Škůdce jírovců dává pomalu zpátečku
Strakonicko - V současné době je ohrožení klíněnkou jírovcovou v útlumové fázi.
Tento drobný motýlek, který se živí listovou hmotou stromů, se v České republice
vyskytuje déle než deset let.
"Rozšířena je po celém městě, nejhorší situace je v Rennerových sadech a v
Tovární ulici," říká pracovnice odboru životního prostředí ve Strakonicích Ivana
Kadochová. Klíněnka je však podle ní spíše na ústupu. "Nejhorší situace byla asi
před třemi až čtyřmi lety. To se takřka plošně vyskytovala na celém území
republiky," dodává.
Výskyt klíněnky jírovcové je ovlivněn teplotami. Mírné klima s vyššími teplotami
jí svědčí nejvíce. V mrazivém počasí přežívá ve spadaném listí nebo v půdě.
Proti klíněnce existují dva způsoby obrany. Tím prvním je napadené listí spálit.
"To je také nejúčinnější," radí Kadochová. Zabrání se tím totiž jejímu přenosu a
rozšíření pro další vegetační období.
Druhým způsobem je kompostování. Při něm je však nutné listí přikrýt nejméně
deseti centimetry zeminy. Tuto metodu lze použít pouze v omezeném rozsahu.
"Například u drobných zahrádkářů," vysvětluje Ivana Kadochová.
Po napadení listů klíněnkou zpočátku vznikají žluté, později až oranžově hnědé
skvrny s černým ohraničením. Stromy naštěstí její působení dokáží přežít.
"Napadený strom dokáže i několik let žít se sníženou listovou plochou,"
objasňuje dále Ivana Kadochová.
Klíněnka jírovcová se do České republiky rozšířila z balkánských zemí vzdušnou
cestou nebo v trusu ptáků. V současné době je klíněnka považována za problém
převážně v jihoevropských státech.
Strakonicko - V současné době je ohrožení klíněnkou jírovcovou v útlumové fázi. Tento drobný motýlek, který se živí listovou hmotou stromů, se v České republice vyskytuje déle než deset let.
"Rozšířena je po celém městě, nejhorší situace je v Rennerových sadech a v Tovární ulici," říká pracovnice odboru životního prostředí ve Strakonicích Ivana Kadochová. Klíněnka je však podle ní spíše na ústupu. "Nejhorší situace byla asi před třemi až čtyřmi lety. To se takřka plošně vyskytovala na celém území republiky," dodává.
Výskyt klíněnky jírovcové je ovlivněn teplotami. Mírné klima s vyššími teplotami jí svědčí nejvíce. V mrazivém počasí přežívá ve spadaném listí nebo v půdě.
Proti klíněnce existují dva způsoby obrany. Tím prvním je napadené listí spálit. "To je také nejúčinnější," radí Kadochová. Zabrání se tím totiž jejímu přenosu a rozšíření pro další vegetační období.
Druhým způsobem je kompostování. Při něm je však nutné listí přikrýt nejméně deseti centimetry zeminy. Tuto metodu lze použít pouze v omezeném rozsahu. "Například u drobných zahrádkářů," vysvětluje Ivana Kadochová.
Po napadení listů klíněnkou zpočátku vznikají žluté, později až oranžově hnědé skvrny s černým ohraničením. Stromy naštěstí její působení dokáží přežít. "Napadený strom dokáže i několik let žít se sníženou listovou plochou," objasňuje dále Ivana Kadochová.
Klíněnka jírovcová se do České republiky rozšířila z balkánských zemí vzdušnou cestou nebo v trusu ptáků. V současné době je klíněnka považována za problém převážně v jihoevropských státech.
"Rozšířena je po celém městě, nejhorší situace je v Rennerových sadech a v Tovární ulici," říká pracovnice odboru životního prostředí ve Strakonicích Ivana Kadochová. Klíněnka je však podle ní spíše na ústupu. "Nejhorší situace byla asi před třemi až čtyřmi lety. To se takřka plošně vyskytovala na celém území republiky," dodává.
Výskyt klíněnky jírovcové je ovlivněn teplotami. Mírné klima s vyššími teplotami jí svědčí nejvíce. V mrazivém počasí přežívá ve spadaném listí nebo v půdě.
Proti klíněnce existují dva způsoby obrany. Tím prvním je napadené listí spálit. "To je také nejúčinnější," radí Kadochová. Zabrání se tím totiž jejímu přenosu a rozšíření pro další vegetační období.
Druhým způsobem je kompostování. Při něm je však nutné listí přikrýt nejméně deseti centimetry zeminy. Tuto metodu lze použít pouze v omezeném rozsahu. "Například u drobných zahrádkářů," vysvětluje Ivana Kadochová.
Po napadení listů klíněnkou zpočátku vznikají žluté, později až oranžově hnědé skvrny s černým ohraničením. Stromy naštěstí její působení dokáží přežít. "Napadený strom dokáže i několik let žít se sníženou listovou plochou," objasňuje dále Ivana Kadochová.
Klíněnka jírovcová se do České republiky rozšířila z balkánských zemí vzdušnou cestou nebo v trusu ptáků. V současné době je klíněnka považována za problém převážně v jihoevropských státech.
Sdílet článek na sociálních sítích