Produkce biopaliv může poškodit přírodu

Biopaliva, zázračný lék mající zabránit globálnímu oteplování a zmenšit závislost na dovozu ropy, jsou celosvětovým hitem. Spojené státy uzavřely strategické partnerství s Brazílií, odkud chtějí dovážet alkohol. Ten může nahradit benzin. Velká Británie bude z biomasy už brzy vyrábět 20 procent své spotřeby energie, tvrdí její premiér Tony Blair. A světová spotřeba biopaliv se do roku 2011 téměř zdvojnásobí, uvádějí experti Mezinárodní energetické agentury.

Jenže v posledních měsících se čím dál častěji objevují pochybnosti o správnosti této cesty. Pěstování biopaliv totiž může ničit přírodu a část ekonomů poukazuje i na to, že jde často jen o metodu skrytých dotací pro americké a evropské farmáře.

Potíže s palmami

Na konci minulého měsíce Evropská komise veřejně připustila, že produkce biopaliv "může být na úkor přírody". Upozornila na to, že využívání biopaliv může vést k vyšší produkci skleníkových plynů než využití klasických paliv z ropy. Tyhle obavy "naočkovali" komisi Nizozemci.

Nizozemská vláda se na začátku letošního roku omluvila veřejnosti za to, že podporovala používání palmového oleje v automobilech. Je totiž neekologický. Palmový olej vyráběný v Indonésii byl přitom až dosud považován za ideální náhražku ropy. Palmy při svém růstu do sebe váží oxid uhličitý. Lze je dobře pěstovat. Jejich olej je "energetický koncentrát", který se snadno převáží i na velké vzdálenosti.

Jenže Holanďané zjistili, že v Indonésii není momentálně pro pěstování palem dost zemědělské půdy. Rolníci proto začínají vysušovat tamní bažiny. Rozklad a spalování rašeliny z vysušených bažin pak vede k uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší: Podle týdeníku Economist se při využití jedné tuny palmového oleje místo ropy sníží emise oxidu uhličitého do ovzduší o 3 tuny. Bohužel, při produkci jedné tuny oleje zároveň unikne v Indonésii do ovzduší kvůli vysoušení 33 tun oxidu uhličitého.

Zemědělci proti alkoholu

Dovozu jiných typů biopaliv - například alkoholu z brazilské cukrové třtiny pěstované na starých plantážích - ale brání vysoká cla. Za jejich zachování bojují evropští i američtí farmáři. Chtějí totiž vydělávat na pěstování dotovaných energetických plodin.

Přitom i přes masivní dotace jsou evropská a americká biopaliva drahá. Mohou za to méně příznivé přírodní podmínky a drahá pracovní síla. Experti Evropské komise například spočítali, že v unii by se vyplatilo pěstovat rostliny na alkohol a ten pak používat místo benzinu jen tehdy, kdyby cena ropy stoupla nad 90 dolarů za barel. Dnes stojí 66 dolarů za barel.

Nadějí pro Evropu a USA jsou prý nyní takzvaná biopaliva druhé generace - například výroba biolihu pomocí baktérií ze slámy či dřevního odpadu. Jenže jak poznamenává studie Evropské komise, tyto technologie jsou "ještě ve vývoji". První pokusnou továrnu na jejich výrobu plánuje v Americe postavit koncern DuPont za dva roky.

Zatím tedy chtějí evropští úředníci alespoň přemýšlet o tom, jak podpořit nová biopaliva. V USA se už rozhodli - zvyšují letos výdaje na výzkum biopaliv o 22 procent.