Studenti sčítají jeleny v horách
Krkonoše - Najít téma pro vědeckou práci a přitom pomoci přírodě mohou v
Krkonoších čeští i polští vysokoškoláci. Ochráncům přírody pomáhají třeba tím,
že sledují pohyby jelení zvěře na české i polské straně hor. "V průběhu roku
spolupracujeme s řadou studentů. Letos se zde zpracovávalo kolem tří desítek
bakalářských, diplomových nebo doktorandských prací. Obdobně bádají také polští
studenti na polské straně Krkonoš," uvedla Petra Šťastná ze Správy Krkonošského
národního parku (KRNAP).
Studenti a začínající badatelé se účastní také výzkumu v terénu. Krkonošskému
národnímu parku jsou prospěšní mimo jiné i sledováním migrace zvěře. "Studenti
nám pomáhají například odběrem jeleního trusu a jeho následným zkoumáním,"
upřesnila Šťastná.
V Krkonoších nyní dochází k postupnému obnovování lesa. Jedním z faktorů
negativně ovlivňujících vývoj lesa je zvěř, která semenáče okusuje. Tím
způsobuje nežádoucí zpomalení nástupu lesa. Jedním z preventivních opatření je
proto sledování a značkování jelenů lesních a srnců obecných.
První pokusy s ušními značkami pro jelení zvěř v KRNAP byly započaty již na
konci devadesátých let. Velký počet jelení zvěře byl loni zaznamenán na
Harrachovsku, kde bylo označeno přes 16 kusů. V průběhu letošní zimy pak bylo
ušními značkami označeno již 40 zvířat.
Pro získání přesnějších a konkrétních dat se předpokládá, že do dvou let bude
několik jedinců označeno i GPS obojky, umožňující sledovat přesnou pohybovou
aktivitu pomocí družice.
Sbírání dat se soustřeďuje na Správě KRNAP ve Vrchlabí, kde jsou k dispozici
také odborníci, kteří začínajícím badatelům poskytnou potřebnou instruktáž.
Krkonoše - Najít téma pro vědeckou práci a přitom pomoci přírodě mohou v Krkonoších čeští i polští vysokoškoláci. Ochráncům přírody pomáhají třeba tím, že sledují pohyby jelení zvěře na české i polské straně hor. "V průběhu roku spolupracujeme s řadou studentů. Letos se zde zpracovávalo kolem tří desítek bakalářských, diplomových nebo doktorandských prací. Obdobně bádají také polští studenti na polské straně Krkonoš," uvedla Petra Šťastná ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Studenti a začínající badatelé se účastní také výzkumu v terénu. Krkonošskému národnímu parku jsou prospěšní mimo jiné i sledováním migrace zvěře. "Studenti nám pomáhají například odběrem jeleního trusu a jeho následným zkoumáním," upřesnila Šťastná.
V Krkonoších nyní dochází k postupnému obnovování lesa. Jedním z faktorů negativně ovlivňujících vývoj lesa je zvěř, která semenáče okusuje. Tím způsobuje nežádoucí zpomalení nástupu lesa. Jedním z preventivních opatření je proto sledování a značkování jelenů lesních a srnců obecných.
První pokusy s ušními značkami pro jelení zvěř v KRNAP byly započaty již na konci devadesátých let. Velký počet jelení zvěře byl loni zaznamenán na Harrachovsku, kde bylo označeno přes 16 kusů. V průběhu letošní zimy pak bylo ušními značkami označeno již 40 zvířat.
Pro získání přesnějších a konkrétních dat se předpokládá, že do dvou let bude několik jedinců označeno i GPS obojky, umožňující sledovat přesnou pohybovou aktivitu pomocí družice.
Sbírání dat se soustřeďuje na Správě KRNAP ve Vrchlabí, kde jsou k dispozici také odborníci, kteří začínajícím badatelům poskytnou potřebnou instruktáž.
VERONIKA HOŠKOVÁ
Studenti a začínající badatelé se účastní také výzkumu v terénu. Krkonošskému národnímu parku jsou prospěšní mimo jiné i sledováním migrace zvěře. "Studenti nám pomáhají například odběrem jeleního trusu a jeho následným zkoumáním," upřesnila Šťastná.
V Krkonoších nyní dochází k postupnému obnovování lesa. Jedním z faktorů negativně ovlivňujících vývoj lesa je zvěř, která semenáče okusuje. Tím způsobuje nežádoucí zpomalení nástupu lesa. Jedním z preventivních opatření je proto sledování a značkování jelenů lesních a srnců obecných.
První pokusy s ušními značkami pro jelení zvěř v KRNAP byly započaty již na konci devadesátých let. Velký počet jelení zvěře byl loni zaznamenán na Harrachovsku, kde bylo označeno přes 16 kusů. V průběhu letošní zimy pak bylo ušními značkami označeno již 40 zvířat.
Pro získání přesnějších a konkrétních dat se předpokládá, že do dvou let bude několik jedinců označeno i GPS obojky, umožňující sledovat přesnou pohybovou aktivitu pomocí družice.
Sbírání dat se soustřeďuje na Správě KRNAP ve Vrchlabí, kde jsou k dispozici také odborníci, kteří začínajícím badatelům poskytnou potřebnou instruktáž.
VERONIKA HOŠKOVÁ
Sdílet článek na sociálních sítích