnit svůj sen - pečovat o krajinu. Postupně skupoval místní pozemky a dnes hospodaří na 80 hektarech lesů a luk. Má firmu Služby ochraně krajiny, která se stará o údržbu v rezervaci Tereziino údolí a oplocovala Žofínský prales. Pan Blíženec chová koně, krávy, ovce a kozy, v okolí vybudoval dva kilometry kamenných cest, vysázel javorovou alej, postavil dřevěnou zvonici. Za opravení desítek zdevastovaných božích muk získal ocenění z Fordovy nadace. Teď plánuje vybudovat rybník a obnovit další cesty, které se dříve krajinou vinuly. Vyhlášení CHKO však do jeho představ nezapadá. "Nechci, aby nade mnou neustále bděl nikým nevolený a nekontrolovatelný úředník," říká Robert Blíženec. "Pro mě vznik CHKO znamená ztrátu svobody. Kdyby tu byla, diktovala by mi, zda můžu mít v aleji javory nebo břízy. Nebo bych si tady nikdy nemohl postavit moderní dům, který sice ladí s krajinou, ale nevypadá podle představ referenta, který chce jen stavby, jaké tu byly před sto lety. Podle mého není CHKO potřeba. Úplně stačí, když budou úředníci skutečně dodržovat zákony o ochraně přírody, které tu jsou, a ovlivňovat podle nich stavební řízení. A pokud by tady mělo vzniknout něco, co tu nechceme, tak i my máme už dnes své možnosti. Můžeme založit sdružení a hájit své zájmy."
I odborníci hovoří o tom, že by Správa CHKO měla být komunikativnější a vstřícnější. "Já bych klidně debatoval s občany o tom, co je to krajinný ráz a jak by si oni představovali péči o tamní krajinu a přírodu a pomáhal jim psát projekty," říká biolog Jiří Guth, někdejší poradce ministra Martina Bursíka, který se o post šéfa CHKO Nové Hrady chtěl ucházet. "Pokud si někdo plete úřední ochranu s čistou represí - jenom dává pokuty a zakazuje - pak se tomu odporu nedivím." Podle Gutha by ministerstvo nemělo otálet a co nejdříve zahájit na novohradských radnicích nová jednání. "Neměli by čekat, až si je lidi pozvou nebo až budou psát petice, ale sami by je měli oslovit, přijet za nimi a vysvětlit jim, k čemu CHKO vlastně potřebujeme."

Eliška Bártová

Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů