Pátek, 29. března 2024

Češi prokázali nadprůměrné znalosti vědy

Češi prokázali nadprůměrné znalosti vědy

PŘÍRODNÍ ROVNOVÁHA: Nejmenší kontinent zaplavily dovezené živočišné druhy, které se vymkly kontrole
Austrálie připravuje genovou válku proti žábám

Austrálie chystá novou fázi boje proti nežádoucímu živočišnému přivandrovalci. Tentokrát to však není králík, nýbrž žába - ropucha obrovská (Bufo marinus). Nasazeny proti ní mají být uměle upravené geny.

Lidé přivezli do severní části Austrálie v roce 1935 z Havaje 102 exempláře těchto žab, aby požíraly hmyz, který ničil pole cukrové třtiny. Ropuchy, které v dospělosti dosahují velikosti od 15 do 23 centimetrů, se spokojeně množily a jejich nové generace postupovaly přírodou. Jsou přizpůsobivé a dokonce odolné proti suchu. Teď jich tu žije několik miliónů. Zpočátku se šířily tropickými oblastmi severní Austrálie rychlostí až padesáti kilometrů za rok. Nyní se jejich postup zpomalil, stále se však posouvají k jihu každý rok asi o půldruhého kilometru.

Otrava žábami
Žáby sice požírají hmyz, jenže se ukázalo, že mají ještě další, tentokrát nežádoucí vlastnost. Ve váčcích za hlavou totiž vytvářejí bělavý hlenovitý jed. Vylučují jej, když jsou napadeny. Takto se ubrání před drobnými útočníky. Větší hadi, krokodýli či psi dingo je však i tak snědí. Ovšem během čtvrthodiny po jídle mohou zemřít na zástavu srdce, kterou žabí jed vyvolává. Tím se samozřejmě dále narušuje přírodní rovnováha. U dvou druhů hadů se už projevily také genetické změny - přibývá jedinců s malou hlavou, kteří ropuchu nedokážou pozřít. Je to dáno zřejmě tím, že jedinci s velkou hlavou umírají na »otravu žábami«, takže se pak více rozmnožují a své geny dále předávají hadi s hlavou menší.

»Biologické« řešení
»Tyto ropuchy jsou morem naší přírody,« řekl začátkem srpna Ian Campbell, australský ministr životního prostředí. A oznámil, že státní výzkumná organizace CSIRO dostane 3,6 miliónu australských dolarů (asi 67 miliónů korun), aby našla nový způsob, jak snížit populaci
ropuch.
Zatím je lidé hlavně chytají do pastí. Jenže samice ropuchy obrovské naklade až 20 000 vajíček v jediné snůšce. I když zdaleka ne ze všech se vyvinou pulci a pak žáby, celkově se ropuchy množí tak, že chytání do pastí nestačí udržet jejich počet pod kontrolou. »Musíme najít jiné, biologické řešení,« řekl ministr Campbell. Vědci ze CSIRO mají proto za úkol vymyslet postup, jímž by šlo ovlivnit geny v populaci ropuch. Díky němu by se pak pulci nemohli stát dospělými žábami. Jak by takováto genetická manipulace měla vypadat, není ještě zcela jasné. Ovšem jedna inspirace tu už je - a taky z Austrálie.

Jenom samečkové
Australané si totiž v minulosti přivezli i kapry, tentokrát z Evropy. Těm se zde dobře daří, a to i v řekách, a vytlačují ostatní ryby z jejich přirozeného prostředí, což hrozí zhroucením původního ekosystému. V roce 2002 začaly úřady připravovat proti kaprům genovou válku, do níž je rovněž zapojen ústav CSIRO.
Vědci totiž znají rybí gen, který - pokud jej mají v těle samci - způsobuje, že jejich potomstvem nejsou žádné samičky, ale pouze samečkové. A ti gen předávají zase dál. »Pokud do přírody vypustíme samce, do nichž předtím v laboratoři vložíme tento gen, snížíme postupně počet samiček, a následně i celkové množství kaprů. Je to určitě lepší způsob, než kdybychom ryby trávili. Takhle vám po řece nepoplavou tuny mrtvých kaprů,« popsal Ron Thresher, australský vědec, který metodu prosazuje.

Neznámá rizika
O tom, jestli se budou geneticky upravení kapři vypouštět do řek, se rozhodne až po dalším výzkumu a laboratorních pokusech někdy kolem roku 2010. A genový boj proti ropuchám obrovským začne zřejmě ještě později. Pokud jej tedy úřady nakonec opravdu schválí.
Ochránci životního prostředí i někteří vědci však neskrývají obavy. Jestliže budou pozměnění kapři jednou dáni do přírody, nepůjde samozřejmě tento krok vzít zpět. »Co když někdo tyto kapry převeze do jiné části světa a vypustí je tam, čímž způsobí obrovské škody?« ptá se William Muir z Purdueovy univerzity v americké Indianě.
To je nebezpečí, které dost dobře nejde pominout. Výzkumníci ze CSIRO však alespoň odmítají obavy, že by se kapří gen mohl dostat do jiného rybího druhu a způsobit jeho zkázu. »Gen má mezi odlišnými druhy různou podobu,« vysvětluje Peter Grepe z týmu pro genetickou změnu kaprů.
Austrálie se tedy chystá na zahájení nové éry zásahů do přírody, tentokrát díky genům z laboratoře. Jestli v ní bude úspěšnější než při dovozu kaprů a ropuch, se teprve ukáže.

Králíci a lišky
Austrálie je přímo klasickým varovným příkladem nekontrolovatelného šíření živočišných druhů, jež přivezli lidé. Nejznámější je případ králíků, kteří se rozšířili po celém území a vyžírají trávu jiným zvířatům. Ovšem v roce 1845 si Angličané přivezli do Austrálie také lišky, aby je mohli lovit. Dnes jich v přírodě žijí stovky tisíc a ve významné míře požírají místní druhy zvěře i přivezené ovce a kozy. Ochránci přírody uvádějí, že takto z přírody vymizelo 20 druhů místních zvířat a dalších 43 je ohroženo. Farmáři lišky usilovně střílejí, chytají do pastí a chystají jim otrávené návnady. Úřady ve státě Victoria vyplácejí odměnu deset australských dolarů (asi 180 korun) za každý odevzdaný liščí ohon.

Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů