USA: strach o medvědy
Nebylo to tím, že by americké noviny neměly mezi svátky o čem psát. Velký
prostor, který minulý týden věnovaly zprávě, že administrativa navrhne zařadit
lední medvědy na seznam ohrožených druhů zvířat, měl jiný důvod.
Z americké perspektivy jde totiž o další malý, ale důležitý krůček k velkému
skoku: k oficiálnímu uznání dopadů globálního oteplování na životní prostředí. A
v kontextu právě skončeného roku je to logické završení zeleného posunu, který
Spojené státy loni zažily.
"Musíme ukončit závislost na ropě," prohlásil prezident George Bush před necelým
rokem ve své Zprávě o stavu Unie. Oznámil investice do výzkumu čistých motorů,
podporu technologií pro efektivnější získávání energie z obnovitelných zdrojů a
také návrat k jaderné energetice.
Podle komentátorů by měla administrativa poměrně obecně načrtnuté cíle podepřít
konkrétní legislativou, v americkém prostředí se ovšem znovu ukazuje, že hnací
silou podstatných změn je často byznys a příslib komerčního úspěchu. Nový
příklon administrativy k jaderné energii velmi rychle vyvolal zájem podnikatelů
v energetice. V létě 2005 zvažovaly možnost výstavby nových jaderných elektráren
dvě americké firmy. Letos je to už šestnáct společností, které dohromady
zamýšlejí uvést do provozu pětadvacet elektráren.
Ještě mnohem průkaznější je rozmach, který ve Spojených státech zažívá výroba
alternativních pohonných hmot pro automobily. K současné více než stovce
provozů, které po Spojených státech vyrábějí z rostlinné hmoty etanol, brzy
přibude dalších padesát loni rozestavěných továren.
Výroba etanolu, kterou řada států unie podporuje i různými daňovými úlevami, se
stala takřka módním a hlavně potenciálně velmi výdělečným byznysem.
"Je zřejmé, že se nacházíme v počáteční fázi zásadních změn zemědělského trhu,
způsobených rychle expandující produkcí biopaliv," uvádí ve své analytické
zprávě Credit Suisse Group, podle které připadla celá pětina loňské kukuřičné
sklizně v USA na výrobu biopaliv.
Ekologickému trendu se přizpůsobují i velké americké automobilky. Ve výrobě
takzvaných hybridních vozů, které kombinují spalovací motory s elektrickým
pohonem, sice v minulých letech zaspaly za japonskými společnostmi Honda a
Toyota. O to více se ovšem nyní američtí výrobci snaží svoji image vylepšit.
Vedle podnikatelského sektoru jsou to i jednotlivé státy Unie, které konkrétními
kroky v ekologii předbíhají federální vládu. Lídrem je Kalifornie, která loni na
podzim schválila legislativu, nazvanou Kalifornský zákon k řešení globálního
oteplování, podle které tento stát do roku 2020 o čtvrtinu omezí produkci
skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. A k iniciativě, požadující
zpřísnění limitů na obsah skleníkových plynů ve zplodinách automobilů, se
mezitím přidalo dalších deset států.
Dopady globálního oteplování se už také staly běžným "kuchyňským" tématem
amerických domácností. Ekologický dokument Ala Gorea Nepohodlná pravda měl loni
u veřejnosti takový ohlas, že média začala spekulovat, zda by Gore neměl v roce
2008 šanci v prezidentských volbách právě se svou ekologickou agendou.
"Obava z vyhynutí ledních medvědů může mít velký praktický a politický dopad.
Jako objekt dětské náklonnosti stejně jako vánočních reklam Coca-Coly zaujímá
lední medvěd významné místo v americké psychice," předpovídá pak deník
Washington Post, že americká veřejnost si nenechá jen líbit, aby ledním medvědům
pod tlapami roztávaly sněžné pláně, a že bude chtít po své vládě, aby začala
řešit příčiny globálního oteplování.
Nebylo to tím, že by americké noviny neměly mezi svátky o čem psát. Velký prostor, který minulý týden věnovaly zprávě, že administrativa navrhne zařadit lední medvědy na seznam ohrožených druhů zvířat, měl jiný důvod.
Z americké perspektivy jde totiž o další malý, ale důležitý krůček k velkému skoku: k oficiálnímu uznání dopadů globálního oteplování na životní prostředí. A v kontextu právě skončeného roku je to logické završení zeleného posunu, který Spojené státy loni zažily.
"Musíme ukončit závislost na ropě," prohlásil prezident George Bush před necelým rokem ve své Zprávě o stavu Unie. Oznámil investice do výzkumu čistých motorů, podporu technologií pro efektivnější získávání energie z obnovitelných zdrojů a také návrat k jaderné energetice.
Podle komentátorů by měla administrativa poměrně obecně načrtnuté cíle podepřít konkrétní legislativou, v americkém prostředí se ovšem znovu ukazuje, že hnací silou podstatných změn je často byznys a příslib komerčního úspěchu. Nový příklon administrativy k jaderné energii velmi rychle vyvolal zájem podnikatelů v energetice. V létě 2005 zvažovaly možnost výstavby nových jaderných elektráren dvě americké firmy. Letos je to už šestnáct společností, které dohromady zamýšlejí uvést do provozu pětadvacet elektráren.
Ještě mnohem průkaznější je rozmach, který ve Spojených státech zažívá výroba alternativních pohonných hmot pro automobily. K současné více než stovce provozů, které po Spojených státech vyrábějí z rostlinné hmoty etanol, brzy přibude dalších padesát loni rozestavěných továren.
Výroba etanolu, kterou řada států unie podporuje i různými daňovými úlevami, se stala takřka módním a hlavně potenciálně velmi výdělečným byznysem.
"Je zřejmé, že se nacházíme v počáteční fázi zásadních změn zemědělského trhu, způsobených rychle expandující produkcí biopaliv," uvádí ve své analytické zprávě Credit Suisse Group, podle které připadla celá pětina loňské kukuřičné sklizně v USA na výrobu biopaliv.
Ekologickému trendu se přizpůsobují i velké americké automobilky. Ve výrobě takzvaných hybridních vozů, které kombinují spalovací motory s elektrickým pohonem, sice v minulých letech zaspaly za japonskými společnostmi Honda a Toyota. O to více se ovšem nyní američtí výrobci snaží svoji image vylepšit.
Vedle podnikatelského sektoru jsou to i jednotlivé státy Unie, které konkrétními kroky v ekologii předbíhají federální vládu. Lídrem je Kalifornie, která loni na podzim schválila legislativu, nazvanou Kalifornský zákon k řešení globálního oteplování, podle které tento stát do roku 2020 o čtvrtinu omezí produkci skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. A k iniciativě, požadující zpřísnění limitů na obsah skleníkových plynů ve zplodinách automobilů, se mezitím přidalo dalších deset států.
Dopady globálního oteplování se už také staly běžným "kuchyňským" tématem amerických domácností. Ekologický dokument Ala Gorea Nepohodlná pravda měl loni u veřejnosti takový ohlas, že média začala spekulovat, zda by Gore neměl v roce 2008 šanci v prezidentských volbách právě se svou ekologickou agendou.
"Obava z vyhynutí ledních medvědů může mít velký praktický a politický dopad. Jako objekt dětské náklonnosti stejně jako vánočních reklam Coca-Coly zaujímá lední medvěd významné místo v americké psychice," předpovídá pak deník Washington Post, že americká veřejnost si nenechá jen líbit, aby ledním medvědům pod tlapami roztávaly sněžné pláně, a že bude chtít po své vládě, aby začala řešit příčiny globálního oteplování.
Z americké perspektivy jde totiž o další malý, ale důležitý krůček k velkému skoku: k oficiálnímu uznání dopadů globálního oteplování na životní prostředí. A v kontextu právě skončeného roku je to logické završení zeleného posunu, který Spojené státy loni zažily.
"Musíme ukončit závislost na ropě," prohlásil prezident George Bush před necelým rokem ve své Zprávě o stavu Unie. Oznámil investice do výzkumu čistých motorů, podporu technologií pro efektivnější získávání energie z obnovitelných zdrojů a také návrat k jaderné energetice.
Podle komentátorů by měla administrativa poměrně obecně načrtnuté cíle podepřít konkrétní legislativou, v americkém prostředí se ovšem znovu ukazuje, že hnací silou podstatných změn je často byznys a příslib komerčního úspěchu. Nový příklon administrativy k jaderné energii velmi rychle vyvolal zájem podnikatelů v energetice. V létě 2005 zvažovaly možnost výstavby nových jaderných elektráren dvě americké firmy. Letos je to už šestnáct společností, které dohromady zamýšlejí uvést do provozu pětadvacet elektráren.
Ještě mnohem průkaznější je rozmach, který ve Spojených státech zažívá výroba alternativních pohonných hmot pro automobily. K současné více než stovce provozů, které po Spojených státech vyrábějí z rostlinné hmoty etanol, brzy přibude dalších padesát loni rozestavěných továren.
Výroba etanolu, kterou řada států unie podporuje i různými daňovými úlevami, se stala takřka módním a hlavně potenciálně velmi výdělečným byznysem.
"Je zřejmé, že se nacházíme v počáteční fázi zásadních změn zemědělského trhu, způsobených rychle expandující produkcí biopaliv," uvádí ve své analytické zprávě Credit Suisse Group, podle které připadla celá pětina loňské kukuřičné sklizně v USA na výrobu biopaliv.
Ekologickému trendu se přizpůsobují i velké americké automobilky. Ve výrobě takzvaných hybridních vozů, které kombinují spalovací motory s elektrickým pohonem, sice v minulých letech zaspaly za japonskými společnostmi Honda a Toyota. O to více se ovšem nyní američtí výrobci snaží svoji image vylepšit.
Vedle podnikatelského sektoru jsou to i jednotlivé státy Unie, které konkrétními kroky v ekologii předbíhají federální vládu. Lídrem je Kalifornie, která loni na podzim schválila legislativu, nazvanou Kalifornský zákon k řešení globálního oteplování, podle které tento stát do roku 2020 o čtvrtinu omezí produkci skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. A k iniciativě, požadující zpřísnění limitů na obsah skleníkových plynů ve zplodinách automobilů, se mezitím přidalo dalších deset států.
Dopady globálního oteplování se už také staly běžným "kuchyňským" tématem amerických domácností. Ekologický dokument Ala Gorea Nepohodlná pravda měl loni u veřejnosti takový ohlas, že média začala spekulovat, zda by Gore neměl v roce 2008 šanci v prezidentských volbách právě se svou ekologickou agendou.
"Obava z vyhynutí ledních medvědů může mít velký praktický a politický dopad. Jako objekt dětské náklonnosti stejně jako vánočních reklam Coca-Coly zaujímá lední medvěd významné místo v americké psychice," předpovídá pak deník Washington Post, že americká veřejnost si nenechá jen líbit, aby ledním medvědům pod tlapami roztávaly sněžné pláně, a že bude chtít po své vládě, aby začala řešit příčiny globálního oteplování.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích