Chrání ptačí lokality, co však lidé?
Stanovisko ministerstva životního prostředí podpořilo vést trasu budoucí dálnice
z Brna do Vídně podél současné rychlostní komunikace I/52 z Pohořelic do
Mikulova. I podle něj se údajně jedná o optimální variantu, která má nejmenší
negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura
2000... Ministerské stanovisko vítá Jihomoravský kraj, který hodlá navrhovanou
trasu, pokud nebudou zásadní problémy, dnes nepředvídatelné potíže, také
zahrnout do právě připravovaného krajského územního plánu. Ten by mohl být
předložen ke schválení krajskému zastupitelstvu možná již během prosince.
Schválenou trasu si pochvaluje kromě Mikulova, který počítá, že s dálnicí začne
do města přicházet i více sponzorů, rovněž starosta obce Březí Jozef Pavlík,
protože tak padla varianta, podle níž by dálnice vedla v bezprostřední blízkosti
právě jeho obce. Bohužel, toto "štěstí" nemají další tři obce Dolní Dunajovice,
Perná a Bavory, které vliv plánované komunikace podle mínění jejich obyvatel
neopomenutelně pocítí zhoršením ovzduší, svým způsobem i odříznutím od možných
návštěvníků a podobně, kteří asi nebudou po ujetí pár kilometrů z Brna sjíždět z
dálnice, aby se zajeli do zmíněných obcí podívat, nakoupit, občerstvit... Podle
mínění občanů uvedených obcí by bylo, argumentuje starosta Dolních Dunajovic
František Bařina, logické, aby zelenou dostala varianta předpokládající
pokračování dálnice na Břeclav. Je to přirozený dopravní uzel a také se tam
počítá s výstavbou obchvatu s napojením na Reinthal. Pravdou je, že stanovisko
ministerstva je teprve jedním z kroků v záležitosti výstavby komunikace, protože
stavební povolení musí vydat krajský stavební úřad. Je bezesporu bez diskuze, že
výstavba komunikace odpovídající dnešním potřebám je zde nezbytná. Také fakt, že
se jedná jako u každé tak velké stavby o nemalý zásah do přírody i života obcí a
jejich obyvatel okolo. Obojí si vyžaduje velmi citlivý přístup a hledání
takového kompromisu, kde by nebyla dotčena příroda ani o chlup více, než je
nezbytně nutné, a zároveň, aby ani lidé neměli pocit, že se jim děje zbytečná
křivda a oni jsou v tom zvažování až druhořadí... Výstavba české části dálnice
by měla být započata v r. 2007 a její délka bude 22,5 km. K spojení s rakouskou
dálnicí z Vídně do Drasenhofenu by mělo dojít v r. 201 1 na hraničním přechodu
Mikulov-Drasenhofen.
Stanovisko ministerstva životního prostředí podpořilo vést trasu budoucí dálnice z Brna do Vídně podél současné rychlostní komunikace I/52 z Pohořelic do Mikulova. I podle něj se údajně jedná o optimální variantu, která má nejmenší negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000... Ministerské stanovisko vítá Jihomoravský kraj, který hodlá navrhovanou trasu, pokud nebudou zásadní problémy, dnes nepředvídatelné potíže, také zahrnout do právě připravovaného krajského územního plánu. Ten by mohl být předložen ke schválení krajskému zastupitelstvu možná již během prosince. Schválenou trasu si pochvaluje kromě Mikulova, který počítá, že s dálnicí začne do města přicházet i více sponzorů, rovněž starosta obce Březí Jozef Pavlík, protože tak padla varianta, podle níž by dálnice vedla v bezprostřední blízkosti právě jeho obce. Bohužel, toto "štěstí" nemají další tři obce Dolní Dunajovice, Perná a Bavory, které vliv plánované komunikace podle mínění jejich obyvatel neopomenutelně pocítí zhoršením ovzduší, svým způsobem i odříznutím od možných návštěvníků a podobně, kteří asi nebudou po ujetí pár kilometrů z Brna sjíždět z dálnice, aby se zajeli do zmíněných obcí podívat, nakoupit, občerstvit... Podle mínění občanů uvedených obcí by bylo, argumentuje starosta Dolních Dunajovic František Bařina, logické, aby zelenou dostala varianta předpokládající pokračování dálnice na Břeclav. Je to přirozený dopravní uzel a také se tam počítá s výstavbou obchvatu s napojením na Reinthal. Pravdou je, že stanovisko ministerstva je teprve jedním z kroků v záležitosti výstavby komunikace, protože stavební povolení musí vydat krajský stavební úřad. Je bezesporu bez diskuze, že výstavba komunikace odpovídající dnešním potřebám je zde nezbytná. Také fakt, že se jedná jako u každé tak velké stavby o nemalý zásah do přírody i života obcí a jejich obyvatel okolo. Obojí si vyžaduje velmi citlivý přístup a hledání takového kompromisu, kde by nebyla dotčena příroda ani o chlup více, než je nezbytně nutné, a zároveň, aby ani lidé neměli pocit, že se jim děje zbytečná křivda a oni jsou v tom zvažování až druhořadí... Výstavba české části dálnice by měla být započata v r. 2007 a její délka bude 22,5 km. K spojení s rakouskou dálnicí z Vídně do Drasenhofenu by mělo dojít v r. 201 1 na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích