Tipy na výlety ke geologickým zajímavostem Karlovarského kraje
Kraj nabízí přírodní skvosty
Karlovarský kraj - Kynžvartský kámen, Kamenný hřib, viklan Dominik, Goethův kámen a v neposlední řadě Zkamenělý les nebo Železná hůrka. To je jen několik z mnoha názvů velice zajímavých přírodních úkazů, které mohou lidé kromě těch již obecně známých v podobě Vlčích jam u Horní Blatné či Vysokého kamene na Chebsku, spatřit v Karlovarském kraji. Na tato místa se dá většinou bez problémů dojít či dojet na kole.
Nevšední podívaná se naskytne lidem nedaleko Kynžvartu. "V okolí Kynžvartu leží na několika místech ohromné žulové balvany. Největší z nich, Kynžvartský kámen, je chráněný jako přírodní památka," uvedl Jaromír Tvrdý z firmy Geologický průzkum. "Další zajímavé povrchové útvary lze pozorovat i na skupině balvanů u Kynžvartu. Kromě dvojice výrazných rovnoběžných pseudoškrapů, což jsou prý stopy po tajemném nebeském vozu, lze na vrcholu jednoho z nich nalézt takzvanou skalní mísu. To je pravidelná prohlubeň oválného tvaru," vysvětlil Tvrdý.
Kamenný hřib v Šindelové fascinuje všechny návštěvníky rovněž svým objemem. "U Rybničné na Karlovarsku stojí zase balvan zvaný Dominik. Místo vyhledávali výletníci už od 18. století. Svědčí o tom několik starých nápisů s letopočty 1776 a 1796. Viklan je dnes chráněnou přírodní památkou," řekl.
Lidé mohou zavítat i na Goethovu trasu na Chebsku. Touto trasou projížděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech. Lze zde spatřit Goethovu skalku a Goethův kámen. "Je u silnice. Básník prý u cesty pravidelně sedával a svačil. Je na něm pamětní deska," pokračoval Tvrdý.
V severních svazích bývalého uhelného lomu mezi budoucím jezerem Medard a Habartovem je v plánu stezka se zaměřením na geologii Sokolovské pánve, těžbu uhlí a rekultivaci krajiny. Velkou zajímavostí zde jsou kamenné pařezy.
"U Železné hůrky lze zase ve staré lomové stěně pozorovat struskovité uloženiny, které vznikly náhlým utuhnutím vyvrhované žhavé lávy," dodal geolog.
Kraj, vedení obcí a nejrůznější instituce plánují další podobná místa zatraktivnit. Touto cestou se vydaly například Potůčky či Abertamy, kde vznikly naučné stezky. "Stezka vede z Abertam přes horu Plešivec na Pstruží a zpět. Upozorňuje i na zajímavé přírodní lokality," řekl starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
* Kynžvartský kámen
Jižně od Kynžvartu stojí na lukách a v lesích ohromné žulové balvany. Připomínají zvětrávací geologické pochody ve čtvrtohorách. Největší z balvanů je chráněn jako přírodní památka Kynžvartský kámen. Stojí severně od Lučního rybníka, nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart s městem. Kámen je asi 5 metrů vysoký a jeho povrch je zbrázděn rýhami.
* Kamenný hřib
Na návrší nad Šindelovou stojí přírodní památka Kamenný hřib. Jde o bizarní uskupení balvanů vzniklé bez lidského zásahu - přírodním zvětráváním žuly v kryogenních podmínkách v pleistocénu, s přispěním větrné abraze v subarktickém prostředí bez vegetace. Je tvořený porfyrickou biotitickou žulou karlovarského masivu.
* Viklan Dominik
Osamocený žulový balvan (Dominik) je ukázkou zvětrávání žul karlovarského plutonu a je přírodní památkou. Oblý balvan má rozměry 3,5x1,5 m, je vysoký 2 metry a stojí poblíž Stanovic u Karlových Varů. Lze jej mírně rozkývat.
* Goethova trasa
Dvojici geologických lokalit lze nalést u silnice z Aše do Chebu. Touto trasou projížděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech. Jde o Goethovu skalku (skupina bizarních skalních útvarů) a Goethův kámen (kamenný blok s pamětní tabulkou)
* Bublák
Vývěry minerálních vod a plynného oxidu uhličitého v mokřadech podél říčky Plesná jsou nápadnými projevy přirozeného odplyňování Chebské pánve podél Hrzínského zlomu. Plyn probublávající vodou a bahnem je z 99 % tvořen oxidem uhličitým.
* Železná hůrka
Sopka na česko-bavorské hranici mezi Mýtinou a Neualbenreuthem je Národní přírodní památkou. Kvartérní sopku objevil J. W. Goethe v roce 1823. Vedou od ní pěšiny k altánu s pramenem kyselky u bývalé usedlosti Kyselecký Hamr.
Nevšední podívaná se naskytne lidem nedaleko Kynžvartu. "V okolí Kynžvartu leží na několika místech ohromné žulové balvany. Největší z nich, Kynžvartský kámen, je chráněný jako přírodní památka," uvedl Jaromír Tvrdý z firmy Geologický průzkum. "Další zajímavé povrchové útvary lze pozorovat i na skupině balvanů u Kynžvartu. Kromě dvojice výrazných rovnoběžných pseudoškrapů, což jsou prý stopy po tajemném nebeském vozu, lze na vrcholu jednoho z nich nalézt takzvanou skalní mísu. To je pravidelná prohlubeň oválného tvaru," vysvětlil Tvrdý.
Kamenný hřib v Šindelové fascinuje všechny návštěvníky rovněž svým objemem. "U Rybničné na Karlovarsku stojí zase balvan zvaný Dominik. Místo vyhledávali výletníci už od 18. století. Svědčí o tom několik starých nápisů s letopočty 1776 a 1796. Viklan je dnes chráněnou přírodní památkou," řekl.
Lidé mohou zavítat i na Goethovu trasu na Chebsku. Touto trasou projížděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech. Lze zde spatřit Goethovu skalku a Goethův kámen. "Je u silnice. Básník prý u cesty pravidelně sedával a svačil. Je na něm pamětní deska," pokračoval Tvrdý.
V severních svazích bývalého uhelného lomu mezi budoucím jezerem Medard a Habartovem je v plánu stezka se zaměřením na geologii Sokolovské pánve, těžbu uhlí a rekultivaci krajiny. Velkou zajímavostí zde jsou kamenné pařezy.
"U Železné hůrky lze zase ve staré lomové stěně pozorovat struskovité uloženiny, které vznikly náhlým utuhnutím vyvrhované žhavé lávy," dodal geolog.
Kraj, vedení obcí a nejrůznější instituce plánují další podobná místa zatraktivnit. Touto cestou se vydaly například Potůčky či Abertamy, kde vznikly naučné stezky. "Stezka vede z Abertam přes horu Plešivec na Pstruží a zpět. Upozorňuje i na zajímavé přírodní lokality," řekl starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
* Kynžvartský kámen
Jižně od Kynžvartu stojí na lukách a v lesích ohromné žulové balvany. Připomínají zvětrávací geologické pochody ve čtvrtohorách. Největší z balvanů je chráněn jako přírodní památka Kynžvartský kámen. Stojí severně od Lučního rybníka, nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart s městem. Kámen je asi 5 metrů vysoký a jeho povrch je zbrázděn rýhami.
* Kamenný hřib
Na návrší nad Šindelovou stojí přírodní památka Kamenný hřib. Jde o bizarní uskupení balvanů vzniklé bez lidského zásahu - přírodním zvětráváním žuly v kryogenních podmínkách v pleistocénu, s přispěním větrné abraze v subarktickém prostředí bez vegetace. Je tvořený porfyrickou biotitickou žulou karlovarského masivu.
* Viklan Dominik
Osamocený žulový balvan (Dominik) je ukázkou zvětrávání žul karlovarského plutonu a je přírodní památkou. Oblý balvan má rozměry 3,5x1,5 m, je vysoký 2 metry a stojí poblíž Stanovic u Karlových Varů. Lze jej mírně rozkývat.
* Goethova trasa
Dvojici geologických lokalit lze nalést u silnice z Aše do Chebu. Touto trasou projížděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech. Jde o Goethovu skalku (skupina bizarních skalních útvarů) a Goethův kámen (kamenný blok s pamětní tabulkou)
* Bublák
Vývěry minerálních vod a plynného oxidu uhličitého v mokřadech podél říčky Plesná jsou nápadnými projevy přirozeného odplyňování Chebské pánve podél Hrzínského zlomu. Plyn probublávající vodou a bahnem je z 99 % tvořen oxidem uhličitým.
* Železná hůrka
Sopka na česko-bavorské hranici mezi Mýtinou a Neualbenreuthem je Národní přírodní památkou. Kvartérní sopku objevil J. W. Goethe v roce 1823. Vedou od ní pěšiny k altánu s pramenem kyselky u bývalé usedlosti Kyselecký Hamr.
Sdílet článek na sociálních sítích