Za zlatým koněm...

Naučná stezka Zlatý kůň

Český kras je území mezi Prahou a Berounem, kde jako horniny převládají vápence prvohorního stáří. Můžeme se zde setkat s řadou krasových útvarů – nejen s jeskyněmi a propastmi, ale i s ponory a vyvěračkami, na povrchu jsou zvláštním způsobem zvětralé kusy vápenců – škrapy, na některých místech i mísovité vklesliny – závrty. Voda se zde rychle dostává do podzemí. To pomohlo i ke vzniku skalních stepí s typickou vápnomilnou květenou.

Naučná stezka Zlatý kůň je zaměřena na geologii, paleontologii a botaniku. Je určena pro pěší návštěvníky (cyklisté musí část trasy kolo vést). Začíná zcela logicky u východu z Koněpruských jeskyní. Je na nás, jestli spojíme návštěvu této stezky i s prohlídkou podzemí Zlatého koně. Konec naučné stezky je ve starém lomu Kobyla, odkud je možno se buď vrátit na Zlatý kůň nebo pokračovat směrem na Tetín, Srbsko nebo Liteň.

Trasa je sice dlouhá jen 3,5 km, ale pokud nepřijedeme autem a nezaparkujeme na parkovišti u jeskyní, je nutno dojít k naučné stezce po značených turistických trasách:

1. Z Berouna (náměstí nebo železniční stanice) po zelené značce kolem hory Kosov k Havlíčkovu mlýnu a odtud po žluté do prudkého kopce přes Kotýz na Zlatý Kůň – 9 km.

2. Ze zastávky Popovice (první zastávka za Královým Dvorem směrem na Plzeň) po žluté značce přes Koukolovu horu a Kotýz (náročné stoupání) – 5 km.

3. Ze zastávky Srbsko u Berouna po žluté značce přes Kodskou rokli a Tobolku – 7 km.

Na 3,5 km dlouhé trase je celkem 10 zastávek s názornými vysvětlujícími tabulemi. Vlastní naučnou stezku sice projdete za 1,5 hodiny, ale pokud se pokusíte sbírat zkameněliny nebo minerály, doba se značně prodlouží. Z větší části je na území přírodních památek Zlatý kůň a Kobyla, a proto není dovoleno opouštět vyznačenou trasu, aby nedocházelo k poškozování chráněných objektů. Stezka vede v některých místech v blízkosti lomových stěn. Nejvhodnější dobou k návštěvě je jaro, kdy jsou rozkvetlé rostliny na skalních stepích i v lese.

Asi před 400 miliony let (ve starších prvohorách – devonu) byl Český masiv poblíž rovníku. Oblast Zlatého koně měla přibližně stejné podmínky, jako dnešní Bahamy. Činností organizmů – korálů, lilijic, červených řas a dalších zde vznikly útesy. Vápence obsahují velké množství zkamenělin – bylo zde popsáno více než 500 druhů, které lze nejlépe sbírat vsuti ve starých lomech. Pokud zatoužíte po zkamenělinách, nepokoušejte se je získat ze skály. Nejlepší nálezy jsou ze suti ve starých lomech – ostatně tabule naučné stezky vás na ně upozorní.

Koněpruské vápence jsou velmi čisté. Používají se na výrobu vápna, při rafinování cukru a v chemických provozech. Těžily se v řadě lomů a lůmků, dnes je však těžba koncentrována do jednoho velkolomu. Výstavbě cementárny v blízké obci Tmáň zabránily protesty ochránců přírody.

Vápenec se ve vodě sice jen málo, ale přece jen rozpouští. Pokud voda obsahuje kysličník uhličitý, je rozpouštění urychleno. V hornině vznikají podzemní dutiny. Tento proces – zkrasovění – probíhal od druhohor do dneška. V jeskynní hlíně byly nalezeny kosti šavlozubého tygra, opic, jeskynních medvědů, vlků a mnoha dalších druhů. Jeskyně však sloužily za obydlí nebo úkryt i lidem od pravěku. V Koněpruských jeskyních je i známá středověká padělatelská dílna.

Zdejší jeskyně nemají velkou krápníkovou výzdobu. Jsou zde však unikátní koněpruské růžice – kamenné hrozny složené z vrstviček kalcitu a chalcedonu. V jeskyních je ovšem otloukat nemůžeme – ale při zpřístupňování byly vyvezeny do Houbova lomu, kde jsou v suťových kuželech pod otvory do jeskyní. Mimo koněpruské růžice zde najdeme i různé ukázky jeskynních usazenin – sintrů a při troše štěstí i kus krápníku.

Horniny nezůstaly v poloze, ve které vznikly. Asi před 300 miliony let došlo k vrásnění (geologové je označují jako variské). Tlak od severozápadu nasunul kru starších vápenců na vrstvy vápenců mladších. Toto nasunutí (nazývané očkovský přesmyk) je velmi názorně odkryto na poslední zastávce  v lomu Kobyla. Přímo pod stěnou, na které je očkovský přesmyk odkryt, je pamětní deska Josefa Petrboka, dnes již legendárního badatele v Českém krasu.

Český kras je teplá suchá oblast, kde má řada druhů severní hranicí svého rozšíření. Na vápence je vázána specifická vápnomilná vegetace. Skály jsou pokryty trsy tařice skalní, roste zde hlaváček jarní, koniklec načernalý, v lesích jedovatý lýkovec vonný, dymnivka dutá a řada dalších druhů.

Zajímavosti v okolí:

• Tetín – středověké památky, valy hradiště, výhled na kaňon Berounky

• Kotýz – krasové útvary Axamitova brána, Jelínkův most, valy keltského hradiště, skalní stěny, pod Kotýzem krasový pramen (vyvěračka)

• Klonk u Suchomast – opěrný geologický profil

• Koda – komplex lesů, krasová údolí, vyvěračka

• Liteň – zámek, pamětní síň Svatopluka Čecha (přístupná květen – říjen)

• Plešivec – lomy s velmi hojnými nálezy zkamenělin

• Beroun – muzeum, opevnění

Parametry naučné stezky:

délka 3,5 km, čas prohlídky 1,5 hodiny, 2 strmější sestupy, průchod štolou (není třeba světlo), po dešti kluzký terén.

Veřejná doprava: Beroun, Srbsko, Popovice, Liteň – vzdálenost k naučné stezce 5 – 10 km podle trasy

Koněpruské jeskyně

Tel.: 0311/22405

Provozní doba:

Krápníková jeskyně na území Českého krasu v blízkosti hradů Karlštejn a Křivoklát. Jeskyně je významná tím, že v jedné části podzemního komplexu byla v 15. století penězokazecká dílna, což je zde demonstrováno malou expozicí.

ZDROJ: www.stezka.cz