Hájemství Masaryka, Havla a přírody - LÁNY: NEJEN ZÁMEK A OBORA

Areál lánského zámku se v posledních letech konečně otevírá veřejnosti.
Snímek: Czech Tourism

Chcete nahlédnout do míst, kde se procházeli a procházejí prezidenti? A k tomu vidět lesní zvěř a krásnou přírodu? Pak se vydejte do Lán, "venkovského" sídla českých hlav státu.

Lánský zámek, sousední park i obora patří ke krásným a jedinečným českým koutům. A to zdaleka nejen proto, že jde o místo odpočinku a rekreace prezidenta a jeho letní sídlo. Lokalita dříve takřka nepřístupná lidem se v posledních 16 letech krok za krokem otevírá. Navíc obora už navazuje na atraktivní přírodu Křivoklátska.

Komunisté neměli zájem
Za prezidenta Masaryka se lánské sídlo stalo významným místem, kde působila i část prezidentské kanceláře, přijížděly sem důležité návštěvy. Nakonec Lány Masarykovi zůstaly i po odstoupení z funkce. Tatíček prezident zde také v září 1937 zemřel. Pak to šlo s Lány z kopce. Eduard Beneš sem prakticky nejezdil. Protektorátní prezident Emil Hácha, těžce nemocný muž, zde strávil naopak téměř celou dobu. Během následující čtyřicetileté komunistické totalitní vlády Lány takřka vymizely z obecného povědomí. Gottwald, Zápotocký a Novotný se tu objevili jen zřídka. Svoboda spíše než na zámek jezdil na chatu v Luhu (viz dále). A Husák přijel jen málokdy Přestože neměli pohlaváři o areál moc velký zájem, zůstával prakticky uzavřen veřejnosti.

Tradice pokračuje
Po návratu demokracie se s prezidentem Václavem Havlem začalo navazovat na přetrhané tradice z dob Masarykových. Lány opět začaly ožívat, a velmi rychle. "Pan prezident Havel s paní Olgou sem přijeli o prvním lednovém víkendu, bylo to v sobotu 6. ledna 1990. Sedli jsme si do dnešní malé jídelny a oni se ptali, co a jak tady bylo a jak to tady chodí. Prošli jsme pak celý zámek a dohodli se, které místnosti budou osobně užívat... Bylo zřejmé, že Lány se dočkají renesance," vzpomínal na jaře 1997 v hradním čtvrtletníku ředitel zámku Tomáš Sedláček na první příjezd nové hlavy státu.
Stalo se, jak ředitel předpověděl. Václav Havel se s energií pustil vedle budování státu také do zkrášlování prezidentských sídel, vedle Hradu tedy i do zámku v Lánech. Zkraje 90. let se díky jeho pravidelnému rozhlasovému pořadu Hovory z Lán dostala malá středočeská obec opět na výsluní. V prvních letech po zvolení sem prezident s paní Olgou jezdili téměř každý víkend a někdy i v týdnu, jen v roce 1991 zde strávili 97 dní. Lány si oblíbil i Václav Klaus s chotí Lívií. A za její účasti se slavnostně otevírala naučná stezka.

Zámek hlavy státu
S Lány se to má trochu podivně. Jejich nejvyhlášenější atrakcí je "prezidentský" zámek, ale ten je logicky veřejnosti nepřístupný (poprvé v historii se sem obyčejní lidé mohli podívat v roce 2000, kdy se 7. března konal den otevřených dveří). Obdivovat jeho barokní křivky lze tak jen zpovzdálí. Než zámek v roce 1921 koupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu, mělo sídlo za sebou už dlouhou historii.
První písemná zmínka o Lánech pochází z roku 1392. A už tehdy zde stála dřevěná tvrz. Koncem 16. století si obec koupil Rudolf II. a místo tvrze vystavěl renesanční lovecký zámeček, který roku 1652 oděl do baroka. Koncem téhož století zámek získali Valdštejnové. Hraběti Janu Josefu z Valdštejna stavba přišla malá, a tak ji v roce 1730 navýšil o patro. Již za tři roky ale zámek vyženili Fürstenberkové, kterým vydržel až do prodeje státu. Kněžna Marie Anna si dala v polovině 18. století přistavět k východní straně zámku rokokovou kapli. Další kníže přistavěl v letech 1821 - 25 druhé patro a nakonec roku 1903 kníže Max Egon II. přidal ještě třetí patro. Poslední zásah do stavby a parku pochází z dílny hradního Masarykova architekta Josipa Plečnika.

Kostel a park
Ona původní kněžnina kaple je jedinou přístupnou částí zámku, nese název Kostel jména Ježíš. Kapli v prvním patře spojuje se zámeckou budovou zastřešená chodba. Veřejnosti se kostel otevřel již v roce 1850. Konají se zde pravidelně bohoslužby (viz Informace).
Procházet podle libosti se lze zámeckým parkem o rozloze 110 hektarů, který nechal hned v roce 1990 zpřístupnit Václav Havel. Park vznikl někdy kolem roku 1770, ale pořádně rozšířit se mohl až v roce 1858, kdy se zrušily valy a příkopy kolem zámku. Zelené upravené plochy se roztáhly jak na jih, tak na východ a dosáhly až k někdejším konírnám, jejichž budovy se zachovaly. Při dalším rozšíření vznikly na západě velké skleníky a zelinářská zahrada. I v parku provedl poslední zásahy Plečnik, když zbudoval okrasnou zeď na východní straně parku kolem rybníka a kašnu.


Snímek: Věra Půžová

Lánská obora
Tam, kde končí park, začíná příroda. Park totiž plynule přechází v Lánskou oboru, a ta už je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Zámecký park vypadá proti oboře jako naprostý trpaslík, je totiž 27x menší. Plocha obory dosahuje 3 tisíc hektarů. Obora ovšem zůstává oborou, z čehož plyne, že je oplocená, a tedy nepřístupná. Ovšem nově zpřístupněná naučná stezka umožňuje konečně alespoň nahlédnout do života jejích obyvatel. Těmi jsou jeleni, daňci, mufloni a japonští jeleni sika.
Zvěř to tady neměla nikdy jednoduché. Už čeští panovníci v raném středověku pořádali ve zdejších lesích štvanice na jeleny a divočáky. První zprávy o místních lovištích pocházejí až z 9. století, kdy se rod Vršovců přel s Přemyslovci o právo lovit. Lovil zde kníže Břetislav II., králové Přemysl Otakar I., Václav I. i Václav IV. Když roku 1685 prodal císař Leopold I. křivoklátské panství Valdštejnům, porušil ustanovení císaře Karla IV. z roku 1348, že se panství nesmí odtrhnout od České koruny. Noví páni se však zavázali hájit vysokou, aby zde císařská rodina i nadále mohla pořádat velkolepé hony. Zvěře však bylo tolik, že sem pronikaly pytlácké tlupy, a tak se les v roce 1713 obehnal 47km dřevěným plotem. Tehdejší obora tak byla víc než třikrát větší ve srovnání s dnešní. Fürstenberkové ji zrušili a zřídili dvě menší, zachovala se jen ta Lánská.

Dub, svědek podpisu
Lánská obora je nejstarší evropskou oborou pro chov spárkaté zvěře. Kdo by měl štěstí a dostal se dovnitř, mohl by vedle zvířat spatřit i několik pozoruhodných památek. Zbytky bývalého strážního hradu Jivno na vysoké skále nad Klíčavskou přehradou. Část koněspřežky z 19. století, která vozila dřevo do Prahy. Tzv. Dohodový dub tu stojí už 360 let a v roce 1922 jeho rozložitá koruna přihlížela podpisu vojenského paktu mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií zvaného Malá dohoda. Zhruba 2 km od lánského zámku se nachází vila Amálie, kde se konají občasná politická jednání.
Na území obory roste a žije řada vzácných rostlin a živočichů. Cenná jsou zachovalá společenstva bučin, dubohabřin a suťových lesů.

Hrob jako symbol
I když do obory můžete nahlédnout jen koutkem oka, návštěva Lán tím zdaleka nekončí. Můžete se vydat do jednoho ze dvou muzeí (viz Kam do muzea). Jedno je zasvěceno těm, kteří mají rádi rychlá auta, to druhé pak muži, kterému Lány "patřily" před válkou. T. G. Masarykovi. Až půjdete z muzea, můžete se na závěr návštěvy jít podívat na místní hřbitov. Zde má první československý prezident rodinný hrob. Místo, které se v časech totality stalo symbolem demokracie a víry, že vláda komunistů jednou skončí.

HANA ZELENKOVÁ
S použitím informací www.lany.cz