Ředitel botanické zahrady přírodu na Mostecku chválil i kritizoval
Most - Přírodu na Mostecku přijel zhodnotit ředitel Botanické zahrady Univerzity
Karlovy Václav Větvička. Učinil tak kvůli přípravě budování nového arboreta,
lesoparku s vzácnými dřevinami a rostlinami. Přijal také pozvání ke spolupráci v
arbotýmu, který projekt vypracovává a předkládá.
Společně s předsedou hospodářské komory Rudolfem Jungem a ekologem Stanislavem
Štýsem se ředitel botanické zahrady podíval na různá místa v Mostě a jeho okolí.
Cílem procházky byla Matylda, vinice v Čepirozích, lom Vršany, hrad Hněvín a
rekultivovaná plocha za kostelem. Právě na posledním zmiňovaném místě by mělo
vzniknout arboretum.
"Václav Větvička velmi ocenil myšlenku vybudovat arboretum na takzvané zelené
louce. Také se mu zde líbil způsob rekultivace," řekl Rudolf Jung, předseda
komory.
"Shodli jsme se, že pro laika je na Mostecku velmi těžké nalézt hranici
rekultivované plochy a přírodní krajiny," dodal předseda.
Botanik Václav Větvička však mosteckou krajinu pouze nechválil, jeho kritika
padla na špatnou úpravu nově vysazených stromků. "Stromky za kostelem nemají
zastřiženou korunu, jsou tak odsouzeny k usychání," uvedl botanik a ředitel
botanické zahrady v jedné osobě.
V ideovém plánu arboreta se tým shodl, že vhodné umístění by bylo v rovině i ve
svazích s několika odlišnými druhy zemin a s místy suchými, vlhkými i
mokřadnými. V lesoparku by se měla nacházet i přehlídka hornin, která by
představovala naučně cennou geologickou expozici. Počáteční myšlenka je
přiblížit arboretum spíše přehlednému přírodnímu parku, nežli klasické botanické
zahradě.
Most - Přírodu na Mostecku přijel zhodnotit ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václav Větvička. Učinil tak kvůli přípravě budování nového arboreta, lesoparku s vzácnými dřevinami a rostlinami. Přijal také pozvání ke spolupráci v arbotýmu, který projekt vypracovává a předkládá.
Společně s předsedou hospodářské komory Rudolfem Jungem a ekologem Stanislavem Štýsem se ředitel botanické zahrady podíval na různá místa v Mostě a jeho okolí. Cílem procházky byla Matylda, vinice v Čepirozích, lom Vršany, hrad Hněvín a rekultivovaná plocha za kostelem. Právě na posledním zmiňovaném místě by mělo vzniknout arboretum.
"Václav Větvička velmi ocenil myšlenku vybudovat arboretum na takzvané zelené louce. Také se mu zde líbil způsob rekultivace," řekl Rudolf Jung, předseda komory.
"Shodli jsme se, že pro laika je na Mostecku velmi těžké nalézt hranici rekultivované plochy a přírodní krajiny," dodal předseda.
Botanik Václav Větvička však mosteckou krajinu pouze nechválil, jeho kritika padla na špatnou úpravu nově vysazených stromků. "Stromky za kostelem nemají zastřiženou korunu, jsou tak odsouzeny k usychání," uvedl botanik a ředitel botanické zahrady v jedné osobě.
V ideovém plánu arboreta se tým shodl, že vhodné umístění by bylo v rovině i ve svazích s několika odlišnými druhy zemin a s místy suchými, vlhkými i mokřadnými. V lesoparku by se měla nacházet i přehlídka hornin, která by představovala naučně cennou geologickou expozici. Počáteční myšlenka je přiblížit arboretum spíše přehlednému přírodnímu parku, nežli klasické botanické zahradě.
PAVLÍNA NEVRLÁ
Společně s předsedou hospodářské komory Rudolfem Jungem a ekologem Stanislavem Štýsem se ředitel botanické zahrady podíval na různá místa v Mostě a jeho okolí. Cílem procházky byla Matylda, vinice v Čepirozích, lom Vršany, hrad Hněvín a rekultivovaná plocha za kostelem. Právě na posledním zmiňovaném místě by mělo vzniknout arboretum.
"Václav Větvička velmi ocenil myšlenku vybudovat arboretum na takzvané zelené louce. Také se mu zde líbil způsob rekultivace," řekl Rudolf Jung, předseda komory.
"Shodli jsme se, že pro laika je na Mostecku velmi těžké nalézt hranici rekultivované plochy a přírodní krajiny," dodal předseda.
Botanik Václav Větvička však mosteckou krajinu pouze nechválil, jeho kritika padla na špatnou úpravu nově vysazených stromků. "Stromky za kostelem nemají zastřiženou korunu, jsou tak odsouzeny k usychání," uvedl botanik a ředitel botanické zahrady v jedné osobě.
V ideovém plánu arboreta se tým shodl, že vhodné umístění by bylo v rovině i ve svazích s několika odlišnými druhy zemin a s místy suchými, vlhkými i mokřadnými. V lesoparku by se měla nacházet i přehlídka hornin, která by představovala naučně cennou geologickou expozici. Počáteční myšlenka je přiblížit arboretum spíše přehlednému přírodnímu parku, nežli klasické botanické zahradě.
PAVLÍNA NEVRLÁ
Zdroj:Deník Mostecka
Sdílet článek na sociálních sítích