Vydra od Vydry

Na naše vydry číhá spousta nástrah, bohužel zejména ze strany lidí. Na Šumavě ale žije člověk, který je s vydrami nejlepší kamarád. S ochočeným Míšou se dokonce chodí i koupat.

Vydru říční rybáři odjakživa chytali do pastí, stříleli a trávili. K tomu se přidaly "vymoženosti" moderní doby: úpravy břehů řek, nárůst chalupaření kolem nich, automobilový provoz na mostech a pesticidy splachované z polí. A výsledek? Katastrofální úbytek těchto šelem v celé Evropě! V posledních letech však vyder zvolna přibývá. Promyšlené vysazování odchovaných jedinců do přírody a budování koridorů vhodných k jejich migraci vedlo k propojení východoevropské populace vyder s "kolegyněmi" z Čech, Rakouska a Německa. Naše republika má tedy pro evropské vydry klíčový význam.
Rybáři ale tahle milá a krásná zvířata hubit nepřestali a některá hynou i pod koly aut. Tady už začíná náš příběh se šťastným koncem. Před dvěma lety turisté upozornili ochranáře, že u řeky Vydry v úseku pod Antýglem píská pod velkým kamenem opuštěné vydřátko. "Jeho matku nejspíše zajelo auto," míní Mgr. Ivan Lukeš ze stanice pro handicapované živočichy v Kašperských Horách a zároveň i pracovník zdejšího muzea. Právě jeho zásluhou vyrostl z vyhublého uzlíčku chlupů statný samec Míša. V létě ho můžete vidět v pěkném výběhu u Turnerovy chaty - symbolicky opět u řeky Vydry. Na zimu se vrací do záchranné stanice. Třebaže byl vychován v bytě Ivana Lukeše, kde prý nejraději sledoval z křesla televizi, teď už celý rok pobývá venku. Ochránci přírody mu našli samičku a mladý vydří pár už odchoval první mládě. Míša přitom nepřestal být mazel, který si rád hraje s míčkem a nechá se od svého "adoptivního otce" hladit. Má také šanci zahrát si v jednom z chystaných zvířecích večerníčků Václava Chaloupka.

Co hubí vydry

Pomineme- li lidskou zlobu, pak to jsou jedovaté chemikálie, které se z vody dostanou přes plankton do ryb a nakonec ve velké koncentraci do vydřího organismu. To, že hodně vyder hyne na silnicích, se dá odstranit úpravou mostů. Vydry totiž místo pod mostem raději vcházejí do vody horem přes silnici. Stačilo by tedy pro ně vybudovat podél pilířů úzké chodníčky a bylo by po problému.

4x O VYDŘE

1. Náš druh se jmenuje vydra říční, ale v přímořských státech se nevyhýbá ani lovu v moři, kde si pochutnává na rybách, krabech a hvězdicích.

2. Vydra říční si často usnadňuje pohyb na sněhu tím, že se klouže po břiše. Mnoho pozorovatelů ale potvrdilo, že se i dospělé vydry často opakovaně kloužou jen tak pro radost.

3. Každá samice má svůj lovecký revír, jenž uživí ji i mláďata. Území samců je mnohem větší, protože zahrnuje revíry dvou až tří samic. Samec svůj "harém" pravidelně navštěvuje a zkoumá, která ze samiček je právě připravena k páření.

4. Pod vodou uplave bez nadechnutí až 400 metrů a plave rychlostí 14 km/hod. Hlavním "motorem" je vlnění těla a dlouhého ocasu, pohyby tlapkami vybavenými plovacími blánami se uplatní spíše při jemnějším manévrování.

VYDRA ŘÍČNÍ

Lasicovitá šelma vázaná na život u vody. Největší samci váží 15 kg a včetně ocasu měří kolem 120 cm. Samice může zabřeznout kdykoli a rodí v noře vystlané trávou 1 až 5 slepých mláďat. Jejich výchova trvá až 9 měsíců. Vydry se neživí jen rybami, ale také hryzci, žábami, raky a kachnami. Můžou se dožít 15 let; v přírodě je to však obvykle mnohem méně.

RADKA BOROVIČKOVÁ

Připravila TÁŇA TUČKOVÁ

Fotografie: Vydří kožich je mimořádně jemný a hustý, voda jím nikdy úplně nepronikne. Navíc chlupy nejsou stejně dlouhé, takže na vzduchu vytvoří spousty špiček, ze kterých voda okamžitě steče Pro vydry je nezbytně nutný pestrý jídelníček. Strava tvořená jen rybami jim vůbec nedělá dobře
Snímky ZDENĚK ROLLER

 Zdroj: Květy