Pátek, 29. března 2024

Přírodou západního Krušnohoří

Oba přírodní parky, původně vyhlášené jako “oblasti klidu”, najdeme v horských partiích
Přírodou západního Krušnohoří

Partie při zdrojnici říčky Rotavy. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekK naším nejdelším pohořím patří severočeské a západočeské Krušné hory, jejichž protáhlý hřbet sleduje německou státní hranici od členitého území Labských pískovců, až téměř k Ašskému výběžku. Zatímco východní část pohoří byla z větší části zahrnuta do přírodního parku Východní Krušné hory, v západním Krušnohoří – na území Karlovarského kraje – byly vyhlášeny dva rozlohou menší přírodní parky s několika přírodními rezervacemi a památkami.

Přebuzské vřesoviště na náhorní planině Krušných hor. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekOba přírodní parky, původně vyhlášené jako “oblasti klidu”, najdeme v horských partiích a v přilehlém podhůří severně od Sokolova, kde je odděluje úzký pruh území mezi Kraslicemi a Rotavou. Nejzápadnější výběžek Krušných hor vyplňuje Přírodní park Leopoldovy Hamry. Jeho povrch klesá od hraničního hřbetu (Počátecký vrch, 818 m n.m.), až do podhorské sníženiny Chebské pánve. Na západě u města Luby bezprostředně navazuje na další příhraniční Přírodní park Kamenné vrchy, který je však už součástí pohoří Smrčiny. Horská “kra” Leopoldových Hamrů je rozčleněna několika bystřinami - přítoky Ohře, například Libockým potokem s vodní nádrží Horka a říčkou Svatavou, protékající Kraslicemi. Součástí přírodního parku jsou také tři zvláště chráněná území. Plošně nejrozsáhlejší (přes 23 ha) je přírodní rezervace přiléhavě nazvaná V rašelinách, zaujímající mírně skloněné rozvodí Svatavy a Libockého potoka (přibližně v 670 m n.m.) asi čtyři kilometry severozápadně od Oloví. Zdejší lesní porosty se vyznačují větším množstvím kříženců borovice lesní a blatky. V nedaleké přírodní památce Studenec v pramenné partii Studeneckého potoka jsou chráněny mokřiny a rybníček s výskytem ďáblíku bahenního, kosatce žlutého, vachty trojlisté a dalších ohrožených rostlin. Zcela odlišná je přírodní památka Vysoký kámen na stejnojmenném návrší (774 m) nad obcí Kostelní v jihozápadním okolí Kraslic. Objektem ochrany je zde členitý, téměř 0,5 km dlouhý skalnatý hřeben, “modelovaný” mrazovým zvětráváním nestejně odolných hornin - velice tvrdých křemenců a měkčích fylitů. Jižnímu okraji dominuje několik štíhlých a křivolakých křemencových skalních věžiček, jejichž bizarní tvar byl inspirací k dávným pověstem. Okrajové skalisko je upraveno na vyhlídku do západního českého a německého Krušnohoří. Rozličné přírodní zajímavosti se skrývají také na území Přírodního parku Přebuz, pojmenovaného podle obce, rozprostřené na náhorní krušnohorské planině. Nejvýše zde vystupuje vrch Špičák (991 m), zvýrazněný vyhlídkovým altánkem a s členitým Skalním městem na západním výběžku. Svahy Špičáku se sklánějí do malebného Rájeckého údolí, které s přilehlým lyžařským střediskem Bublavou patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům tohoto území. K nejcennějším zvláště chráněným územím v přírodním parku Přebuz patří několik “rašelinných” rezervací. Na náhorních planinách (v nadmořských výškách nad 900 m) a v obtížně dostupných příhraničních partiích, často trefně nazývaných “Konec světa”, k nim patří dvě národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero (chráněná už od roku 1933 na ploše téměř 27 ha) a Velký močál (s téměř dvojnásobnou rozlohou). V obou případech jde o horská rašeliniště s četnými vodními tůňkami a s typickou rašelinnou květenou i zvířenou. Poblíž obce Přebuz zaujme působivé Přebuzské vřesoviště, vzniklé na místě odtěženého rašeliniště a chráněné na ploše téměř devadesáti hektarů v přírodní památce. Romantická rašeliniště jsou chráněna též na čtyřech menších mokřinových plochách přírodní památky Rašeliniště Haar jihozápadně od Přebuzi. Na jižním okraji přírodního parku najdeme také chráněnou geologickou lokalitu - přírodní památku Kamenný hřib, vystupující nad silnicí z Krásné Lípy do Šindelové. Tento nevelký skalní útvar, vyznačující se širším “kloboukem” a užší nízkou “nohou”, vznikl zvětráváním deskovitě a kvádrovitě odlučné krušnohorské žuly.

Doc. RNDr. Jan Vítek

http://www.mvcr.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů