Svět nedokáže zastavit vymírání přírodních druhů
Svět je stále méně pestrý, protože živočišných i rostlinných druhů, které na něm
žijí, vinou člověka bez přestání ubývá. Vyplynulo to z jednání ekologické
konference Zelený týden, která probíhá v Bruselu. Pořádá ji Evropská komise a
účastní se jí zástupci vlád, velkých korporací i ekologických organizací z
celého světa.
V současné době ve světě vymírá asi 16 000 druhů živočichů a rostlin. V Evropě
je ohroženo přes 40 procent savců a obdobné množství ptáků, téměř polovina
motýlů a plazů, přes polovina sladkovodních ryb a třetina obojživelníků. A k
tomu asi 800 druhů rostlin.
"Když některý živočich nebo rostlina vymře, už je nelze vrátit k životu,"
připomněl na konferenci eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Jak
dodal, větší rychlost vymírání než dnes zažila naše planeta před 65 milióny let,
kdy po srážce s asteroidem vyhynuli dinosauři a spolu s nimi i většina
tehdejších živočichů a rostlin.
Největší ekonomický kolaps přímo způsobený úbytkem živočišných druhů zažil v
poslední době kanadský rybolovný průmysl poté, co rybářské lodě v 90. letech
vylovily příliš mnoho tresek při pobřeží provincie Newfoundland. Přes všechny
pozdější snahy o záchranu ryb se jejich populace už nevzpamatovala. V roce 2003
bylo loviště uzavřeno na neurčito, rybáři zůstali bez zaměstnání a lodě bez
užitku rezaví. Podobný osud nyní hrozí také mořskému rybolovu v oblastech na
sever od Evropy.
Na pevnině je z ekonomického pohledu rizikové spíše vymírání divokých rostlin.
Obsahují totiž například geny odolnosti vůči chorobám, které v zemědělských
plodinách při šlechtění vymizely a je nutné je čas od času vrátit křížením s
příbuznými druhy z přírody.
Delegáti konference často používají slovo "slušnost" ve významu "ochrana
přírody". Je to narážka na projev, kterým při zahájení Zeleného týdne zaujal
bývalý český prezident Václav Havel. Ten zdůraznil, že pokorný přístup člověka k
přírodnímu dědictví by měl být přirozenou lidskou slušností. "Lidé si však
myslí, že jsou chytřejší než příroda," řekl. A dodal, že na to doplácejí
zničenou krajinou, která pak - například - ani nedokáže zadržet velkou vodu,
takže povodně nabývají na intenzitě.
Účastníci Zeleného týdne připustili, že v současném světě není možné vymírání
přírodních druhů zcela zastavit, ale jen zpomalit. Zatímco většina zemí světa na
konferenci OSN v roce 2002 obecně prohlásila, že se ztrátu rostlin a živočichů
pokusí "výrazně omezit", Evropská unie o dva roky později slíbila, že úbytek
živočichů a rostlin sníží do roku 2010 na polovinu. Měření takového závazku se
však ukazuje jako obtížné, protože přírodovědci dodnes všechny existující druhy
zejména hmyzu a nižších rostlin nespočítali, takže ani přesně nevědí, kolik jich
vůbec vymírá.
Jen příležitostně na konferenci lehce zajiskřilo. Pascal Lamy, generální ředitel
Světové obchodní organizace, prostřednictvím videospojení že Ženevy řekl, že
jeho instituce chce vždy dbát na zachování přírodní rozmanitosti. "Nestává se
často, aby představitel WTO zmiňoval ohledy na seznam ohrožených přírodních
druhů," reagoval s lehkou ironií Achim Steiner, bývalý šéf ekologické organizace
Světová unie pro ochranu přírody a nově zvolený výkonný ředitel Ekologického
programu OSN.
K ochraně životního prostředí se přihlásilo také pět finančních institucí -
Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, Rozvojová banka
Rady Evropy, Skandinávská ekologická finanční korporace a Skandinávská
investiční banka. Jejich šéfové podepsali dohodu, podle níž v projektech, které
budou financovat, přihlédnout k jejich dopadu na ekologii.
Svět je stále méně pestrý, protože živočišných i rostlinných druhů, které na něm žijí, vinou člověka bez přestání ubývá. Vyplynulo to z jednání ekologické konference Zelený týden, která probíhá v Bruselu. Pořádá ji Evropská komise a účastní se jí zástupci vlád, velkých korporací i ekologických organizací z celého světa.
V současné době ve světě vymírá asi 16 000 druhů živočichů a rostlin. V Evropě je ohroženo přes 40 procent savců a obdobné množství ptáků, téměř polovina motýlů a plazů, přes polovina sladkovodních ryb a třetina obojživelníků. A k tomu asi 800 druhů rostlin.
"Když některý živočich nebo rostlina vymře, už je nelze vrátit k životu," připomněl na konferenci eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Jak dodal, větší rychlost vymírání než dnes zažila naše planeta před 65 milióny let, kdy po srážce s asteroidem vyhynuli dinosauři a spolu s nimi i většina tehdejších živočichů a rostlin.
Největší ekonomický kolaps přímo způsobený úbytkem živočišných druhů zažil v poslední době kanadský rybolovný průmysl poté, co rybářské lodě v 90. letech vylovily příliš mnoho tresek při pobřeží provincie Newfoundland. Přes všechny pozdější snahy o záchranu ryb se jejich populace už nevzpamatovala. V roce 2003 bylo loviště uzavřeno na neurčito, rybáři zůstali bez zaměstnání a lodě bez užitku rezaví. Podobný osud nyní hrozí také mořskému rybolovu v oblastech na sever od Evropy.
Na pevnině je z ekonomického pohledu rizikové spíše vymírání divokých rostlin. Obsahují totiž například geny odolnosti vůči chorobám, které v zemědělských plodinách při šlechtění vymizely a je nutné je čas od času vrátit křížením s příbuznými druhy z přírody.
Delegáti konference často používají slovo "slušnost" ve významu "ochrana přírody". Je to narážka na projev, kterým při zahájení Zeleného týdne zaujal bývalý český prezident Václav Havel. Ten zdůraznil, že pokorný přístup člověka k přírodnímu dědictví by měl být přirozenou lidskou slušností. "Lidé si však myslí, že jsou chytřejší než příroda," řekl. A dodal, že na to doplácejí zničenou krajinou, která pak - například - ani nedokáže zadržet velkou vodu, takže povodně nabývají na intenzitě.
Účastníci Zeleného týdne připustili, že v současném světě není možné vymírání přírodních druhů zcela zastavit, ale jen zpomalit. Zatímco většina zemí světa na konferenci OSN v roce 2002 obecně prohlásila, že se ztrátu rostlin a živočichů pokusí "výrazně omezit", Evropská unie o dva roky později slíbila, že úbytek živočichů a rostlin sníží do roku 2010 na polovinu. Měření takového závazku se však ukazuje jako obtížné, protože přírodovědci dodnes všechny existující druhy zejména hmyzu a nižších rostlin nespočítali, takže ani přesně nevědí, kolik jich vůbec vymírá.
Jen příležitostně na konferenci lehce zajiskřilo. Pascal Lamy, generální ředitel Světové obchodní organizace, prostřednictvím videospojení že Ženevy řekl, že jeho instituce chce vždy dbát na zachování přírodní rozmanitosti. "Nestává se často, aby představitel WTO zmiňoval ohledy na seznam ohrožených přírodních druhů," reagoval s lehkou ironií Achim Steiner, bývalý šéf ekologické organizace Světová unie pro ochranu přírody a nově zvolený výkonný ředitel Ekologického programu OSN.
K ochraně životního prostředí se přihlásilo také pět finančních institucí - Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, Rozvojová banka Rady Evropy, Skandinávská ekologická finanční korporace a Skandinávská investiční banka. Jejich šéfové podepsali dohodu, podle níž v projektech, které budou financovat, přihlédnout k jejich dopadu na ekologii.
V současné době ve světě vymírá asi 16 000 druhů živočichů a rostlin. V Evropě je ohroženo přes 40 procent savců a obdobné množství ptáků, téměř polovina motýlů a plazů, přes polovina sladkovodních ryb a třetina obojživelníků. A k tomu asi 800 druhů rostlin.
"Když některý živočich nebo rostlina vymře, už je nelze vrátit k životu," připomněl na konferenci eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Jak dodal, větší rychlost vymírání než dnes zažila naše planeta před 65 milióny let, kdy po srážce s asteroidem vyhynuli dinosauři a spolu s nimi i většina tehdejších živočichů a rostlin.
Největší ekonomický kolaps přímo způsobený úbytkem živočišných druhů zažil v poslední době kanadský rybolovný průmysl poté, co rybářské lodě v 90. letech vylovily příliš mnoho tresek při pobřeží provincie Newfoundland. Přes všechny pozdější snahy o záchranu ryb se jejich populace už nevzpamatovala. V roce 2003 bylo loviště uzavřeno na neurčito, rybáři zůstali bez zaměstnání a lodě bez užitku rezaví. Podobný osud nyní hrozí také mořskému rybolovu v oblastech na sever od Evropy.
Na pevnině je z ekonomického pohledu rizikové spíše vymírání divokých rostlin. Obsahují totiž například geny odolnosti vůči chorobám, které v zemědělských plodinách při šlechtění vymizely a je nutné je čas od času vrátit křížením s příbuznými druhy z přírody.
Delegáti konference často používají slovo "slušnost" ve významu "ochrana přírody". Je to narážka na projev, kterým při zahájení Zeleného týdne zaujal bývalý český prezident Václav Havel. Ten zdůraznil, že pokorný přístup člověka k přírodnímu dědictví by měl být přirozenou lidskou slušností. "Lidé si však myslí, že jsou chytřejší než příroda," řekl. A dodal, že na to doplácejí zničenou krajinou, která pak - například - ani nedokáže zadržet velkou vodu, takže povodně nabývají na intenzitě.
Účastníci Zeleného týdne připustili, že v současném světě není možné vymírání přírodních druhů zcela zastavit, ale jen zpomalit. Zatímco většina zemí světa na konferenci OSN v roce 2002 obecně prohlásila, že se ztrátu rostlin a živočichů pokusí "výrazně omezit", Evropská unie o dva roky později slíbila, že úbytek živočichů a rostlin sníží do roku 2010 na polovinu. Měření takového závazku se však ukazuje jako obtížné, protože přírodovědci dodnes všechny existující druhy zejména hmyzu a nižších rostlin nespočítali, takže ani přesně nevědí, kolik jich vůbec vymírá.
Jen příležitostně na konferenci lehce zajiskřilo. Pascal Lamy, generální ředitel Světové obchodní organizace, prostřednictvím videospojení že Ženevy řekl, že jeho instituce chce vždy dbát na zachování přírodní rozmanitosti. "Nestává se často, aby představitel WTO zmiňoval ohledy na seznam ohrožených přírodních druhů," reagoval s lehkou ironií Achim Steiner, bývalý šéf ekologické organizace Světová unie pro ochranu přírody a nově zvolený výkonný ředitel Ekologického programu OSN.
K ochraně životního prostředí se přihlásilo také pět finančních institucí - Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, Rozvojová banka Rady Evropy, Skandinávská ekologická finanční korporace a Skandinávská investiční banka. Jejich šéfové podepsali dohodu, podle níž v projektech, které budou financovat, přihlédnout k jejich dopadu na ekologii.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích