Výstava "Výlet do třetihor"
žába [http://wp.wpublisher.cz/malenoviny/wpimages/zaba.jpg]Zájemci o živou
přírodu mají název „Výlet do třetihor“ spojený s knihou profesora Zdeňka
Veselovského. Oproti ní se však výstava v Národním muzeu nezabývá cestováním po
Austrálii, ale vypráví o dlouhé cestě časem – obdobím začínajícím před více jak
60 miliony lety a sahajícím téměř do současnosti. Výstava, která byla slavnostně
zahájena 20. ledna 2005, je složena z nálezů třetihorních zkamenělin, které jsou
doplněny modely, obrázky, fotografiemi a vysvětlujícími schématy. Oldřich Fejfar
- i tak vypadá práce paleontologa
[http://wp.wpublisher.cz/malenoviny/wpimages/fejfar-oldrich.jpg] Na cestu
do tak dávných časů si nemusíte opatřovat žádné zvláštní vědomosti. Těmi byli
vybaveni ti, kteří výstavu připravili – pracovníci muzea i univerzitní
profesoři. A snažili se, aby výstava byla srozumitelná a obsažená – tj. aby si
na své přišli školáci i odborníci. A co na vás v hlavní budově Národního muzea
na Václavském náměstí čeká? Velmi pozoruhodné a dosud u nás málo známé jsou
rekonstrukce vymřelých třetihorních savců. Tužkokresby a akvarely vytvořil
akademický malířem doc. Pavel Major. Ten při své práci již mnoho let
spolupracuje s naším předním paleontologem prof. RNDr. Oldřichem Fejfarem, CSc.
Obrazy doc. Majora jsou v Národním muzeu vystavovány vůbec poprvé a
vystavovaných třináct ukázek tvoří jen zlomek jeho rozsáhlého díla.
Na výstavě si přijdou na své milovníci fauny i flóry. Obdivovat můžete
například unikátně zachované drobné pulce žab, larvy hmyzu, ale i obrovské kosti
a zuby vymřelých chobotnatců. Připomínkou moře na našem území jsou dekorativní
schránky mořských živočichů. Teplé podnebí tehdejších dob dokládají také otisky
teplomilných rostlin – révy, sekvojové šišky, skořicovníku. Dokonce i pro
milovníky literatury se zde najdou zajímavé souvislosti. Vždyť paleontologické
záznamy básníka Johanna Wolfganga von Goetha (1749 – 1832) označil při vernisáži
profesor Fejfar za docela moderně zhotovené popisy.
kamenný herbář - list javoru
[http://wp.wpublisher.cz/malenoviny/wpimages/javor1.jpg] Část zkamenělin
pochází ze sbírek Národního muzea, část z menších moravských muzeí. Důraz je
kladen na dosud nevystavované exponáty. Za posledních několik desítek let bylo v
souvislosti s těžbou hnědého uhlí v severních Čechách nalezeno mnoho unikátních
zkamenělin. Po definitivním útlumu těžby budou takovéto nálezy neopakovatelné a
z tohoto důvodu byla velká část exemplářů zapůjčena ze sbírky Severočeských dolů
a. s. a ze soukromé sbírky pana Zdeňka Dvořáka.
 Zájemci o živou přírodu mají název „Výlet do třetihor“ spojený s knihou profesora Zdeňka Veselovského. Oproti ní se však výstava v Národním muzeu nezabývá cestováním po Austrálii, ale vypráví o dlouhé cestě časem – obdobím začínajícím před více jak 60 miliony lety a sahajícím téměř do současnosti. Výstava, která byla slavnostně zahájena 20. ledna 2005, je složena z nálezů třetihorních zkamenělin, které jsou doplněny modely, obrázky, fotografiemi a vysvětlujícími schématy. | |
 Na cestu do tak dávných časů si nemusíte opatřovat žádné zvláštní vědomosti. Těmi byli vybaveni ti, kteří výstavu připravili – pracovníci muzea i univerzitní profesoři. A snažili se, aby výstava byla srozumitelná a obsažená – tj. aby si na své přišli školáci i odborníci. A co na vás v hlavní budově Národního muzea na Václavském náměstí čeká? Velmi pozoruhodné a dosud u nás málo známé jsou rekonstrukce vymřelých třetihorních savců. Tužkokresby a akvarely vytvořil akademický malířem doc. Pavel Major. Ten při své práci již mnoho let spolupracuje s naším předním paleontologem prof. RNDr. Oldřichem Fejfarem, CSc. Obrazy doc. Majora jsou v Národním muzeu vystavovány vůbec poprvé a vystavovaných třináct ukázek tvoří jen zlomek jeho rozsáhlého díla. Na výstavě si přijdou na své milovníci fauny i flóry. Obdivovat můžete například unikátně zachované drobné pulce žab, larvy hmyzu, ale i obrovské kosti a zuby vymřelých chobotnatců. Připomínkou moře na našem území jsou dekorativní schránky mořských živočichů. Teplé podnebí tehdejších dob dokládají také otisky teplomilných rostlin – révy, sekvojové šišky, skořicovníku. Dokonce i pro milovníky literatury se zde najdou zajímavé souvislosti. Vždyť paleontologické záznamy básníka Johanna Wolfganga von Goetha (1749 – 1832) označil při vernisáži profesor Fejfar za docela moderně zhotovené popisy.  Část zkamenělin pochází ze sbírek Národního muzea, část z menších moravských muzeí. Důraz je kladen na dosud nevystavované exponáty. Za posledních několik desítek let bylo v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v severních Čechách nalezeno mnoho unikátních zkamenělin. Po definitivním útlumu těžby budou takovéto nálezy neopakovatelné a z tohoto důvodu byla velká část exemplářů zapůjčena ze sbírky Severočeských dolů a. s. a ze soukromé sbírky pana Zdeňka Dvořáka. Výlet do třetihor (21. 1. – 31. 3. 2005) hlavní budova Národního muzea - levá chodba a malý vestibul v přízemí (www.nm.cz) Autoři: RNDr. Boris Ekrt; RNDr. Jana Nedomová; RNDr. Kamil Zágoršek, CSc. Do třetihor se můžete vypravit také prostřednictvím internetu - www.gweb.cz a nebo díky knížce Oldřicha Fejfara Zkamenělá minulost, kterou vydalo v roce 1989 nakladatelství Albatros (ilustroval Pavel Major). | |
Sdílet článek na sociálních sítích
