Náhrady za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření

k § 58 zák. č. 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

I. Nárok na náhradu újmy může vzniknout nejdříve ode dne účinnosti zákona č. 218/2004 Sb., pokud k omezení došlo za účinnosti zákona č. 114/1992 Sb.
II. Vznikla-li újma v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté zákona č. 114/1992 Sb., včetně prováděcích právních předpisů, nebo v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona, náhradu lze poskytnout, jestliže újma trvala v den nabytí účinnosti zákona č. 218/2004 Sb.
III. O poskytnutí finanční náhrady rozhoduje orgán ochrany přírody ve správním řízení.

Odůvodnění:
Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), provedená zákonem č. 218/2004 Sb., nezahrnuje přechodná ustanovení vztahující se k nově koncipovanému ustanovení § 58 zákona.
Z textu odst. 2 poslední věty je však třeba dovodit, že náhradu je možno poskytnout pouze za újmu, která vznikla nebo trvala v každém konkrétním kalendářním roce, a to za podmínky, že vlastník či nájemce pozemku svůj nárok uplatní do tří měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala, a svůj nárok včetně výše náhrady prokáže doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Dle dikce tohoto ustanovení tedy nelze hradit újmu, která vlastníku či nájemci pozemku vznikla před rokem 2004.
Pojem „trvala“ (§ 58 odst. 2 poslední věta) je třeba vykládat ve vztahu k samotné existenci předpisu, který institut náhrady újmy zakotvuje. Náhradu újmy dle § 58 tak nelze uplatnit ve vztahu k omezením, která vznikla před okamžikem nabytí účinnosti předpisu, jenž ji upravuje. Náhradu újmy lze dle § 58 aplikovat pouze ve vztahu k omezením, která byla realizována po nabytí účinnosti zákona, tedy po 1. červnu 1992.
Ustanovení § 90 zákona nevymezuje řízení podle § 58 jako řízení, na které se správní řád nevztahuje. Řízení o náhradě újmy dle § 58 je tak správním řízením dle pravidel správního řádu. Odlišnost daného institutu od klasické občanskoprávní náhrady škody zákonodárce deklaruje i užitím pojmu „újma“, nikoli „škoda“.