Vzácné druhy zvířat v hrnci
V jižní Číně nezáleží na tom, jestli nějaké zvíře patří mezi ohrožené druhy.
Pokud chodí, skáče nebo se plazí, je dost dobr é, aby skončilo v hrnci. Však o
tom také pojednává oblíbená reklama na "Bóbika", pejska, kterého čínský kuchař
místo hlídání promění v chutný pokrm.
V jižní Číně nezáleží na tom, jestli nějaké zvíře patří mezi ohrožené druhy. Pokud chodí, skáče nebo se plazí, je dost dobr é, aby skončilo v hrnci. Však o tom také pojednává oblíbená reklama na "Bóbika", pejska, kterého čínský kuchař místo hlídání promění v chutný pokrm.
Na důkaz stačí navštívit trh se zvířaty ve městě Kuang-čou. "Chcete koupit dikobraza?" ptá se prodavač a zvedne oči od napůl stažené cibetky - tvora podobného kočce, který podle některých vědců zavlekl do lidského organismu virus smrtící nemoci SARS, jež v loňském roce vyděsila celý svět a zabila více než 800 lidí. Jen kousek od něj obírá několik mužů maso z kostry čerstvě vyvrženého dikobraza, který je chráněn podle Úmluvy OSN o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů (CITES). O pár kroků dál sedí pět žen kolem kádě s vodními hady, loupou z nich kůži a odhalují tak proužky růžového masa. Hadí maso je v Číně relativně levné a oblíbené, ale ochránci životního prostředí varují, že obchod s ním ohrožuje tohoto plaza, který se kdysi v přírodě vyskytoval v hojném počtu. Na tomto tmavém, podivně páchnoucím tržišti jsou obchodníci připraveni nabídnout zákazníkovi cokoli od zpěvných a vodních ptáků přes psy a kočky až po exotické létající veverky a leopardy. Co se nedá pořídit legálně z farem, loví se ve volné přírodě nebo dováží, případně pašuje ze zahraničí. Po epidemii SARS v loňském roce čínští oficiální činitelé proti obchodu s volně žijícími zvířaty zakročili. Ale namísto toho, aby ho vymýtili, ho jen zahnali do podzemí. Obchodníci jsou nyní mnohem opatrnější. Na tržišti v Kuang-čou jsou druhy, které jsou chráněny nebo považovány za zdravotně nebezpečné, rychle ukrývány a přes klece letí hadry, jakmile se nablízku začne ochomýtat cizinec. Ale na první pohled je jasné, že v nabídce je mnohem víc, než co se vystavuje. "Jedna kety dikobraza stojí dvacet jüanů (asi 60 korun). Průměrný dikobraz váží deset až dvacet kety," říká jeden z obchodníků a ukazuje na vyvrženou mrtvolku dikobraza. "Kolik chcete?" Kety je všeobecně užívaná čínská váhová jednotka a odpovídá 617 gramům. Ochránci životního prostředí uvádějí, že živočišné druhy chráněné CITES jsou v Číně běžně dostupné jako zdroj masa. Navíc zákazníci jsou tak hladoví, že nové ohrožené druhy rychle přibývají do seznamu a aktivisté nejsou schopni je dostatečně rychle chránit. Například malajsijská mořská želva druhu Malaclemys, která byla hojná ve volné přírodě ještě před deseti lety, musela být před dvěma roky přidána na seznam CITES, což znamená že obchod s tímto druhem je přísně kontrolován, říká Gail Cochraneová z Nadace pro asijská zvířata. "Během velmi krátké doby, řekněme za pět až deset let, se tyto želvy staly velmi vzácnými a potřebovaly ochranu CITES," dodává. "Jen za poslední dva roky muselo být přidáno na seznamy dvanáct nebo třináct živočišných druhů kvůli čínskému trhu s potravinami." Dokud budou zákazníci ochotni platit, budou tržiště a restaurace v Číně dál mít naplněné sklady ohroženými druhy, dodanými buď místními lovci, anebo pašeráky.
Na důkaz stačí navštívit trh se zvířaty ve městě Kuang-čou. "Chcete koupit dikobraza?" ptá se prodavač a zvedne oči od napůl stažené cibetky - tvora podobného kočce, který podle některých vědců zavlekl do lidského organismu virus smrtící nemoci SARS, jež v loňském roce vyděsila celý svět a zabila více než 800 lidí. Jen kousek od něj obírá několik mužů maso z kostry čerstvě vyvrženého dikobraza, který je chráněn podle Úmluvy OSN o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů (CITES). O pár kroků dál sedí pět žen kolem kádě s vodními hady, loupou z nich kůži a odhalují tak proužky růžového masa. Hadí maso je v Číně relativně levné a oblíbené, ale ochránci životního prostředí varují, že obchod s ním ohrožuje tohoto plaza, který se kdysi v přírodě vyskytoval v hojném počtu. Na tomto tmavém, podivně páchnoucím tržišti jsou obchodníci připraveni nabídnout zákazníkovi cokoli od zpěvných a vodních ptáků přes psy a kočky až po exotické létající veverky a leopardy. Co se nedá pořídit legálně z farem, loví se ve volné přírodě nebo dováží, případně pašuje ze zahraničí. Po epidemii SARS v loňském roce čínští oficiální činitelé proti obchodu s volně žijícími zvířaty zakročili. Ale namísto toho, aby ho vymýtili, ho jen zahnali do podzemí. Obchodníci jsou nyní mnohem opatrnější. Na tržišti v Kuang-čou jsou druhy, které jsou chráněny nebo považovány za zdravotně nebezpečné, rychle ukrývány a přes klece letí hadry, jakmile se nablízku začne ochomýtat cizinec. Ale na první pohled je jasné, že v nabídce je mnohem víc, než co se vystavuje. "Jedna kety dikobraza stojí dvacet jüanů (asi 60 korun). Průměrný dikobraz váží deset až dvacet kety," říká jeden z obchodníků a ukazuje na vyvrženou mrtvolku dikobraza. "Kolik chcete?" Kety je všeobecně užívaná čínská váhová jednotka a odpovídá 617 gramům. Ochránci životního prostředí uvádějí, že živočišné druhy chráněné CITES jsou v Číně běžně dostupné jako zdroj masa. Navíc zákazníci jsou tak hladoví, že nové ohrožené druhy rychle přibývají do seznamu a aktivisté nejsou schopni je dostatečně rychle chránit. Například malajsijská mořská želva druhu Malaclemys, která byla hojná ve volné přírodě ještě před deseti lety, musela být před dvěma roky přidána na seznam CITES, což znamená že obchod s tímto druhem je přísně kontrolován, říká Gail Cochraneová z Nadace pro asijská zvířata. "Během velmi krátké doby, řekněme za pět až deset let, se tyto želvy staly velmi vzácnými a potřebovaly ochranu CITES," dodává. "Jen za poslední dva roky muselo být přidáno na seznamy dvanáct nebo třináct živočišných druhů kvůli čínskému trhu s potravinami." Dokud budou zákazníci ochotni platit, budou tržiště a restaurace v Číně dál mít naplněné sklady ohroženými druhy, dodanými buď místními lovci, anebo pašeráky.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích