Čtvrtek, 28. března 2024

Rekordní sucho v Amazonii trvá, pralesům hrozí úplné zničení

Rekordní sucho v Amazonii trvá, pralesům hrozí úplné zničení

Amazonský deštný prales byl ještě nedávno považován za jeden z nejstabilnějších ekosystémů na světě. Jenomže experiment zaměstnanců amerického Výzkumného centra ve Woods Hole (Woods Hole Research Center, WHRC) v Massachusetts naznačil, že pravě jemu hrozí vážné nebezpečí. Je možné, že už po třech letech sucha bude překročena kritická hranice a nastartován proces, který celý prales nenávratně zničí a přetvoří v savanu nebo poušť. Tvrdí to autoři článku vydaného 23. července 2006 v britském deníku The Independent. Po rekordně suchém roku 2005 začala v Amazonii letošní sezóna znovu atypicky a situace v regionu si tak zřejmě opět vyžádá vyhlášení vyjímečného stavu.

Orientační mapa Amazonského deštného pralesa s vyznačenou pozicí Národního parku Tapajós, který byl vybrán pro experiment Dr. Nepstada. Tým pod vedením specialisty Dr. Daniela Nepstada z WHRC v lednu 2002 vyznačil uprostřed Národního parku Tapajós v Brazílii plochu deštného pralesa o rozměru 100 krát 100 metrů a v období dešťů ji zakrýval dřevěnými rámy potaženými umělohmotnou fólií. Kolem sledovaného prostoru byly vyhloubeny odvodňovací kanály, aby se ke stromům nedostala žádná vláha. Nepstad chtěl tímto způsobem simulovat předpokládané projevy globálního oteplování. Vědci se obklopili sofistikovanými přístroji a domnívali se, že během pěti let, po kdy měl pokus trvat, nezaregistrují žádné významnější změny.

S prvním rokem sucha se stromy vypořádaly bez problémů. Také druhý rok přežily, přestože musely své kořeny zapouštět hlouběji do půdy. Mladší dřeviny však zpomalily nebo úplně zastavily svůj růst. Vstřebávání oxidu uhličitého ze vzdudu se významně snížilo. V průběhu třetího roku začaly stromy odumírat. Týkalo se to zejména dospělých velikánů nejvíce ozařovaných sluncem. Nižší stromy se obtížným podmínkám přizpůsobovaly lépe. Tím se změnil charakter pralesa a svrchní vrstva půdy byla častěji vystavena slunečním paprskům. Pokus dosud neskončil, konečná zpráva by měla být zveřejněna v roce 2007.

Na satelitní fotografii NASA ze 17. září 2005 jsou červenými body zvýrazněna ohniska požárů v jihovýchodní části Brazílie a v Bolívii. Dílčí poznatky odhalily velmi výrazný vliv sucha na stabilitu deštného pralesa. Zároveň vyvolaly znepokojení, protože abnormální sucho v této části světa není problémem vzdálené budoucnosti. Bezprecedentní sucho zasáhlo Amazonskou pánev už v minulém roce (více v článku Rekordní sucho v povodí Amazonky, vyjímečný stav) a ani letošní rok nebude podle všeho lepší. Hladina vody v největší světové řece poklesla na historické minimum. Například v rezervaci Mamirauá zaostává hladina za normálem o 15,5 metru. Některé přítoky úplně vyschly. Mnoho milionů ryb uhynulo. Desetitísíce lidí jsou odříznuty od zásobování potravinami a léky. V suchém porostu se navíc snadno šíří požáry. V září 2005 satelity v povodí řeky zaznamenaly 73 tisíc jednotlivých ohnisek. Pokud se situace ani v příštích letech nezlepší, je pravděpodobné, že stromy začnou hromadně hynout. Možná už příští rok by mohl být iniciován proces, který v lepším případě změní prales v savanu, v horším případě v poušť. The Independent dokonce cituje přední světovou expertku Dr. Deborah Clarkovou z univerzity v Missouri, podle níž byla pojistka amazonského ekosystému zničena.

Dr. Nepstad předpovídá obrovské požáry, které se rychle rozšíří po vyprahlé krajině a při nichž se do ovzduší uvolní enormní množství oxidu uhličitého. Globální oteplování se ještě více urychlí. Severní polokoule bude postižena smrtonosným suchem. Novináři Geoffrey Lean a Fred Pearce srovnávají současné dění s prvním výjevem z apokalypsy a varují, že nakonec se náš svět může stát neobyvatelnou pustinou. Bod zlomu je ve skutečnosti mnohem blíž, než si je většina lidí v této chvíli ochotná připustit.

Počítačové modely ukázaly, že pokud bude Amazonský prales poškozen přibližně z poloviny, dojde k překročení kritické úrovně a plíce planety zkolabují. Ještě nedávno se vědci domnívali, že tento vývoj v dohledné době nehrozí. Realita překvapila nejenom je. "To, co bylo předpovězeno pro rok 2050, se možná začalo dít už v roce 2005," vysvětlil Dr. Antonio Nobre z brazilského Národního institutu pro výzkum Amazonie (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazônia, INPA).

Za posledních 100 let bylo vykáceno nebo vymýceno přes 50 procent rozlohy tropických deštných pralesů. Amazonský prales přišel zhruba o jednu pětinu zalesněné plochy. Dalších 22 procent bylo dřevorubci těžce poškozeno, takže půda na řadě míst není chráněna před slunečním zářením a vysychá. Každým rokem je navíc vykáceno území o velikosti Walesu.

Loňské katastrofální sucho v povodí řeky Amazonky na fotografii Greenpeace. "S každým stromem, který pokácíme, zvyšujeme pravděpodobnost, že zlomový bod bude překročen," řekl Dr. Philip Fearnside z INPA. Jak je tento okamžik vzdálený? Rekordní sucha jsou možná více než jen varováním. Odlesňování už mohlo narušit přirozený cyklus vzdušných proudů. Slábnoucí odpařování v Amazonii souvisí se slabší intenzitou severovýchodních pasátů a s přehříváním povrchových vod v Atlantském oceánu. Proto bylo minulý rok tolik hurikánů a proto se nad brazilské pralesy dostává méně vlhkosti, než by mělo. Sucho je tak stále větší. "Domníváme se, že je to začarovaný kruh," dodal Dr. Nobre.

I přes zjevnou snahu o potlačení ilegálního kácení zůstává tempo odlesňování dvojnásobné v porovnání se stavem před 10 lety. Brazilská vláda vyzvala mezinárodní společenství ke společnému postupu. Všechny státy by se měly sjednotit a zaplatit cenu za přežití pralesa. Kalkulace Hylton Philipson a British merchant banker odhadují částku potřebnou na záchranu na 60 miliard dolarů ročně, což se může zdát mnoho, ale není to ani třetina ročních výdajů na válku v Iráku. Není čas na otálení. "Pokud nebudeme jednat hned, ztratíme Amazonský prales, který pomáhá udržovat životní podmínky na celém světě," uzavřel Dr. Fearnside.


Popis k obrázkům: Na prvním obrázku vlevo nahoře je orientační mapa Amazonského deštného pralesa s vyznačenou pozicí Národního parku Tapajós, který byl vybrán pro experiment Dr. Nepstada. Na druhé satelitní fotografii ze 17. září 2005 jsou červenými body zvýrazněna ohniska požárů v jihovýchodní části Brazílie a v Bolívii. Třetí snímek dokumentuje loňské katastrofální sucho v povodí řeky Amazonky.

Zdroje:
- WHRC (Drought Simulation)
- NASA (Fires and smoke in Bolivia and Brazil)
- Greenpeace (Amazon runs dry)


Zpracováno podle:
- The Independent (23.07.2006, Amazon rainforest 'could become a desert')
- The Independent (23.07.2006, Dying Forest: One year to save the Amazon)
- Forests.org (23.07.2006, Amazon rainforest 'could become a desert', kopie)
- Forests.org (23.07.2006, Dying Forest: One year to save the Amazon, kopie)
- The Guardian (17.07.2006, Drought threatens Amazon basin)
- WHRC (21.03.2005, World’s Largest Rainforest Drying Experiment Completes First Phase)
- WHRC (Drought Simulation)

Další zdroje:
- WHRC (Daniel C. Nepstad, Ph.D, M.S., B.A.)
- ICTE (Deborah A. Clark, Ph.D.)
- WHRC (Woods Hole Research Center)
- INPA (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazônia)

http://gnosis9.net

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů