Rušení trávníků za peníze? Soud to odmítl
Pokud chtěl někdo v Prostějově loni zrušit trávník nebo pokácet strom, musel za
to radnici zaplatit. Za metr čtvereční trávy dvě stě padesát, za strom pět tisíc
korun. Zelené peníze, i když se za ně sázely nové stromy, už ale město vybírat
nemůže. Ústavní soud včera zrušil vyhlášku, která to umožňovala. Schválit takový
poplatek totiž nemohou zastupitelé, ale jen poslanci zákonem.
"Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona o místních poplatcích.
Poplatky v tomto zákoně neobsažené nelze stanovit jen vyhláškou," uvedla
soudkyně Eliška Wagnerová. Podle ní byla chyba vyhlášky v tom, že sice nazývala
peníze náhradou za vykácenou zeleň, ale vlastně šlo o skrytý poplatek. Obec
navíc nemůže sama takový poplatek stanovit, protože podle Listiny základních
práv a svobod to lze pouze zákonem. "Dosud nebyl přijat zákon, který by stanovil
poplatky za vykácení veřejné zeleně. Jeho přijetí je předjímáno v zákoně o
ochraně přírody," dodala Wagnerová.
Vyhláška platila v Prostějově od 1. ledna loňského roku. Než ji v polovině října
ministerstvo pozastavilo, radnice vybrala náhrady ve výši 116 500 korun. Peníze
směřovaly do Fondu zeleně. "Rozhodnutí soudu respektujeme. Vyhláška se však
osvědčila, tak budeme zvažovat, zda ji neobnovíme v jiné podobě," řekla mluvčí
prostějovské radnice Jaroslava Tatarkovičová. Podle ní si lidé díky vyhlášce
začali více všímat ztrácející se zeleně ve městě a vybrané peníze radnice
použila opět pro výsadbu nebo přípravu zahradnických koncepcí. "Zda budeme lidem
nyní vracet vybrané poplatky nebo ne, musí posoudit městští právníci," dodala
mluvčí. Spor o vyhlášku o náhradách za ekologickou újmu je již druhým v pořadí.
Před časem se krajskému úřadu nelíbilo, že město určilo různé sazby majitelům
psů podle toho, zda bydlí v rodinných domech nebo v domech s více byty. Krajský
úřad to považoval za diskriminaci skupin obyvatel. Vyhláška ale nakonec zůstala
v platnosti. Na rozdíl od vyhlá šky obce Nezvěstice na Plzeňsku, která si
vyhradila právo schvalovat obyvatelům chov prasat nebo krav a stanovila, že
například nutrie mohou lidé chovat až sto metrů od jiných obydlí. Tu soudci
zrušili pro rozpor s několika zákony. Obce se mnohdy snaží vyhláškami vyřešit
problémy, na které již pamatují zákony, nebo schválí zákaz, na který jejich
pravomoci nedosahují. To je také případ radnice v Chebu, která se snažila
vyhláškou dostat z ulic lidi popíjející alkohol.
Pokud chtěl někdo v Prostějově loni zrušit trávník nebo pokácet strom, musel za to radnici zaplatit. Za metr čtvereční trávy dvě stě padesát, za strom pět tisíc korun. Zelené peníze, i když se za ně sázely nové stromy, už ale město vybírat nemůže. Ústavní soud včera zrušil vyhlášku, která to umožňovala. Schválit takový poplatek totiž nemohou zastupitelé, ale jen poslanci zákonem.
"Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona o místních poplatcích. Poplatky v tomto zákoně neobsažené nelze stanovit jen vyhláškou," uvedla soudkyně Eliška Wagnerová. Podle ní byla chyba vyhlášky v tom, že sice nazývala peníze náhradou za vykácenou zeleň, ale vlastně šlo o skrytý poplatek. Obec navíc nemůže sama takový poplatek stanovit, protože podle Listiny základních práv a svobod to lze pouze zákonem. "Dosud nebyl přijat zákon, který by stanovil poplatky za vykácení veřejné zeleně. Jeho přijetí je předjímáno v zákoně o ochraně přírody," dodala Wagnerová.
Vyhláška platila v Prostějově od 1. ledna loňského roku. Než ji v polovině října ministerstvo pozastavilo, radnice vybrala náhrady ve výši 116 500 korun. Peníze směřovaly do Fondu zeleně. "Rozhodnutí soudu respektujeme. Vyhláška se však osvědčila, tak budeme zvažovat, zda ji neobnovíme v jiné podobě," řekla mluvčí prostějovské radnice Jaroslava Tatarkovičová. Podle ní si lidé díky vyhlášce začali více všímat ztrácející se zeleně ve městě a vybrané peníze radnice použila opět pro výsadbu nebo přípravu zahradnických koncepcí. "Zda budeme lidem nyní vracet vybrané poplatky nebo ne, musí posoudit městští právníci," dodala mluvčí. Spor o vyhlášku o náhradách za ekologickou újmu je již druhým v pořadí. Před časem se krajskému úřadu nelíbilo, že město určilo různé sazby majitelům psů podle toho, zda bydlí v rodinných domech nebo v domech s více byty. Krajský úřad to považoval za diskriminaci skupin obyvatel. Vyhláška ale nakonec zůstala v platnosti. Na rozdíl od vyhlá šky obce Nezvěstice na Plzeňsku, která si vyhradila právo schvalovat obyvatelům chov prasat nebo krav a stanovila, že například nutrie mohou lidé chovat až sto metrů od jiných obydlí. Tu soudci zrušili pro rozpor s několika zákony. Obce se mnohdy snaží vyhláškami vyřešit problémy, na které již pamatují zákony, nebo schválí zákaz, na který jejich pravomoci nedosahují. To je také případ radnice v Chebu, která se snažila vyhláškou dostat z ulic lidi popíjející alkohol.
"Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona o místních poplatcích. Poplatky v tomto zákoně neobsažené nelze stanovit jen vyhláškou," uvedla soudkyně Eliška Wagnerová. Podle ní byla chyba vyhlášky v tom, že sice nazývala peníze náhradou za vykácenou zeleň, ale vlastně šlo o skrytý poplatek. Obec navíc nemůže sama takový poplatek stanovit, protože podle Listiny základních práv a svobod to lze pouze zákonem. "Dosud nebyl přijat zákon, který by stanovil poplatky za vykácení veřejné zeleně. Jeho přijetí je předjímáno v zákoně o ochraně přírody," dodala Wagnerová.
Vyhláška platila v Prostějově od 1. ledna loňského roku. Než ji v polovině října ministerstvo pozastavilo, radnice vybrala náhrady ve výši 116 500 korun. Peníze směřovaly do Fondu zeleně. "Rozhodnutí soudu respektujeme. Vyhláška se však osvědčila, tak budeme zvažovat, zda ji neobnovíme v jiné podobě," řekla mluvčí prostějovské radnice Jaroslava Tatarkovičová. Podle ní si lidé díky vyhlášce začali více všímat ztrácející se zeleně ve městě a vybrané peníze radnice použila opět pro výsadbu nebo přípravu zahradnických koncepcí. "Zda budeme lidem nyní vracet vybrané poplatky nebo ne, musí posoudit městští právníci," dodala mluvčí. Spor o vyhlášku o náhradách za ekologickou újmu je již druhým v pořadí. Před časem se krajskému úřadu nelíbilo, že město určilo různé sazby majitelům psů podle toho, zda bydlí v rodinných domech nebo v domech s více byty. Krajský úřad to považoval za diskriminaci skupin obyvatel. Vyhláška ale nakonec zůstala v platnosti. Na rozdíl od vyhlá šky obce Nezvěstice na Plzeňsku, která si vyhradila právo schvalovat obyvatelům chov prasat nebo krav a stanovila, že například nutrie mohou lidé chovat až sto metrů od jiných obydlí. Tu soudci zrušili pro rozpor s několika zákony. Obce se mnohdy snaží vyhláškami vyřešit problémy, na které již pamatují zákony, nebo schválí zákaz, na který jejich pravomoci nedosahují. To je také případ radnice v Chebu, která se snažila vyhláškou dostat z ulic lidi popíjející alkohol.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích