„Robinsonovo“ menu by bez povodní stálo sto tisíc

Jídlo "žabožrouta", jak teď lidé z Břeclavska říkají Zdeňku Bučkovi z Podivína, mohlo vyjít až na sto tisíc korun. Ropucha a užovka, kterou si opékal na ohni, patří mezi kriticky ohrožené živočichy. Podle právníků ale jednal v krizové situaci a nemůže být trestán.

Velká voda uvěznila devětatřicetiletého muže na ostrůvku v zatopené Kančí oboře nedaleko Břeclavi. Odříznutý zůstal čtyři dny, než ho našla loď záchranářů. Bez vody a s nedostatkem potravin za tu dobu zhubl deset kilo.

"Snědl jsem šneka, žížalu, užovku a ropuchu. Nejlepší byla užovka," vyjmenovává menu z opuštěného ostrůvku. Maso si opékal nad ohněm, díky noži zvládl všechna zvířata vykuchat.

Za zabití chráněných živočichů ale hrozí podle zákona fyzické osobě pokuta až deset tisíc korun. Pokud jsou druhy kriticky ohrožené, což například ropucha nebo užovka stromová je, pak může být pokuta až padesátitisícová.

Právě obojživelníci, které trosečník jedl, jsou u nás podle ochránců přírody jednou z nejohroženějších skupin živočichů. V jihomoravském regionu se za posledních 20 let zmenšil počet ropuch obecných o polovinu.

"Pokud to bylo v krajní nouzi, tak mu nemůže nikdo nic vyčítat," tvrdí známá advokátka Klára Slámová. Podle ní není možné trestat člověka, který odvrací přímé hrozící nebezpečí, pokud to za daných okolností nešlo udělat jinak a následek není závažnější než samotná hrozba.

"Uvedu krajní případ. Pokud popluje loďka naplněná po okraj lidmi a uvidí opodál trosečníka, tak by ho měla zachránit. Když ale ví, že by se po jeho naložení loďka potopila a všichni se utopili, tak není trestným činem, pokud ho tam nechají," řekla iDNES Slámová.

Lidé trosečníkovi nevěří
Řada lidí uvedla, že má vážné pochybnosti o pravdivosti příběhu Zdeňka Bučka. "Podle mého názoru není možné, aby se skutečnost při zatopení Kančí obory odehrála tak, jak zmiňovaný Robinson uvádí," uvedl v mailu zaslaném iDNES čtenář z Břeclavi. 

"Domnívám se, že se tam ten člověk ocitnul úmyslně nebo tam vůbec nebyl po tu dobu, kterou uvádí. Uvedeným úsekem z Břeclavi do Podivína by šel jedině člověk neznalý místních poměrů, protože touto cestou se do Podivína nechodí zejména ne v noci ve 22 hodin," dodal.

Záchranář, který muže na ostrůvku našel, ale jeho verzi o čtyřdenním pobytu věří.

"Jel jsem jako lodivod na našem záchranném člunu. S hajným jsme objížděli škody způsobené velkou vodou. Spolu s námi jel na lodi ještě zástupce vodovodů a kanalizací, který chtěl zkontrolovat studny. Najednou jsme zahlédli pohyb v lese. Původně jsme mysleli, že to je zvíře, ale potom jsme zjistili, že na nás mává člověk," popsal Vladimír Plodek z jihomoravské brigády záchranářů.

Podle něj trvalo kvůli cestě lesem tři čtvrtě hodiny, než k Bučkovi dorazili. "Byl tam místy hodně silný proud. Nám celá záchranná akce od počátku až do chvíle, než jsme muže předali u mostu u Ladné policii, trvala zhruba dvě a půl hodiny. Můžu říci, že jsme se nadřeli dost. Náročná byla jízda mezi stromy i úseky, kdy jsme museli pádlovat," řekl iDNES Plodek.

Příběh Zdeňka Bučka navíc podle něj potvrdil hajný, který byl také na lodi. "Řekl, že v pátek tohoto člověka z lesa vyhazoval s tím, že přijde velká voda," uvedl záchranář.