Osm z deseti Čechů vnímá úbytek druhů jako problém

Jako vážný problém vnímá úbytek živočišných a rostlinných druhů, stejně jako přirozených ekosystémů, 82 % obyvatel České republiky. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometru, jehož výsledky zveřejnila minulý týden Evropská komise. Třetina (34 %) českých respondentů celoevropského šetření označila ztrátu biodiverzitu (biologické či přírodní rozmanitosti) [1] dokonce za problém velmi vážný.

Češi ale mají starost nejenom o českou přírodu. Za velmi vážný problém označilo 67 % lidí celosvětové vymírání živočichů a mizení rostlin, dalších 27 % jej považuje za vážnou věc. Pouze dva lidé ze sta si myslí, že to žádný problém není.

Lidé zároveň vnímají, že ztráta přírodní rozmanitosti ovlivňuje jejich vlastní životy. Podle 17 % z nás se tak již děje a dalších 32 % lidí má zato, že to je otázka blízké budoucnosti. Bezmála 40 % účastníků výzkumu se obává, že to ovlivní každodenní život jejich dětí.

Z toho vyplývá i to, že Češi vesměs souhlasí s tím, že ochrana přírody je morální povinností člověka. S tímto tvrzením souhlasí 92 % dotázaných, přičemž 60 % zvolilo dokonce odpověď „velmi souhlasím“. Téměř devět desetin (88 %) lidí má zato, že na rozmanitosti přírody a krajiny závisí i kvalita našeho života. Lidé si uvědomují i to, že rozmanitost přírody je třeba chránit i proto, že je zdrojem potravin, léků či třeba energie – s tím se ztotožňuje 77 % respondentů. Podle 71 % českých účastníků průzkumu ztrácí Evropa se ztrátou pestrosti druhů a ekosystémů i ekonomicky.

Lidé ale zároveň říkají, že o tomto problému, který je tolik zajímá, dostávají málo informací. Pouze 33 % dotázaných odpovědělo, že mají informací dostatek. Lidé přitom informace čerpají především z internetu (59 %) a z televize (41 %), z novin a časopisů své informace získalo 25 % respondentů.

„Výsledky průzkumu ukazují, jakou pozornost lidé u nás ochraně přírody věnují. Pro nás je to potvrzením toho, že máme dál podporovat projekty ekologické výchovy a vzdělávání či takové osvětové aktivity, jako je například oblíbený televizní cyklus Živé srdce Evropy,“ říká náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny František Pelc. „Doufám ale, a na to nám bohužel průzkum odpověď nedal, že si lidé uvědomují i druhou stranu mince. Že je občas třeba, aby se ochraně vzácných a mizejících částí přírody podřídily i některé na první pohled lákavé rozvojové aktivity, které by vedly k dalšímu ničení přírody,“ dodává Pelc.

Průzkumu se v České republice zúčastnilo 1001 lidí.

Poznámky:

[1] Biodiverzita (biologická rozmanitost) znamená variabilitu všech žijících organismů včetně mj. suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy (definice Úmluvy o biologické rozmanitosti z roku 1992). Známý americký biolog Edward O. Wilson, který termín biodiverzita zpopularizoval a rozšířil i mimo vědecké kruhy, ji chápe jako rozmanitost organismů uvažovanou na všech úrovních, od genetických odlišností v rámci jednoho druhu přes skupiny druhů ke skupinám rodů, čeledí a stále vyšších taxonomických úrovní. Zahrnuje rozmanitost ekosystémů, které se skládají ze společenstev organismů na určitém stanovišti a z fyzikálních podmínek, ve kterých žijí.

Další informace:

http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm

http://www.chm.nature.cz

http://www.natura2000.cz