Změny ve sluneční aktivitě ovlivňují výskyt škůdců
Změny ve sluneční aktivitě ovlivňují výskyt škůdců
PEREX: Pravidelně se opakující kalamity lesních motýlích škůdců jsou pro lesníky
i ekology záhadou. Jak uvádí server www.akademon.cz [http://www.akademon.cz],
výzkumný tým norských badatelů se snaží příčiny tohoto jevu objasnit aktivitou
Slunce.
Vědci porovnali dlouhodobé záznamy o výskytu dvou druhů píďalek a změn v počtu
slunečních skvrn. Zjistili, že mezi oběma jevy existuje výrazná závislost, a to
jak v horském březovém lese ve středním Norsku, tak ve smíšeném lese v nížinách
jižní části státu. Nízká aktivita slunečních skvrn totiž způsobuje ztenčení
ozónové vrstvy, v důsledku čehož se při povrchu země zvyšuje hladina
ultrafialového záření typu B (UV-B). Proti němu musí listy vytvářet více
ochranných pigmentů, což zatíží jejich látkovou výměnu. To snižuje jejich
přirozenou odolnost vůči býložravému hmyzu, takže housenky snáze přežívají.
Housenky píďalek skutečně dávají přednost listům silněji ozářeným UV-B paprsky.
Vyšší výskyt škůdců v horských lesích rovněž pravděpodobně souvisí s obecně
vyšší hladinou UV záření ve vyšších nadmořských výškách.
Změny ve sluneční aktivitě ovlivňují výskyt škůdců
PEREX: Pravidelně se opakující kalamity lesních motýlích škůdců jsou pro lesníky i ekology záhadou. Jak uvádí server www.akademon.cz, výzkumný tým norských badatelů se snaží příčiny tohoto jevu objasnit aktivitou Slunce.
Vědci porovnali dlouhodobé záznamy o výskytu dvou druhů píďalek a změn v počtu slunečních skvrn. Zjistili, že mezi oběma jevy existuje výrazná závislost, a to jak v horském březovém lese ve středním Norsku, tak ve smíšeném lese v nížinách jižní části státu. Nízká aktivita slunečních skvrn totiž způsobuje ztenčení ozónové vrstvy, v důsledku čehož se při povrchu země zvyšuje hladina ultrafialového záření typu B (UV-B). Proti němu musí listy vytvářet více ochranných pigmentů, což zatíží jejich látkovou výměnu. To snižuje jejich přirozenou odolnost vůči býložravému hmyzu, takže housenky snáze přežívají.
Housenky píďalek skutečně dávají přednost listům silněji ozářeným UV-B paprsky. Vyšší výskyt škůdců v horských lesích rovněž pravděpodobně souvisí s obecně vyšší hladinou UV záření ve vyšších nadmořských výškách.
PEREX: Pravidelně se opakující kalamity lesních motýlích škůdců jsou pro lesníky i ekology záhadou. Jak uvádí server www.akademon.cz, výzkumný tým norských badatelů se snaží příčiny tohoto jevu objasnit aktivitou Slunce.
Vědci porovnali dlouhodobé záznamy o výskytu dvou druhů píďalek a změn v počtu slunečních skvrn. Zjistili, že mezi oběma jevy existuje výrazná závislost, a to jak v horském březovém lese ve středním Norsku, tak ve smíšeném lese v nížinách jižní části státu. Nízká aktivita slunečních skvrn totiž způsobuje ztenčení ozónové vrstvy, v důsledku čehož se při povrchu země zvyšuje hladina ultrafialového záření typu B (UV-B). Proti němu musí listy vytvářet více ochranných pigmentů, což zatíží jejich látkovou výměnu. To snižuje jejich přirozenou odolnost vůči býložravému hmyzu, takže housenky snáze přežívají.
Housenky píďalek skutečně dávají přednost listům silněji ozářeným UV-B paprsky. Vyšší výskyt škůdců v horských lesích rovněž pravděpodobně souvisí s obecně vyšší hladinou UV záření ve vyšších nadmořských výškách.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích