Čtvrtek, 28. března 2024

"Matka opic" vrátí šimpanze do pralesa

"Matka opic" vrátí šimpanze do pralesa

Je to výjimečná žena, skoro již legenda. Říkají jí "matka opic". Belgičanka Claudine Andréová stojí v čele boje za záchranu tvora, který se nám ze všech na světě podobá nejvíce - šimpanze bonobo. Toho v divočině najdeme pouze v pralesích afrického Konga.
"Mám pocit, jako bych svou silou bránila protržení přehrady," říká šedesátiletá žena, která v Kongu žije již 56 let. Ještě před dvaceti lety bylo v této bývalé belgické kolonii na sto tisíc bonobů, nyní možná desetkrát méně. Jejich největším nepřítelem jsou místní lidé, kteří je střílí kvůli masu, jež skončí v konžských restauracích. Také kácí jejich pralesy.

Legendy už nezabírají
Charismatická Andréová mě provází po svém Lola ya Bonobo, v místním jazyce lingala "Ráji šimpanzů bonobo". V lese o třiceti hektarech našlo domov 54 šimpanzů, jejichž rodiče většinou zabili chudí vesničané. Spolu s jedním konžským novinářem a dvěma japonskými vědci jsme tu jediní návštěvníci. Po rozbahněné cestě s obrovskými výmoly se lze nyní do rezervace těžko dostat i ve voze s náhonem na čtyři kola.
Claudine Andréová chystá velmi ambiciózní projekt. Asi polovinu svých v zajetí vychovaných šimpanzů chce vrátit do džungle. O to se u tohoto druhu ještě nikdo nepokusil. "Jsem si jistá, že se to podaří. Bonobové jsou jiní než ostatní lidoopi," tvrdí Andréová, kterou podporuje například i bývalá francouzská herečka Brigitte Bardotová či společnost Total.
Andréová doufá, že šimpanzi bonobo, kteří se z 20 procent pohybují po dvou nohou jako člověk, se dokážou alespoň zčásti vrátit do přírody díky specifickému způsobu, jímž snižují napětí a agresivitu ve skupině - četnými sexuálními styky. "Bonobové neznají sexuální a teritoriální vlastnictví," vysvětluje belgická aktivistka a primatoložka. Proto by se podle ní člověkem vychovaní šimpanzi měli vyhnout střetům s divoce žijícími tlupami.
"Obyvatelé území, kde šimpanzi bonobo žijí, je původně nezabíjeli. Na základě svých legend je považovali za předky nebo třeba bratrance," říká Andréová. "Afrika se ale rychle mění. Společnosti, které těží dřevo, si přivážejí do lesů dělníky z jiných kmenů a oblastí. Ti staré legendy neznají. Šimpanze bonobo proto loví a stromy pálí na dřevěné uhlí."

Domorodé "matky"
Nebezpečné mohou být i nejrůznější pověry. Třeba ty, že když se narozené dítě umyje vodou, do níž se dá kost šimpanze, bude zdravé.
"V době, kdy se tyto zvěsti nejvíc šířily, nám do sirotčince přivezli několik malých šimpanzů bonobo s useknutou končetinou," vzpomíná Andréová. I jiná mláďata lidoopů se do útulku dostávají většinou ve zuboženém stavu.
Lovci, kteří na jejich vystopování používají i psy, je obvykle najdou, jak se tisknou na těla zastřelených matek. Malý bonobo pro ně jako "bushmeat", tedy kus masa, nemá žádnou cenu, a tak se ho snaží prodat živého. Z lesa ho odnesou do vesnice, tam naloží na loď a dopraví třeba do metropole Kinshasy, kde ho pak nabízejí na ulici.
Jen málokteré z mláďat to přežije. Jsou totiž velmi závislá na matkách, které se o ně starají hodně dlouho - až pět let. Bez matek rychle umírají, takže se bez nich neobejdou ani v Lola ya Bonobo. Tady je ale zastupují čtyři domorodé ženy, jimž šimpanzi visí na zádech nebo na nich všelijak poskakují. Claudine Andréová, která zná všechny zdejší šimpanze jménem, se k nim chová jako k vlastním dětem.
Bonobové se podle ní kromě výraznějších lidských rysů liší od jiných lidoopů tím, že jejich skupiny jsou vnitřně více rovnostářské a žijí v matriarchátu. Když některý samec začne být agresivní a svým chováním narušuje klid, samice na něj společně zaútočí. Vytváří tak na první pohled neviditelnou alianci. Byť menší než samec, mají ve skupině významnější pozici.

Kdo to zaplatí?
Jak zastavit jejich lovení? "Jednou z malých nadějí je osvěta," říká Andréová, která zahájila projekt útulku Lola ya Bonobo před čtyřmi lety. Každý rok se snaží zajistit, aby se do opičího sirotčince dostalo deset tisíc konžských dětí a aby se dozvěděly, že šimpanze je nutné chránit. Chudým školám útulek dokonce zaplatí cestu autobusem.
Lovům by mohly zabránit i obavy z nemocí. Ze šimpanzů ve střední Africe se totiž nejspíš na lidi přenesl virus HIV, jenž vyvolává nevyléčitelnou chorobu AIDS. Problém je ale v tom, že někteří místní lidé nemají z nákazy strach - věří, že je ochrání Bůh.
Sirotčince pro jednotlivé druhy lidoopů, nejen šimpanze bonobo, se tak neustále zvětšují.
"Drama, které přitom řešíme, zní - kde na ně vzít peníze? Na fungování Lola ya Bonobo je každý měsíc zapotřebí osmnáct tisíc dolarů," uvádí Andréová.
"Když jsme útulek zřídili, chtěli jsme, aby se naši šimpanzi stali velvyslanci těch, co zbyli v přírodě. Každý bonobo, který se sem dostane, je ale špatnou zprávou," upozorňuje primatoložka. Na jedno živé mládě, které se objeví na trhu, bohužel připadá přibližně osm zabitých dospělých jedinců. Společenští bonobové se totiž drží neustále ve skupině, a to jejich lov usnadňuje.
"Ze všeho nejvíc bych si přála, aby ty sirotčince nemusely vůbec existovat," dodává Claudine Andréová.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů