Do lesa jedině s kosou, radí houbaři

Liberecko - Houbařské šílenství vypuklo naplno. Houby nejenže rostou takřka všude, ale v tak velkém množství, že mnozí nadšenci chodí do lesa s nůšemi.

"Hub roste letos tak velké množství, že jsem musel vymyslet nový systém. Zajedu si autem co nejblíž k lesu, popadnu dva košíky a sbírám v okruhu dvouset metrů od vozu. Koše jsou obvykle za dvacet minut plné, takže je odnesu k autu a vyprázdním do kufru. Pak jdu znovu. Šetří to čas a síly," svěřil se Martin Miklický z Mimoně, který chodí na hříbky každé odpoledne. Mnozí houbaři už nevědí, co s nalezenými plodnicemi. Není tedy výjimkou, když v lese najdete jen tak pohozené "méně hezké" houby, pro které už kvůli jejich hezčím bratříčkům nezbylo v košíku místo. "Co krok, to odříznutá jedlá houba. Nejdřív jsme se podivovali, jaký šílenec vyhodí dobré houby, ale když jsme měli také koše narvané k prasknutí a stále nalézali další kousky, těch pomačkaných, nebo červivých jsme se taky zbavovali," vysvětluje Zdena Brožová, která za houbami jezdí z Liberce na Jičínsko. V lese tak často potkáte opravdu kuriozní výpravy. K vidění jsou lidé s houbami za tričkem, v igelitových pytlících nalezených u cesty, v krabicích od bot - zkrátka ve všem, co se dá nést. Z mnoha domácností se s večerem line houbová vůně a tak tomu nejspíš bude i následující dny. "Už pomalu nevím, co z těch hub vařit. Smaženici a obalované klobouky jsme měli už třikrát, guláš a polívku z hub vřím dnes a jak to tak vypadá, zítra bude houbovník nebo houbofleky," směje se Zdena Brožová, která houby rovněž mrazí, suší a za vařuje. Stejně jako ona, většina šikovných hospodyň houby zpracuje a pak jimi zpestří jinak všední obyčejná jídla.