Pár hodin, které změnily Tatry
S posledními mimořádnými povodněmi v Česku se tatranská přírodní tragédie patrně
nedá tak docela srovnávat, vždyť bezprostřední dopad na lidské životy a soukromý
majetek přece jen tak značný nemá. To však nijak nezmenšuje pocity nebývalé
ztráty. Vždyť Vysoké Tatry jsou stále ještě "naše hory".
S posledními mimořádnými povodněmi v Česku se tatranská přírodní tragédie patrně nedá tak docela srovnávat, vždyť bezprostřední dopad na lidské životy a soukromý majetek přece jen tak značný nemá. To však nijak nezmenšuje pocity nebývalé ztráty. Vždyť Vysoké Tatry jsou stále ještě "naše hory".
Při pohledu z tatranské turistické magistrály to byl vždy impozantní pohled: od Podbanského až po Javorinu se táhly hluboké lesy. Teď je tam naprostá spoušť, jejíž náprava potrvá desítky let a do stavu, v jakém jsme byli zvyklí tento prostor vnímat, se nevrátí nikdy.
Nejen proto, že smrkové monokultury už v Evropě nefrčí, jejich zranitelnost je příliš zřejmá. Tatranské lesy však i v této podobě plnily celou řadu ekologických funkcí, které jsou teď drasticky narušeny. Kdoví, v jakém stavu bude navíc jejich půda poté, co z ní těžké stroje vyrvou pařezy a udusají ji při odvozu milionů kubíků padlého dřeva? Porostou zde bez problémů nové smíšené porosty? Jak se to odrazí na počtech návštěvníků, zejména v létě, kdy byly tatranské lesy jedním z hlavních turistických magnetů? Odborníci by jistě vyjmenovali spoustu dalších souvislostí, z nichž některé jsou jisté. O jiných naopak ještě nemusíme vůbec vědět.
Místo filozofování je samozřejmě na místě pomoc. Rychlá, pokud možno finanční. První hrubé odhady počítají se škodami ve výši přibližně 65 milionů slovenských korun, toto číslo jistě naroste. Nově zvolení čeští hejtmani se už slovenským kolegům ozvali. Rozbíhají se soukromé sbírky. Událost povzbudila také varovné hlasy: i v Česku jsou rozsáhlé monokultury. Co nezvládne kůrovec, mohla by dokázat jedna pořádná vichřice.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Při pohledu z tatranské turistické magistrály to byl vždy impozantní pohled: od Podbanského až po Javorinu se táhly hluboké lesy. Teď je tam naprostá spoušť, jejíž náprava potrvá desítky let a do stavu, v jakém jsme byli zvyklí tento prostor vnímat, se nevrátí nikdy.
Nejen proto, že smrkové monokultury už v Evropě nefrčí, jejich zranitelnost je příliš zřejmá. Tatranské lesy však i v této podobě plnily celou řadu ekologických funkcí, které jsou teď drasticky narušeny. Kdoví, v jakém stavu bude navíc jejich půda poté, co z ní těžké stroje vyrvou pařezy a udusají ji při odvozu milionů kubíků padlého dřeva? Porostou zde bez problémů nové smíšené porosty? Jak se to odrazí na počtech návštěvníků, zejména v létě, kdy byly tatranské lesy jedním z hlavních turistických magnetů? Odborníci by jistě vyjmenovali spoustu dalších souvislostí, z nichž některé jsou jisté. O jiných naopak ještě nemusíme vůbec vědět.
Místo filozofování je samozřejmě na místě pomoc. Rychlá, pokud možno finanční. První hrubé odhady počítají se škodami ve výši přibližně 65 milionů slovenských korun, toto číslo jistě naroste. Nově zvolení čeští hejtmani se už slovenským kolegům ozvali. Rozbíhají se soukromé sbírky. Událost povzbudila také varovné hlasy: i v Česku jsou rozsáhlé monokultury. Co nezvládne kůrovec, mohla by dokázat jedna pořádná vichřice.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích