Živočichové vymírají až tisíckrát více než dřív

Ochránit přirozené prostředí, v němž se nachází živočišný druh na pokraji vyhynutí, může stát stovky dolarů ročně, ale i několik miliónů. Globální atlas stovek takových míst představili včera přední vědecké organizace sdružené v Asociaci proti zániku druhů.
V téměř šesti stech označených lokalitách žije asi osm set druhů, které zřejmě brzy zmizí z přírody. Jen malá část uvedených oblastí je přitom chráněna zákonem.
"Ochrana těchto míst není jedinou věcí, kterou je nutné udělat, ale pokud lokality nedokážeme ochránit, druhy nevyhnutelně vyhynou," řekl stanici BBC Stuart Butchart z organizace BirdLife International, která se na studii podílela s dalšími třinácti skupinami.
Většina nejohroženějších druhů se nachází pouze na jednom místě planety, převážně v tropických oblastech v rozvojových zemích.
Nejvíce takových oblastí jich je v Mexiku - více než šedesát. Po něm následuje Kolumbie, Brazílie a Indonésie.
Aby místo bylo zaneseno v atlasu, musí na něm žít nejméně jeden druh označovaný Červenou knihou za ohrožený, nebo kriticky ohrožený, a musí na něm žít téměř všichni jedinci daného druhu.

Stovky dolarů i milióny
Naprosto nechráněna je téměř polovina těchto míst. Výslovně chráněna zákonem pak pouze třetina. Většina míst s ohroženými druhy je obklopena oblastmi hustě osídlenými lidmi, a to až trojnásobně více, než je světový průměr.
Náklady na ochranu každého z těchto míst se velmi liší - a to od 470 dolarů až po tři a půl miliónu, spočítali vědci.
Mezi oblasti s vysokým počtem ohrožených druhů patří jihoamerické Andy, pralesní oblasti brazilského pobřeží Atlantiku, Karibik či Madagaskar. "V nedávné historii vymírání většiny druhů spadalo na izolované ostrovy a bylo způsobené invazí predátorů, jako jsou kočky a krysy," uvádí studie. "Ukazuje se však, že krize nyní dopadla i na pevninu, většinou hory a nížiny."
Na špičce žebříčku nejvíce ohrožených druhů přitom figuruje králík lávový, jehož životní prostor se omezuje na úbočí čtyř sopek v mexickém vnitrozemí.
Ohrožena je i jedovatá žabka Mannophryne olmonae, která žije na severovýchodě Trinidadu a Tobaga, kaloň fidžský, datel knížecí z USA, filipínský endemit krysa Paulus a kolibřík podivuhodný, který se vyskytuje v jediném peruánském údolí.

Druhy vymírají rychleji
Nová vlna vymírání je podle autorů sto až tisíckrát větší, než je v přírodě přirozené.
Podle Světového svazu na ochranu přírody (WCU) vyhynulo od roku 1500, kdy se začaly psát přesné historické záznamy, téměř 800 druhů.
"Riskujeme, že ztratíme třikrát více druhů, než v této skupině (zvířata a rostliny) vyhynulo v posledních pěti stech letech," uvádí studie. K hrozbě i vyhynutí přispěly zejména ničení prostředí, nadměrný lov, změny klimatu a rostoucí znečištění.
Ve vnitrozemí už vznikly lidskou činností izolované "virtuální ostrovy", kde se ještě ohrožené druhy drží, ale vzájemně jsou od sebe oddělené drátěnými ploty, asfaltem, farmami a městy.
"Změny v biodiverzitě byly v uplynulých padesáti letech rychlejší než kdykoli jindy v lidské historii," řekla Georgina Maceová, ředitelka Institutu pro zoologii v Londýně. Zmizela například třetina mangrovů a pětina korálů.
Vlády světových zemí podepsaly v roce 2002 Konvenci o biodiverzitě, kde si daly pouze velmi obecný cíl "podstatně snížit tempo, kterým mizí druhy". Prosadit ji proto bude velmi obtížné.
Milióny druhů ale naopak vědci doposud nezmapovali. I podle konzervativních odhadů žije na planetě více druhů, které zatím nebyly identifikovány a zdokumentovány, než těch, které jsou nyní vědcům známy.
Jen v říši živočichů se ročně zdokumentuje mezi patnácti a dvaceti tisíci nových druhů.