Pátek, 29. března 2024

ARCHITEKTURA PODLE PŘÍRODY

ARCHITEKTURA PODLE PŘÍRODY
Současná architektura stále více opouští tradiční pravoúhlé konstrukce a hledá inspiraci v přírodních tvarech. V centrech světových měst se v posledních letech usazují nachýlené věže, na první pohled těžko identifikovatelné shluky stěn a hran nebo medúzovitě zvlněné pulzující útvary.

Téměř klasickým příkladem takzvané bublinové architektury (blob architecture) je obchodní dům Selfridge v anglickém Birminghamu. Modrý kolos připomíná velkou medúzu, jejíž tělo pokryté tisíci přísavkami se rozlévá po ploše náměstí. Budova byla realizována v roce 2003 podle návrhu londýnského ateliéru Future Systems. Jeho zakladatel a vedoucí Jan Kaplický (odešel z Prahy v roce 1968) má za sebou i další zajímavé stavby inspirované přírodou, například mediální centrum v londýnském Lord's Cricket Ground nebo obytný dům ve Walesu připomínající tvarem platýze. Architekt Kaplický je přesvědčen, že moderní lidé nemohou bydlet v krabicích jako v devatenáctém století. Člověk také není pravoúhlý. Domy, které se vymanily z pout strohých geometrických tvarů, vyrůstají od devadesátých let na mnoha dalších místech Evropy, Ameriky i v jiných částech světa. Tvrdé hrany ustupují měkkým křivkám, svislé stěny elastickému plášti z barevných polymerů nebo akrylového skla.

INSPIRACE ZE SVĚTA FAUNY I FLÓRY

Kalifornský architekt Eugene Tsui dává svým stavbám hmyzí oči a křídla vážek, Nizozemec Kas Oosterhuis vytvořil pro město Zenderen spalovnu odpadů v podobě ryby a Španěl Santiago Calatrava si pro muzeum umění v Milwaukee vymyslel ptačí pavilon. Japonec Eisaku Ušida obohatil svou vlast ve spolupráci se skotskou partnerkou Kathryn Findlayovou o Soft and Hairy House v městě Tsukuba nebo žvýkačkový obytný dům v Tokiu, který autoři nazvali tekutou formou prostoru. K přírodní inspiraci se v poslední době obrací i věhlasný Brit Norman Foster nebo Ital Renzo Piano, dva architekti, kteří dosud tvořili převážně v chladných pravoúhlých tvarech. Fosterova budova pojišťovny Swiss Re v Londýně se podobá jedlové šišce, římský Parco della Musica od Renza Piana vypadá jako slimák s nasazenými krovkami roháče. Brit Peter Cook přešel od svých proslulých technokratických fantazií z ocelových trubek, mříží a na sebe naskládaných kontejnerů přímo k měkce zprohýbané umělecké hale ve Štýrském Hradci, která k nebi natahuje šestnáct přísavkovitých výběžků místními obyvateli nazývané cecíky.

PODÍL POČÍTAČOVÉ TECHNIKY

Nové estetické cítění a jeho realizace souvisí nepochybně i s rozvojem počítačové techniky, která nyní umožňuje trojrozměrné animace libovolných prostorů s jakýmikoli křivkami. Datové soubory pak řídí i výrobu atypických dílů. Takto vzniklo i všech 1068 individuálně tvarovaných akrylových desek, které pokrývají zmíněnou galerii ve Štýrském Hradci. Architekt Kaplický neslyší rád označení bublinová architektura, které podle něj vyvolává představu, že trojrozměrné prostory vycházejí z počítače stejně snadno jako bubliny z mýdlové vody. Ve skutečnosti je příprava každého nového objektu mnohem komplexnější záležitostí. Realizaci obchodního domu Selfridge předcházelo mimo jiné důkladné studium přírodních tvarů. V přípravné dokumentaci najdeme fotografie složených očí hmyzu nebo peří plameňáků, které inspirovalo ztvárnění fasády. Možná by se dalo hovořit přímo o bioarchitektuře. Žijeme ostatně v epoše, v níž biologie a biotechnologie hrají stále větší úlohu v nejrůznějších oblastech života. V dnešní době, kdy se podařilo dešifrovat genom člověka, kdy můžeme klonovat zvířata a v biologické evoluci: hledáme příčinu, proč muži neposlouchají a ženy nedovedou zaparkovat, nás nemusí překvapit, že biologie vstupuje i na pole architektury.

POHLED DO MINULOSTI

Inspiraci v přírodě nacházela architektura i dříve, například v ornamentálním stylu secese, která nahradila umělou symetrii bohatstvím přírodního dekoru. Tvary přírody se inspiroval i katalánský architekt Gaudí, jehož domy měly zvlněné stěny, okna připomínala jeskyně a střechy korálové útesy. "Rohy zmizí," prohlašoval, "a hmota se pak vyjeví ve své čistotě a astrálních křivkách." Teprve pak prý budeme mít představu o skutečném ráji. Další průlom do tradičního pravoúhlého světa architektury přinesla padesátá léta minulého století. Zdálo se, jako by objev dvojité šroubovice DNA v roce 1953 dodal odvahu k novým tvarům i tvůrcům moderních staveb. Le Corbusier použil v roce 1954 křivky jako základ pro slavnou kapli Ronchamp, Jorn Utzon navrhl v roce 1957 Operu v Sydney ve tvaru mušle a v roce 1962 dal Eero Saarinen terminálu newyorského Kennedyho letiště podobu vzlétajícího ptáka. Když se v 80. a 90. letech dostala v přírodních vědách ke slovu teorie náhodných procesů a fyzika částic, dokázala avantgardní architektura opět držet krok. Výrazem nového trendu byly chaoticky vyhlížející dekonstruktivistické stavby a postmodernistické kreace. Na počátku třetího tisíciletí je východiskem k pochopení složitých vztahů našeho světa biologie a v souladu s tímto trendem usiluje nyní architektura o vytváření komplexních organismů, které žijí vlastní dynamikou.

21. STOLETÍ

V roce 2001 vybudoval londýnský architekt Jolyon Brewis v cornwallském opuštěném povrchovém dolu svůj Eden Project, který má prezentovat flóru celého světa. Tento přírodní archiv v přírodní architektuře tvoří osm obřích bublin o výšce 55 metrů a šířce až 110 metrů, které se navzájem prolínají a vinou se v prostoru jako tělo hada. Ocelový skelet kryje plášť šestiúhelných plastových polštářů naplněných vzduchem. Tento materiál je lehčí a průsvitnější než sklo a má přitom i vyšší izolační schopnost. Při hledání inspirace využil Brewis mýdlové bubliny, křídla vážek, tvar pylových zrnek a také svůj oblíbený vzor - hadovku smrdutou. Nyní pracuje na přístavbě vzdělávacího centra, na němž se podílí sochař Peter Randall-Page. Je to kruhová stavba s asymetrickou střechou vystupující vzhůru jako koruna stromu. Při hledání pevné odlehčené konstrukce našel Randall-Page inspiraci opět v přírodě. Dřevěná střešní konstrukce dostala podobu dvou protiběžných spirál, které se prolínají podle vzorce matematika Fibonacciho ze 13. století, podobně jako jednotlivé šupiny jedlových šišek. Nevymýšlíme si tvary jen pro jejich krásu, říká Brewis. Pokud kopírujeme přírodu, pak především proto, že je to efektivnější. Moderní bioarchitektura není romantickým sněním o přírodě. Je to kapitalistická vize korespondující s ekonomickými potřebami doby zasazená do prostředí globalizace. Současně je to ucelená koncepce s jednolitou formou bez zbytečných příkras a doplňků. Podobně jako se rozvíjí každá část živého organismu, aby dokonale plnila svou funkci, tak usiluje i současná architektura o ideál totální funkcionality. Domy by se tak měly stát živými bytostmi, které se nebudou konstruovat, ale rodit a jejich tvar nebude výsledkem tvůrčího génia architekta, ale vyplyne z nástrojů, které využije. Architekt Greg Lynn, který kdysi zavedl označení bublinová architektura, vyrukoval na přelomu tisíciletí s novým termínem - embryonální dům. Má to být stavba, k níž architekt dodá jen základní neupřesněnou bublinu, z níž pak jako ze semena vyklíčí v počítači podle přání zákazníka a ekologických požadavků budoucí dům.

EOS
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů