Plány na další rozvoj Tater už provázejí tvrdé spory

Zatímco se teprve včera zlepšilo počasí a naplno se rozběhly práce na úklidu Vysokých Tater po ničivé vichřici, o další budoucnost a rozvoj největších slovenských hor se už rozpoutal tvrdý boj.
Proti sobě v něm stojí tatranští podnikatelé a ochranáři. Zatímco podnikatelé chtějí využít příležitosti a budovat na místech poničených vichřicí novou turistickou infrastrukturu včetně dalších sjezdovek a lyžařských tras, ochranáři požadují záchranu přírodní výjimečnosti Vysokých Tater a výsadbu nových lesů. Tuto svoji výzvu včera zveřejnili pod názvem Nové Tatry. Spor o budoucí podobu Vysokých Tater už rozdělil také slovenskou vládu.
Podnikatele ve Vysokých Tatrách ve snahách budovat nové turistické zařízení například podpořil slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Podle něho by měl nově zřízený vládní Výbor na obnovu a rozvoj Vysokých Tater přijít s představou, na jak velké ploše se má obnovit poničený les. "To by nemělo být v rozporu s představou lidí z cestovního ruchu," uvedl po jednání vlády premiér s tím, že je nyní čas na diskusi o změnách územních plánů.
Ve výboru budou především státní úředníci a politici, nemají tam ale být zastoupena ochranářské sdružení a nevládní organizace. Se stanoviskem ekologů proti nové výstavbě v Tatrách ale zase souhlasí slovenský ministr životního prostředí Lázslo Miklos.
"To, že by na místě zničeného lesa měly být postaveny hotely a sjezdovky, je tak absurdní, že na to nebudu ani reagovat," uvedl. Podnikatelé v nynější situaci vidí jedinečnou možnost, jak rozšířit turistickou infrastrukturu a přilákat tak nové návštěvníky. Do Vysokých Tater ročně přijíždí na pět miliónů turistů, v posledních sezónách ale návštěvnost nejvyšších slovenských hor spíše klesala.
"Nechceme Vysokým Tatrám nijak ublížit, je tu ale možnost seriózně debatovat o tom, co se dá v Tatrách vybudovat a jak dál rozvíjet cestovní ruch," uvedla na internetových stránkách slovenského deníku Pravda šéfka Sdružení cestovního ruchu Jana Kalinčíková. Podnikatele podporuje také vedení města Vysoké Tatry, které už několikrát označilo přísnou ochranu tohoto území za brzdu rozvoje turistiky. Plány na rozšíření turistické infrastruktury se ale nelíbí vedení Správy Tatranského národního parku a zástupcům ekologických organizací.
"Největší nebezpečí pro Tatry jsou aktivity vlády, která chce prostřednictvím výboru pro obnovu bez jakékoliv veřejné diskuse změnit charakter národního parku a dát prostor velkým finančním skupinám, které prosazují investice do nových hotelů nebo golfových hřišť," uvedlo ve výzvě Nové Tatry 11 nevládních organizací.
A zatímco Vysoké Tatry už ovládají spory o to, jak dál hory rozvíjet, zástupci obcí v Nízkých Tatrách, kde vichřice také poničila tisíce stromů, si stěžují na to, že nemají takovou pomoc jako jejich kolegové v nejvyšších slovenských horách.
Vichřice totiž v Nízkých Tatrách nezasáhla turisty využívané oblasti, ale ničila především lesy v nepřístupných místech v okolí Brezna. Lesníci se tak ještě do některých lokalit vůbec nedostali, někde stále nefunguje elektřina a neprůjezdný zůstává horský přechod Čertovica.