Příroda je bioterorista, říká britská expertka

Virus Marburg sice nahání hrůzu, avšak podle vědců zatím nehrozí, že by se stal celosvětovou hrozbou, jakousi moderní obdobou morových nákaz ze středověku.
Důvodem je, že se špatně přenáší vzduchem a že jeho velká smrtonosnost omezuje jeho šíření, napsal odborný server cbwinfo.com.
Každopádně je ale Marburg připomínkou zranitelnosti člověka. Když britský deník Guardian minulý týden položil deseti významným vědcům otázku, co pokládají za největší ohrožení pro lidstvo, jednou z odpovědí byla možnost virové pandemie, jakési "globální" epidemie. List ji dokonce zařadil spolu s terorismem a výbuchem supersopky mezi hrozby, které se v příštích sedmdesáti letech s velmi velkou pravděpodobností naplní.
O něco méně pravděpodobné jsou podle něj nebezpečné klimatické změny a hrozba ze strany superinteligentních robotů. Málo pravděpodobné, byť potenciálně nesmírně ničivé jsou úkazy jako dopad velkého meteoritu, jaderná válka, vyhynutí člověka v důsledku genetických změn, příval kosmického záření vzniklého při explozi supernovy a pohlcení Země černou dírou.

Starosti expertů

Expertům dělají starosti hlavně "bratránci" Marburgu, viry ptačí chřipky, která především v loňském roce zasáhla velkou část Asie a vyžádala si desítky mrtvých.
Počátkem měsíce byl v Severní Koreji zjištěn dosud neznámý druh ptačí chřipky. Jak uvedla v této souvislosti agentura Reuters, jde o virus nazvaný H7 a v KLDR byly kvůli němu zlikvidovány již statisíce kusů nakažené drůbeže. Ptačí chřipka se může stát podle odborníků ještě nebezpečnější než SARS, který v roce 2003 zabil na 800 lidí po celém světě, většinu v Číně a Hongkongu, ale pět obětí si vybral také ve Vietnamu.

Očekávání pandemie

"V minulém století jsme měli čtyři velké epidemie chřipky a taky viry HIV a SARS. Významné pandemie zachvátí svět každé století a je nevyhnutelné, že přinejmenším jedna nastane v příštích 70 letech," řekla Guardianu viroložka Maria Zambonová, která je šéfkou chřipkové laboratoře britské Agentury pro ochranu zdraví.
"V tomto okamžiku vzbuzuje největší obavy virus H5 ptačí chřipky v kurech v jihovýchodní Asii. Když se tento virus naučí přenášet z člověka na člověka, mohl by se rychle rozšířit po celém světě," dodala. Důvodů pro znepokojení mají vědci dost. Pandemie chřipky v roce 1918 zapříčinila za pouhý rok smrt 20 miliónů lidí, což je více než počet osob zabitých v první světové válce.
Obraz, který líčí Zambonová, není sentimentálním vzýváním "matky přírody". Příroda, k níž patří i viry, je pro život člověka nezbytná, ale není to žádná idyla, spíše bojiště. "Není v zájmu viru, aby usmrtil všechny své hostitele, takže je nepravděpodobné, že vyhladí celou lidskou rasu, nicméně může způsobit vážnou krizi na několik let," řekla. Člověk podle britské viroložky musí být stále ve střehu, i když bude vždy o krok pozadu: "Nikdy nebudeme úplně připraveni na to, co příroda udělá. Příroda je bioterorista, proti němuž není obrany."