Kdysi nedotčená příroda u řeky Moravy se těší zájmu turistů

"Na úseku severně od Bratislavy je návštěvnost dosti vysoká. Odhadujeme, že sem přijde na 30.000 až 40.000 lidí ročně," řekl ČTK ředitel Chráněné krajinné oblasti Záhoří Dušan Valachovič. Tamní příroda, kde je možno kromě typických mokřadel vidět chráněného bobra evropského a mnoho vzácných ptáků, plazů, ryb a rostlin, přitahuje hlavně cyklisty, z okolních vsí i rybáře či lovce. Pěších turistů je méně i proto, že pro ně v celé oblasti řeky není ani jedna značená turistická stezka.

Příroda se podle ochranářů vyrovnává s větší návštěvností různě. Nejznámější chráněný živočich bobr si z turistů prý nic nedělá. "Na bobra nemůže mít turistika vliv. Bobr je noční zvíře," připomněl Valachovič.

Horší dopad má přítomnost lidí na hnízdící ptáky, které může rušit. "Negativní vliv má například na některé citlivější hnízdící ptáky, jako je luňák červený, ale samozřejmě velmi negativně působí vyrušování i na stěhovavé druhy ptactva, jako jsou husy a kachny, které měly ideální podmínky, když tato oblast byla uzavřená," dodal Tomáš Blaškovič ze Společnosti pro ochranu ptactva na Slovensku.

Individuální turistika však přírodě neškodí, pokud lidé nevstupují do chráněních rezervací. "Největším problémem jsou rybáři," konstatoval Valachovič. Právě ti se s hnízdícími ptáky setkávají nejčastěji. Někteří z nich přírodu znečišťují nebo do oblasti jezdí auty. Pokuta za to se může vyšplhat až na 100.000 slovenských korun. Obvykle se ale pohybuje kolem dvou tisícovek.

Chráněná krajinná oblast Záhoří má ale jen jednoho lesního hlídače, a proto kontrola není příliš účinná, přiznal její ředitel. Jeho slova potvrzují i statistiky Obvodního úřadu pro životní prostředí v Malackách, který od začátku roku nevyměřil ani jednu pokutu, i když návštěvníci mohou vidět automobily u řeky Moravy často.

Z turistického ruchu kolem řeky Moravy však mají užitek některé obce v okolí. Nejzápadnější obec na Slovensku, Záhorská Ves, má například převoz přes řeku do rakouského Angernu a pro návštěvníky ubytovnu. "Funguje tady i agroturistika," řekl ČTK starosta Boris Šimkovič. Pochvaloval si, že cyklisté přijíždějí do jeho obce i ze sousedního Rakouska.

Jiná obec, Moravský Svätý Ján, podle starosty Jozefa Zajíce z přírodních krás ekonomický prospěch nemá. Stoupá ovšem zájem o zdejší školu v přírodě.

Většina toku řeky Moravy na Slovensku tvoří hranici s Rakouskem, proto byly zdejší lesy v době studené války a komunismu zcela nepřístupné. Po roce 1989 se situace výrazně změnila. Ostnatý drát, který se táhl podél hranice, byl odstraněn a do oblasti se dá bez problémů vstoupit. Od roku 1993 chrání lesy a mokřadla u řeky Moravy i mezinárodní konvence.