Zahrádkáře trápí sviluška chmelová

Teplice - I když je v současnosti období dovolených a prázdnin v plném proudu je třeba i v těchto horkých dnech věnovat zvýšenou péči našim zahrádkám.
Ing. Vladimír Antoš z obvodního oddělení Teplice Státní rostlinolékařské správy poradí zahrádkářům na Teplicku, co dělat proti škůdcům, které je v současné době nejvíc trápí.

Co by měli zahrádkáři dělat především?

V extrémním horku, jaké nyní panuje, je třeba nejvíce dbát na pravidelnou a včasnou zálivku rostlin, ale také je nezbytné sledovat vývoj některých škůdců. K takovým škůdcům patří bezpochyby i svilušky. Právě nyní je období, kdy se s nimi nejvíce můžeme setkat. Mezi velmi obávaný druh patří zejména sviluška chmelová.

Jak sviluška vypadá a jak rychle se množí?

Sviluška chmelová je kosmopolitně rozšířený fytofágní roztoč velký přibližně 0,5 mm., zbarvení je zelené, šedožluté, téměř průsvitné. V létě nebo v teplém prostředí mají samičky a vajíčka bílou barvu a na zadní straně dvě nazelenalé skvrnky. Přezimující samice mají oranžovou nebo červenou barvu. Jedna samička naklade během svého života asi 100 vajíček. Noví jedinci se líhnou v závislosti na klimatických podmínkách. Celý tento proces je hodně závislý zejména na teplotě, ale i na vlhkosti. Svilušky milují teplé a suché prostředí. Při teplotě 21 ° C potřebují na vytvoření nové generace 14 dní a při teplotě nad 30 ° C jim postačí 3,5 dne! Není tedy divu, že během krátké doby dokážou zničit celou úrodu.

Jaké rostliny svilušky napadají nejčastěji?

Okruh hostitelských rostlin je poměrně široký, patří sem mnoho kulturních i plevelných rostlin. Zvláště ohrožen je fazol, okurka a paprika. Sviluška chmelová je vázána na nadzemní části hostitelských rostlin, kde škodí sáním. Kolonizuje nejčastěji spodní stranu listů, při přemnožení ji nalezneme i na svrchní straně listů, na poupatech, květech i plodech.

Jak poznáme, že nám zeleninu napadla právě sviluška?

V důsledku sání dochází k poškození listů rozkladem chloroplastů v buňkách, což je doprovázeno barevnými změnami. Lícové strany listů napadených rostlin postupně získávají světlejší až žluté zbarvení, přičemž žilnatina zůstává zelená. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají, rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a mnohdy i předčasně hynou. Dalšími příznaky bývají drobné pavučinky, které můžeme nejdříve pozorovat na spodní straně listů, později i mezi jednotlivými listy.

Jak je možné se bránit a jaký chemický postřik je možné použít?

S ochranou je třeba začít při prvních zjištěných výskytech svilušky. Vzhledem k malé velikosti svilušek je ale velmi těžké zpočátku rozpoznat jejich přítomnost. Proto je dobré si na pomoc vzít lupu a důkladně prozkoumat spodní strany listů a stonky. K ochraně je možno použít chemické prostředky tzv.akaricidy. Zde je třeba upozornit, že chemická ochrana zatěžuje životní prostředí a při její aplikaci musíme dodržovat podmínky uvedené v příbalovém letáku. Velice důležité je dbát na dodržování ochranné lhůty tj. na nejkratší přípustný interval (ve dnech) mezi posledním ošetřením a sklizní. Vzhledem k riziku rychlého vzniku rezistence a rozdílné citlivosti různých stádií svilušek, je také zapotřebí měnit používané skupiny účinných látek. Z registrovaných přípravků lze užít Omite 30W, Omite 570EW nebo Talstar.

Je i jiná možnost než chmická ochrana?

Druhou možností jak zasáhnout proti sviluškám je nasazení biologické ochrany ve sklenících. Proti svilušce můžeme aplikovat dravého roztoče Phytoseiulus persimilis. Tento druh ochrany je sice finančně náročnější, ale lze jej použít i tam, kde jsou svilušky odolné vůči chemickým prostředkům. Jejich aplikace je vysoce účinná a pro rostliny i živočichy naprosto neškodná.

(re)

Fotografie: Voda je život. Okurky povzbuzuje vodou k rychlejšímu růstu Jitka Lamačová. Na zahrádce ve Světci se zatím se sviluškou chmelovou nesetkala.
Foto Zdeněk Traxler