Katastrální území : Havlíčkova Borová, Staré Ransko (bývalý okres Havlíčkův Brod)
Nadmořská výška : 630 – 644 m
Výměra : 27,21 ha
Vyhlášeno : 1990

Přirozenou sukcesí zavodněných ploch po dřívější těžbě rud vznikla v lesním ekosystému s fragmemty přírodě blízké skladby porostů mokřadní společenstva s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

GEOLOGIE    Soustava zatopených prohlubní a vyvýšenin starých hald po dřívější těžbě rud tvoří výrazně antropogenní reliéf území na okraji okrsku Henzlička. Jeho podložím jsou hlubinné vyvřeliny ranského masivu, zejména olivinická gabra s troktolity a peridotity, vykazující místy značné sulfidické zrudnění. Překryty jsou svrchnokřídovými zvětralinami se sekundárními ložisky železných limonitových rud, která zde byla od středověku a zejména pak v 18. století těžena. Půdy vytvořené na mladších kvartérních jílovitohlinitých pokryvech byly těžbou ve značném rozsahu antropicky narušeny. Vznikla zde kultizem haldová, okraje jezírek jsou zrašelinělé.

KVĚTENA    Ve skladbě lesního porostu typů vlhké smrkové bučiny devětsilové, kyselé smrkové jedliny a hadcového boru naprosto převládá smrk ztepilý (Picea abies), dosahující místy značných dimenzí. Vtroušeny jsou zde buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvetris), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), ojediněle i jedle bělokorá (Abies alba) a na okrajích jezírek olše lepkavá (Alnus glutinosa). Ve vodních a mokřadních společenstvech sekundárně sukcesně zarůtajících okrajů jezírek roste mj. rdest alpinský (Potamogeton alpinus), bublintka menší (Utricularia minor), zevar nejmenší (Sparganium minimum), leknín bělostný (Nymphaea candida), rosnatka okrouhloslistá (Drosera rotundifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris),  ostřice dvoumužná (Carex diandra), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). V lesním podrostu na svazích dřívějších hald roste vranec jedlový (Huperzia selago), čarovník prostřední (Circaea x intermedia), růže převislá (Rosa pendulina), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hruštička menší (Pyrola minor) aj.

ZVÍŘENA    V epigeonu žíjí mj. střevlíci Carabus coricaeus, C. cancellatus a C. convexus. Vodní plochy slouží k rozmnožování čolka horského (Triturus alpestris), skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecné (Bufo bufo). V okolí jezírek je běžná ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), méně častý slepýš křehký (Anguis fragilis) a řídce se vyskytuje i užovka obojková (Natrix natrix). Bohatá je avifauna území. Hnízdí zde mj. sluka lesní (Scolopa rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), lejsek malý (Ficedula parva) a za potravou sem často zalétá čáp černý (Ciconia nigra).

LESNICTVÍ    Lesní porost je zařazen v kategorii lesa zvláštního určení a je zde plánován zdravotní výběr s uvolněním přirozeného zmlazení a rozpracováním k obnově jedle a buku. V mladších porostních skupinách bude prováděna výchova s podporou přirozených stanovištních dřevin a postupným snižováním zastoupení nepůvodního modřínu. Výhledovým cílem je vytvoření různověkého smíšeného lesa přirozené druhové skladby dřevin.

VYUŽITÍ    Reliéf území byl v minulosti antropicky přemodelován těžbou železných rud vrcholící v 18. století a vznikem hald a prohlubní nyní zaplavených vodou. Romantické prostředí jezírek bylo před vyhlášení chráněného území narušováno nepovoleným tábořením. Soustava jezírek je ponechávána bez zásahu, včetně kulisy okolního starého porostu.   

ZDROJ: CHKO Žďárské vrchy