Chřástal a etika
(Petruška Šustrová, Lidové noviny, 7. července 2006)
(Petruška Šustrová, Lidové noviny, 7. července 2006)
Sleduji teď veřejné dění spíše sporadicky: je vedro a navíc dokončuji práci, která vyžaduje hodně času a velkou pozornost. Přesto ke mně dolehly dvě spíše okrajové zprávy, které věcně nemají nic společného, ale jsou si podobné tím, jak jsou překvapivé.
…
Druhá zpráva je podobně bizarní: ochránci přírody si hodlají stěžovat v Bruselu, že česká armáda nechrání dostatečně zájmy chřástalů polních. Pronajala technařům prostor, aby tam mohli uspořádat letošní CzechTek, a ten se koná poslední víkend v červenci, tedy zrovna v době, kdy toto vzácné ptáče vyvádí mladé. Dunějící soundsystémy i celodenní a celonoční tanec nepochybně mohou chřástaly poplašit, plaší i lidi, a to jsou bytosti podstatně otrlejší. Jen si nejsem jista, zda se armádní cvičení odehrávají tak potichu a ohleduplně, aby si toho chřástalové nevšimli. Má snad armáda vojenský prostor na to, aby tam hlídala klid ohrožených ptáků? A – pardon – nebyla by v tom případě vhodnější přírodní rezervace? Samozřejmě se mi dere na jazyk také škodolibější otázka: pročpak ochránci přírody za chřástala nebojovali v minulosti? To si mysleli, že mu tanky a dunění děl nevadí? Nebo že by se to snad bylo nesmělo?
Nedá se ovšem vyloučit, že obě odůvodnění – na první pohled absurdní – jsou nesena čistými úmysly, že nemají zakrýt postranní (tedy pravou) motivaci. Lidé hluboce zaujatí svým problémem (tedy ministerstvo vnitra etikou a ochránci přírody chřástalovým blahem) mívají sklon přehlédnout širší souvislosti a mohou jim různé skutečnosti uniknout. Například to, že ministr obrany smlouvou s technaři ulomil hrot společenského sváru, který naši zemi sužuje už déle než deset let a loni vyvrcholil nechutným násilím. A že bychom mu měli být vděčni – koneckonců tancemilovní technaři jsou svým způsobem taky ohrožený druh, i když nemají křídla.
celý komentář na: ..:. Lidovky.cz :.
Sleduji teď veřejné dění spíše sporadicky: je vedro a navíc dokončuji práci, která vyžaduje hodně času a velkou pozornost. Přesto ke mně dolehly dvě spíše okrajové zprávy, které věcně nemají nic společného, ale jsou si podobné tím, jak jsou překvapivé.
…
Druhá zpráva je podobně bizarní: ochránci přírody si hodlají stěžovat v Bruselu, že česká armáda nechrání dostatečně zájmy chřástalů polních. Pronajala technařům prostor, aby tam mohli uspořádat letošní CzechTek, a ten se koná poslední víkend v červenci, tedy zrovna v době, kdy toto vzácné ptáče vyvádí mladé. Dunějící soundsystémy i celodenní a celonoční tanec nepochybně mohou chřástaly poplašit, plaší i lidi, a to jsou bytosti podstatně otrlejší. Jen si nejsem jista, zda se armádní cvičení odehrávají tak potichu a ohleduplně, aby si toho chřástalové nevšimli. Má snad armáda vojenský prostor na to, aby tam hlídala klid ohrožených ptáků? A – pardon – nebyla by v tom případě vhodnější přírodní rezervace? Samozřejmě se mi dere na jazyk také škodolibější otázka: pročpak ochránci přírody za chřástala nebojovali v minulosti? To si mysleli, že mu tanky a dunění děl nevadí? Nebo že by se to snad bylo nesmělo?
Nedá se ovšem vyloučit, že obě odůvodnění – na první pohled absurdní – jsou nesena čistými úmysly, že nemají zakrýt postranní (tedy pravou) motivaci. Lidé hluboce zaujatí svým problémem (tedy ministerstvo vnitra etikou a ochránci přírody chřástalovým blahem) mívají sklon přehlédnout širší souvislosti a mohou jim různé skutečnosti uniknout. Například to, že ministr obrany smlouvou s technaři ulomil hrot společenského sváru, který naši zemi sužuje už déle než deset let a loni vyvrcholil nechutným násilím. A že bychom mu měli být vděčni – koneckonců tancemilovní technaři jsou svým způsobem taky ohrožený druh, i když nemají křídla.
celý komentář na: ..:. Lidovky.cz :.
Sdílet článek na sociálních sítích