Příroda je z letošní zimy zmatena

Nezvykle teplá zima pokračuje. Předcházel ji přitom už nezvykle teplý podzim. Hodně lidem současné počasí vyhovuje. Ušetří za energie, mohou odložit kožichy a oblékat se volněji. Letošní zimu si také pochvalují třeba stavební firmy. Zato milovníci zimních sportů jsou naštvaní a také zemědělci se začínají znepokojovat. Zima bez sněhu znamená suchá pole na jaře. Je letošní zima opravdu extrémní a jak se s ní vypořádává příroda? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

To, že je dosavadní průběh zimy i loňského podzimu mimořádným výkyvem, potvrdil Radiu Praha i klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu. V pražském Klementinu nezaznamenali za uplynulých 230 let tak teplý podzim. Teplotní průměr za prosinec už nebyl tak extrémně vysoký, ale stejně byl nadnormální.

"A leden pokračuje, takže předpokládám, že těch pět měsíců vcelku bude představovat hodně extrémně teplé období."

Loňská zima naopak byla velmi studená a velmi dlouhá. Z toho ale podle Víta Květoně nelze nic vyvozovat.

"Meziroční výkyvy, to je v klimatologii běžné. Výkyvy mohou být velmi značné. Proto také z chování jednoho roku nechtějí klimatologové usuzovat na to, jestli existuje nebo neexistuje globální oteplování či ochlazování."

Příroda je ale atypickým průběhem zimy zmatena. Moderátorce dnešní relace Martině Lustigové třeba o Vánocích vykvetla na zahradě růže. Zvířátka se zase probouzejí ze zimního spánku. Také ptáci se chovají divně. Některé druhy na zimoviště v naší republice dosud nedorazily. Naopak se zde zdržují jedinci, kteří zapomněli odtáhnout na jih. Když člověk prochází ráno parkem, slyší štěbetání ptáků, jako kdyby už přišlo jaro. Tajemník České společnosti ornitologické Lukáš Viktora upřesňuje.

"To, co teď zpívá v parcích, jsou většinou rezidentní druhy, které neodlétají. Jsou to jednotlivé druhy sýkor, koňadra, modřinka, babka, brhlíci, eventuálně pěnkavy či kosové, kteří také neodlétají na zimu. A tito ptáci tedy skutečně zpívají výrazněji, takzvaným plným zpěvem, nikoliv tím zimním, tichým zpěvem. Je to skutečně neobvyklé, ale nemělo by to mít dramatické následky."

Pokud by ale teplé počasí trvalo dál, pak už by to prý mohlo mít pro ptáky negativní důsledky. Postavili by hnízda, ale nakladené snůšky by asi byly odsouzeny k nezdaru.

"Pak by to teoreticky mohlo mít negativní vliv na celý letošní reprodukční cyklus."

Dosavadní průběh zimy si naopak velmi pochvalují myslivci.

"Letošní průběh zimy je každopádně tak mírný, že množství potravy, kterou má zvěř k dispozici ve volném prostředí, je dostatečné k uspokojení životních potřeb."

Říká Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty. Ten také Radiu Praha potvrdil, že myslivcům by letošní zima měla poněkud vykompenzovat úbytek zvěře, ke kterému došlo kvůli kruté loňské zimě. Dlouhotrvající vysoké teploty ale přejí i houbařům. Jejich sezóna pokračuje prakticky nepřetržitě. Mykolog Miroslav Beran říká, že lesy jsou doslova plné hub. Něco takového ještě nezažil.

"V podstatě rostou houby pozdního podzimu, takže v lese uvidíme různé druhy penízovek, šupinovek, čirůvek, i lupenaté houby, které normálně rostou nejpozději v polovině listopadu."

Jak dlouho vlastně může teplé počasí vydržet? To si klimatolog Vít Květoň netroufá prognózovat. Pouze tipuje. Zima podle něj ale ještě přijde.

"Únor bude podstatně studenější a není vyloučeno, že i v březnu se dožijeme mrazivých dní. Klidně se mohou i v březnu vyskytnout teploty kolem mínus patnácti stupňů."