Medvědí hvězdy jsou v Alpách i v zoo
Před rokem se hrdinou středoevropských médií stal medvěd Bruno, který se ze své
mateřské italské rezervace přes Alpy zatoulal až do Rakouska a Bavorska. Tam ho
prohlásili za nebezpečného a odstřelili.
Před rokem se hrdinou středoevropských médií stal medvěd Bruno, který se ze své mateřské italské rezervace přes Alpy zatoulal až do Rakouska a Bavorska. Tam ho prohlásili za nebezpečného a odstřelili.
Letos mají Alpy pro změnu hrdiny dva. Jsou to Brunovi bratři, kteří se podle švýcarské televize ze stejné rezervace přesunuli pro změnu do jihovýchodního koutu Švýcarska. A švýcarští lovci a farmáři podobně jako před rokem jejich kolegové v Bavorsku znovu volají po odstřelu.
"Dosud zabili kolem třiceti ovcí a mají také chuť na med z horských úlů," řekl serveru Spiegel Online Georg Brosi, šéf zemědělské agentury regionu Graubünden. "Dělají ale jen přirozené věci."
To znamená, že dosud nenapadli člověka, spíše se před ním ukrývají, což zjistili i švýcarští novináři, kteří se medvědy pokusili vystopovat. Natočili jen jednoho a nejsou si jisti, jestli jde o zvíře označené jako JJ3 - tedy loni narozený Brunův bratr - nebo MJ4, mladší Brunův nevlastní bratr. S Brunem mají společnou matku, slovinskou medvědici Jurku, kterou Italům spolu s dalšími medvědy dali Slovinci.
Bruno a jeho bratři jsou totiž hmatatelným výsledkem Evropskou unií financovaného projektu Ursus, který začal v roce 1996 s cílem znovu italsko-německo-rakouské pomezí osídlit medvědy. Ve Švýcarsku byl poslední medvěd zabit v roce 1904. Mimo Rusko v Evropě nyní divoce žije kolem 14 000 medvědů, většinou na Balkáně a v rumunských Karpatech.
Dareba z roku 2005
Na velké šelmy není zvyklá ani příroda, ani lidé, kteří před nimi přestali být ostražití. Když v srpnu 2005 do jižního Švýcarska doputoval jiný huňáč z italského chovu, turisté za ním chodili i s dětmi. JJ2 si získal přezdívku Lumpaz (v rétorománštině Dareba), když zahnal manželku jednoho místního řezníka i s její kolií do automobilu při procházce v srpnu 2005. Medvěd přitáhl do poklidné jihošvýcarské oblasti davy turistů. Veřejnost byla tehdy v názoru na přítomnost medvěda rozdělena na půl.
Letos objevení mladí medvědi zatím přezdívky nemají. Ochránci přírody v letácích informují turisty o chování při setkání s medvědem, a tak snad nehrozí, že skončí jako Bruno, o jehož tělo uložené k ledu kdesi v Mnichově se soudí Itálie a Bavorsko.
Hvězda Knut
Středoevropané a zvláště Němci se zdají mít pro medvědy v posledních letech vůbec slabost. Od března je jednou z největších německých mediálních hvězd lední medvídek Knut, kterého i přes protesty ochránců přírody zachránili po odvržení matkou v berlínské zoo. Knut proslul především hrátkami se svým ošetřovatelem, Thomasem Dörfleinem, který s ním strávil první týdny a krmil ho z lahve.
Nyní už je ale sedmiměsíční a více než třicetikilový macek nebezpečný. Musel být přestěhován do větší klece a jeho pečovatel už při hře používá ochranné rukávy. "Myslím, že budu schopný si s ním hrát až do jeho roku, kdy by měl mít kolem padesáti šedesáti kilo," řekl agentuře Reuters Dörflein.
Knut se stal živým maskotem berlínské zoo, která si zaregistrovala jméno a podobu jako ochrannou známku a vydělává na něm velké peníze.
Letos mají Alpy pro změnu hrdiny dva. Jsou to Brunovi bratři, kteří se podle švýcarské televize ze stejné rezervace přesunuli pro změnu do jihovýchodního koutu Švýcarska. A švýcarští lovci a farmáři podobně jako před rokem jejich kolegové v Bavorsku znovu volají po odstřelu.
"Dosud zabili kolem třiceti ovcí a mají také chuť na med z horských úlů," řekl serveru Spiegel Online Georg Brosi, šéf zemědělské agentury regionu Graubünden. "Dělají ale jen přirozené věci."
To znamená, že dosud nenapadli člověka, spíše se před ním ukrývají, což zjistili i švýcarští novináři, kteří se medvědy pokusili vystopovat. Natočili jen jednoho a nejsou si jisti, jestli jde o zvíře označené jako JJ3 - tedy loni narozený Brunův bratr - nebo MJ4, mladší Brunův nevlastní bratr. S Brunem mají společnou matku, slovinskou medvědici Jurku, kterou Italům spolu s dalšími medvědy dali Slovinci.
Bruno a jeho bratři jsou totiž hmatatelným výsledkem Evropskou unií financovaného projektu Ursus, který začal v roce 1996 s cílem znovu italsko-německo-rakouské pomezí osídlit medvědy. Ve Švýcarsku byl poslední medvěd zabit v roce 1904. Mimo Rusko v Evropě nyní divoce žije kolem 14 000 medvědů, většinou na Balkáně a v rumunských Karpatech.
Dareba z roku 2005
Na velké šelmy není zvyklá ani příroda, ani lidé, kteří před nimi přestali být ostražití. Když v srpnu 2005 do jižního Švýcarska doputoval jiný huňáč z italského chovu, turisté za ním chodili i s dětmi. JJ2 si získal přezdívku Lumpaz (v rétorománštině Dareba), když zahnal manželku jednoho místního řezníka i s její kolií do automobilu při procházce v srpnu 2005. Medvěd přitáhl do poklidné jihošvýcarské oblasti davy turistů. Veřejnost byla tehdy v názoru na přítomnost medvěda rozdělena na půl.
Letos objevení mladí medvědi zatím přezdívky nemají. Ochránci přírody v letácích informují turisty o chování při setkání s medvědem, a tak snad nehrozí, že skončí jako Bruno, o jehož tělo uložené k ledu kdesi v Mnichově se soudí Itálie a Bavorsko.
Hvězda Knut
Středoevropané a zvláště Němci se zdají mít pro medvědy v posledních letech vůbec slabost. Od března je jednou z největších německých mediálních hvězd lední medvídek Knut, kterého i přes protesty ochránců přírody zachránili po odvržení matkou v berlínské zoo. Knut proslul především hrátkami se svým ošetřovatelem, Thomasem Dörfleinem, který s ním strávil první týdny a krmil ho z lahve.
Nyní už je ale sedmiměsíční a více než třicetikilový macek nebezpečný. Musel být přestěhován do větší klece a jeho pečovatel už při hře používá ochranné rukávy. "Myslím, že budu schopný si s ním hrát až do jeho roku, kdy by měl mít kolem padesáti šedesáti kilo," řekl agentuře Reuters Dörflein.
Knut se stal živým maskotem berlínské zoo, která si zaregistrovala jméno a podobu jako ochrannou známku a vydělává na něm velké peníze.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
