Vědci se přou, kdo chytil nejmenší rybu

Světová média nedávno oznámila objev nejmenší ryby a vůbec nejmenšího obratlovce na světě. A už se ozvali další vědci s tím, že již dříve našli jinou, ještě menší rybku. Zajímavé však není jenom hledání vítěze v přirozené miniaturizaci, ale hlavně to, co všechno příroda dokáže.

Jen chvilku slávy si užívali členové týmu švýcarského biologa Maurice Kottelata a zoologa Ralfa Britze z Přírodovědeckého muzea v Londýně. V rašeliništích na Sumatře našli rybku, která v dospělosti dorůstá velikosti pouhých 7,9 milimetru. Je tedy velká asi jako komár.
Zjistili, že stavbou těla patří do čeledi kaprovitých, a odborně ji pojmenovali Paedocypris progenetica. Zmíněný nejmenší exemplář byla samička. Samečkové jsou o něco delší, měří od 8 do 9,6 milimetru. Pozoruhodné na "kapříkovi" je, že jeho nepříliš vyvinutá lebka ponechává částečně odkrytý mozek, a také to, že žije v poměrně kyselé bahnité vodě.
Vědci o objevu informovali v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Vzápětí však další biologové připomněli, že titul nejmenší obratlovec na světě patří úplně jiným rybám.

Dva konkurenti
Prvním kandidátem je rybka Schindleria brevipinguis, která žije mezi korály australského Velkého bariérového útesu. Vědci z Australského muzea v Sydney uvedli, že našli samečka této rybky dlouhého jen sedm milimetrů. Popsali jej ve svém interním časopise Records of the Australian Museum už v roce 2004.
Současně se ozval Ted Pietsch, profesor Washingtonské univerzity v Seattlu, že má rybku ještě menší. Je to sameček, měří toliko 6,2 milimetru, patří mezi mořské ďasy a nese odborný název Photocorynus spiniceps. Pochází z mořských hlubin u Filipín. Pietsch živočicha popsal loni v září v časopise Ichtyological Research.
Evropští objevitelé "kapříka" pro internetové zpravodajství BBC zdůraznili, že v době, kdy pro tisk připravovali svůj článek, ještě neviděli odbornou zprávu o malinkém "ďasovi". Ale debata nabrala zajímavější obrátky.
Jak se dalo čekat, zásadní je porovnávat velikost skutečně dospělých exemplářů, a ne teprve dorůstajících jedinců. Vědcům tady pomáhá histologické vyšetření zralosti pohlavních orgánů. Australané se svou korálovou rybkou ztratili body, protože takové vyšetření neudělali.

Sexuální parazit
Také americký tým má při obhajobě svého ďasa potíže. Rybka je totiž velmi kuriózní. Její samičky jsou dlouhé zhruba 4,5 centimetru, takže v žádné soutěži miniatur neobstojí. Ovšem na zádech nesou samečka dlouhého 6,2 až 7,4 milimetru, který je k tělu samice přirostlý čelistí.
Hledání partnerů je v mořských hlubinách komplikované, a tak si jej samička nosí s sebou. Dokonce mají společný krevní oběh. Samečkovo tělo se vývojem zredukovalo tak, že je téměř celé vyplňují jen pohlavní orgány. Patří ostatně do odborné kategorie sexuálních parazitů.
Někteří vědci pochybují, zda se takový sameček dá považovat za samostatného živočicha. "I když žije neobvykle, je to stále ryba, je to stále obratlovec," odmítá námitky profesor Pietsch.
Zatím není úplně jisté, zda titul objevitelů nejmenšího obratlovce nakonec získají Američané, Evropané či Australané. Anebo jestli o sobě dají vědět jiní mořští biologové, kteří oznámí ulovení ještě menší ryby.
Podstatné je však něco jiného. Rašeliniště na Sumatře, která jsou domovem "kapříka", se ztrácejí, protože je lidé ničí necitlivým zemědělstvím. Znečištěná mořská voda a globální oteplování zase neprospívá korálovým útesům. Titěrní obratlovci nesoupeří o to, kdo bude nejmenší, ale kdo změny v životním prostředí vůbec přežije.

AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz