Evropané se bojí vlků i bílých srn

V osmdesátých letech minulého století je zahnali do hor a vlci byli na hranici vyhynutí. Evropská unie je na začátku let devadesátých začala chránit, ale v posledních letech se vracejí a nechávají za sebou stovky obětí. Jsou tam, kde už je desítky let nikdo neviděl. A španělská vláda nyní musí žádat Brusel o povolení, aby je mohla zabíjet.
Farmář Ramón Hernández ze středošpanělské Segóvie ztratil od roku 2002 na tři stovky ovcí při záhadných nočních nájezdech. Že jsou to vlci, které tu nikdo desítky let neviděl, mu úřady uvěřily, až když jednoho chytil do pasti a vyfotografoval. "Do té doby mi říkali, že ovce zabíjejí zdivočelí psi," řekl listu El País.
V polovině osmdesátých let v horách na severu Španělska přežívalo dvě až pět stovek vlků. Nyní se odhaduje, že je jich nejméně 1500. Každý rok zabijí kolem 2200 ovcí a 220 krav.
Přitom stále platí direktiva EU z roku 1992, která je na jih od řeky Duero chrání a na severu povoluje jen omezený odstřel. Tři roky už ale působí v oblasti kolem Segóvie týmy, které oficiálně vlky zabíjejí s povolením Bruselu. Jde ale o omezený odstřel, od roku 2003 zabili jen v okolí Segóvie třináct vlků.
Farmáři jsou ale nespokojeni a podle policie pořádají neoficiální odstřel vlků. Spor tak vyvolává mezi místními zlou krev, protože úřady nyní žádají Brusel o rozšíření povoleného odstřelu. Proti tomu protestují ekologové. "Jsou jiné metody, jak pomoci farmářům, třeba kompenzace," citoval El País ekologa ze Segóvie Carlose Brava.
Spor o španělské vlky není jediným bojem mezi divokou přírodou a lidmi v Evropské unii. Na jedné straně ochránci přírody jásají, že se do volné přírody vracejí i šelmy, na druhé ale lidé už nejsou na soužití s nebezpečnými zvířaty zvyklí.
Široký ohlas vyvolalo letos v červnu zabití medvěda, který se z italské alpské rezervace vydal do bavorského podhůří. Chodil příliš blízko lidských obydlí, úřady proto povolily jeho zabití.
"Problémový Bruno", jak ho překřtila média, neustále přecházel rakousko-německé hranice, a utíkal tak lovcům z obou stran. "Bavorsko je jedinou zemí na světě, která nejprve jásá, že se jí do hor vrátil medvěd vybitý před 170 lety, a pak dá povolení k jeho odstřelu," řekl tehdy mluvčí bavorské organizace ochránců přírody Manfred Fleischer.
O vydání Brunova těla posléze požádala Itálie a v Bavorsku se staly populární suvenýry s jeho podobiznou.
Jiný bizarní spor kolem zvěře byl nedávno v Sasku, kde se úřady přely o to, zda zastřelit bílou srnu, která trpěla genetickou vadou.
Majitel pozemku i myslivci zastřelení odmítali. Podle pověr ten, kdo zabije bílou srnu, sám do roka zemře. Příkladem je rakouský následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d'Este, který prý zastřelil bílého jelena na podzim roku 1913. V červnu následujícího roku byl zavražděn v Sarajevu.