Češi stále podceňují očkování proti klíšťatům

Poruchami soustředění, vážným poškozením mozku, ochrnutím ale i smrtí může skončit kontakt člověka s klíštětem nakaženým encefalitidou. Jedinou ochranou je očkování, to má však méně než deset procent obyvatel Česka.

O dvacet procent vrostl v Česku loni oproti předchozímu roku počet lidí nakažených klíšťovou encefalitidou. Nemoc prodělalo 642 lidí, tři z nich zemřeli. Odborníci jen kroutí hlavou - Češi jsou prostě nepoučitelní. Přestože k jejich nejoblíbenějším koníčkům patří houbaření, očkovat proti vážné nemoci, kterou si lze přinést právě z lesa, se nechá jen málokdo.
V Rakousku, kde je výskyt nakažených klíšťat podobný, je očkováno devadesát procent populace. A počet onemocnění? Desetkrát méně.
"Rakušané jsou v Evropě vzorem pro země, kde by se měla četnost onemocnění snížit," řekl na mezinárodním setkání o klíšťové encefalitidě Jochen Süss, ředitel Národní referenční laboratoře pro nemoci klíšťat v německé Jeně.
Proč obyvatelé Česka zatím neberou slova epidemiologů vážně? Částečně proto, že jsou málo informovaní. Myslí si, že je nemoc neohrožuje, a odrazuje je i cena očkovací látky. Jedna dávka stojí zhruba 400 korun, přitom potřeba jsou tři v průběhu jednoho roku. Přeočkování se provádí každé tři roky. Některé zdravotní pojišťovny hradí třetí dávku a přeočkování, většinou ale jen u dětí. To je možná jeden z důvodů, proč rodiče nechávají častěji naočkovat své děti než sebe.

Děti většinou nemají potíže
Klíšťová encefalitida má ale u dětí většinou mnohem méně komplikovaný průběh než u dospělých. Malí pacienti netrpí tak dlouho vysokými horečkami, mozek nebývá tak těžce zasažen, celková doba léčby je kratší. Kromě toho se projevuje jen minimum následků, což se o dospělých, zvláště pak ve věku nad šedesát let, rozhodně říci nedá. Přitom právě lidé v důchodovém věku velmi často pobývají od jara do podzimu venku třeba na chalupách, takže riziko nákazy je i nich podstatně větší.
"Klíšťová encefalitida je v Česku nemocí volného času. Nebezpečí narůstá rekreačními aktivitami v ohniscích nákazy. Tedy tam, kde se nacházejí nakažená klíšťata," potvrzuje primář Václav Chmelík z infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
To, že lidé tráví hodně času v přírodě, je jedním z důvodů zvýšeného počtu nemocných. Druhým je podle Jochena Süsse pravděpodobně i globální oteplování a následné změny biologických faktorů životního prostředí, které klíšťatům "prospívají".

Pozor na mléko
Česká republika patří spolu s Rakouskem, Slovenskem, pobaltskými republikami a Ruskem k zemím s největším počtem infikovaných klíšťat. Nakazit se ale člověk nemusí jen od hmyzu.
"K nákaze - i epidemii může dojít po pití nesvařeného mléka nebo i konzumací sýrů z mléka nakažených koz, ovcí i krav. Virus u nich proniká z těla do mléka," varuje profesor Jiří Havlík z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze.
Klíšťata infikovaná virem klíšťové encefalitidy se vyskytují téměř na celém území Česka. Kraje, které hlásí nejvyšší počty onemocnění, jsou Jihočeský, Jihomoravský, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Moravskoslezský, Vysočina a hlavní město Praha. Jedinými oblastmi, ze kterých nepřišlo žádné hlášení o onemocnění klíšťovou encefalitidou, byly Turnovsko, Tachovsko a Sokolovsko.

Trvalé následky
Jak nemoc probíhá? Nejkritičtější je začátek onemocnění, kdy asi jedno procento nemocných zemře. Další nemocní mají velmi těžké poruchy - například poruchu vědomí a obrnu končetin. Ochrnutého pacienta je nutné dlouhodobě rehabilitovat, přesto část takto postižených lidí má trvalé následky.
Problémy pro nemocného však nekončí propuštěním z nemocnice. Při dalším sledování si 70 procent nemocných po klíšťové encefalitidě stěžuje na bolesti hlavy, 54 procent má potíže s třesem a 33 procent trpí poruchami spánku a koncentrace. Nejčastěji jde o starší lidi nad šedesát let.
Celkem asi čtvrtina postižených klíšťovou encefalitidou má takzvaný postencefalitický syndrom. To je soubor malých, ale život velmi znepříjemňujících potíží. Nejčastěji jde o poruchy spánku, horší schopnost se soustředit, únavu, malou výkonnost v práci, horší paměť, neschopnost vyjít s lidmi, podrážděnost. Ale třeba i úzkost ze společnosti či potíže v sexuálním životě.


Kdy se nechat očkovat?
Ideální jsou zimní a jarní měsíce. Vakcína se podává ve třech dávkách. Po první dávce se druhá aplikuje v rozmezí jednoho až tří měsíců a třetí dávka za devět až dvanáct měsíců po druhém očkování. Tím je dokončeno celé schéma a k přeočkování dochází vždy po třech letech pouze jednou dávkou vakcíny. Ochrana vzniká za dva týdny po podání druhé dávky. Proto se toto schéma používá v zimních měsících, kdy nejsou klíšťata aktivní.
Pokud se chcete nechat očkovat v průběhu jara či léta, použije lékař takzvané zrychlené očkovací schéma. V tom případě se po první dávce aplikuje druhá již za 7 dní a za dalších 14 dní následuje dávka třetí. Plná ochrana organismu začíná už za 21 dní.
K přeočkování jednou vakcínou by mělo dojít za 12 až 18 měsíců po ukončení očkování a dále pak každé tři roky stejně jako u základního schématu. Očkovací látka zabezpečuje devětadevadesátiprocentní ochranu proti západním i východním subtypům klíšťové encefalitidy. Očkování proti klíšťové encefalitidě nehradí pojišťovny, ale některé z nich svým pojištěncům přispívají.

AUTOR: Markéta Grosmanová